|
|
Vývojové trendy modelu rentiérského státu v Saudské Arábii
Tomaštík, Karel ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Saúdská Arábie spolu s dalšími ropnými monarchiemi Zálivu reprezentuje svébytný politicko-ekonomický systém. Obrovské příjmy ve formě ropné renty, proudící od ropného boomu na počátku 70. let do státní pokladny, podstatně změnily společensko-ekonomickou strukturu, která dostala v odborné literatuře pojmenování rentiérský stát. Vznik, vývoj a popis typických znaků rentiérského státu jsou hlavním tématem této diplomové práce. V prvním oddíle se věnuji teoretickým východiskům a přístupům k problematice. Druhá kapitola poskytuje historické pozadí pro zasazení hlavního tématu práce do souvislostí s předchozím politickým, ekonomickým a ideologickým vývojem. V rámci analýzy formování státních struktur se práce zabývá vztahy mezi členy vládnoucí dynastie Sac údů, mezi vládou a společenskými elitami, fungováním klientelistických struktur a interakcemi v byrokratickém aparátu. Na základě studia těchto vztahů jsou definována specifika saúdského politicko- ekonomického systému, která jej odlišují od klasického pojetí modelu rentiérského státu. Hlavním distinktivním rysem je oslabená autonomní schopnost státu regulovat fungování státních institucí či přimět jednotlivé agentury k aktivní spolupráci na reformách. Kořeny těchto jevů je možné vidět v klientelistických vazbách, jež jsou příliš rozvětvené a mají...
|
|
|
Granadské elity v 15. století
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá vnitřními dějinami Nasrovského emirátu v XV. století s důrazem na vystupovaní jednotlivých elitních rodin a jejich vztah k panovnické moci. Na základě analýzy dobových pramenů autor určuje genealogie nejvýznamnějších rodin a následně se soustředí na jejich vzájemný vztah, vystupování během převratů v XV. století a jejich vliv na vládnoucí moc. Jako dominantní složka se zde objevují elity Muhammada IX., které se aktivně účastnily každého převratu, získaly podstatný vliv na granadském dvoře a značně přispěly k zániku emirátu. Autor také věnuje pozornost vzestupu moci jednotlivých vysokých představitelů těchto granadských rodin na úkor moci panovníka tím úpadku v emirátu. To je průvodním jevem událostí XV. století. Práce se zabývá též závěrečným střetem elitních rodin v granadské válce, která byla vyvrcholením dynastických sporů, a znamenala zánik emirátu.
|
|
|
Islám v USA
Hlaváčová, Simona ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
Nejvýraznějším rysem islámu v USA je jeho rozmanitost. I když základní premisou téměř všech proudů islámu- od tradičního po reformistický je, že muslimové tvoří jednotnou obec, a to z hlediska sdílené víry i politicky, stav americké ummy tomu nenasvědčuje. V poslední době stále více a více autorů pojednává o islámu v množném čísle a najdeme mezi nimi i některé, kteří pocházejí z řad muslimů. Vývoj islámu v USA do jisté míry naznačuje různé směry, kterými by se toto náboženství vyvíjelo pokud by mělo status "pouhého náboženství", tzn. v případě, kdy nebude vynutitelné v konkrétní formě státem ani autoritou jmenovaného duchovenstva. V USA neexistuje ortodoxie a heterodoxie, mnohé skupiny, jejichž nesmiřitelnost se v islámském světě v současnosti stupňuje s tím, jak se rozšiřuje obecný trend k takfíru (označování určitých skupin za nevěřící) a trend k autoritářství, se zde svobodně rozvíjí a žijí vlastním životem v rámci práv a ochrany, kterou jim garantuje Ústava. Některé skupiny dostávaly k propagování své perspektivy masivní vnější podporu, ideologické a politické manipulování muslimy v USA ze zahraničí bylo v minulosti spíše pravidlem než výjimkou. ...
|
|
|
Islám ve Spojených státech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat ideologický vývoj a organizační růst dvou proudů islámu ve Spojených státech - politického islámu a africko-amerického islámského hnutí. Rámcově by měla objasnit také kontext vývoje přítomnosti islámu v USA a vlivů uplatňovaných na americké islámské organizace ze zahraničí. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola podává základní informace o muslimském obyvatelstvu a přistěhovalectví a pokračuje popisem procesu zakládání islámských organizací a zahraničních vlivů. Dále se zabývá adaptací islámu na nový institucionální rámec- občanskou společnost a rozvojem islámské infrastruktury (mešit a spolků) a obsahuje výčet nejvýznamnějších islámských organizací v USA. Druhá kapitola se zaměřuje na politický islám, tedy proud myšlení, který v USA navazuje na ideologii a organizační styl Muslimského bratrstva (Alichwán al-muslimún) a Islámského společenství (Džamácat -e islámí). Analyzuje adaptaci ideologie islamistů ve vztahu k neislámskému státu a metod dacwy na západní prostředí. Identifikuje okruh islamistických organizací v USA včetně nových politických lobby a rozebírá jejich aktivismus v oblasti dacwy, občanských práv, otázkách zahraniční a domácí politiky a voleb. Kapitolu uzavírá nástin činnosti a projektů amerických islamistů v oblastech ekonomiky a fiqhu (právní...
|
|
|
Národní bezpečnostní systém Libanonské republiky
Kužvart, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Jan Kužvart Abstrakt Rigorózní práce Národní bezpečnostní systém Libanonské republiky (dále LSS) se věnuje systému, který v Libanonu slouží k zajišťování bezpečnosti a stability. Práce se rovněž soustřeďuje na možnost jeho reformy (tj. reformy bezpečnostního sektoru/systému, SSR). LSS zahrnuje armádu a další nejrůznější bezpečnostní složky státu a jejich nadřízené orgány. Taktéž zahrnuje některé externí aktéry podílející se na SSR, jako jsou EU a USA, nebo pomáhající zajistit libanonskému státu bezpečnost na jeho území (například UNIFIL). LSS má i silnou normativní dimenzi obsahující nepsaná pravidla hry, státní zahraniční politiku a vztahy a základní ústavní dokumenty. Práce vymezuje i objekty, které má LSS chránit (tj. Libanon a jeho občany), a tři hlavní hrozby, kterým LSS čelí.
|
|
|
Obchodní vztahy mezi Československem a Egyptem v 50. a 60. letech 20. století
Kubr, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
(česky): Tématem této práce je popsání československo-egyptských obchodních vztahů v 50. a 60. letech 20. století se zaměřením na dodávky zbraní do Egypta a Sjednocené arabské republiky. V práci bude také nastíněn vývoj Blízkého východu v daném období (jako kontext pro téma budu částečně sledovat i vznik Státu Izrael, arabsko- izraelské války, vliv supervelmocí a vnitro-politický vývoj Egypta a Sjednocené arabské republiky). Práce bude vycházet ze sekundární literatury, vydaných pramenů, zejména z fondů Politického byra a později Předsednictva ÚV KSČ, zvažoval jsem také použití fondu kanceláře 1. tajemníka Antonína Novotného, jsou v něm však stejné dokumenty jako ve fondech Politického byra a Předsednictva a řada dokumentů v tomto fondu není (Národní archiv Praha), a dále z fondu Archivu ministerstva zahraničních věcí. Cílem této práce je zjistit, jak se obchodní vztahy mezi oběma zeměmi v daném období vyvíjely, zda se upřednostňovalo politické nebo ekonomické hledisko vztahů a také jestli se Československo stalo pouze distributorem zbraní konstruovaných a vyráběných v Sovětském svazu nebo zda se Egyptu/SAR podařilo úspěšně prodat i zbraně a techniku československé konstrukce a původu.
|
|
|
Život a doba Zijául Haka
Došek, Roman ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Marek, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval životem jedné z nejvýraznějších postav pákistánské historie, generála a prezidenta Zijául Haka. Hak pocházel z indického Džálandharu, studoval vojenskou školu v Dillí a po odtržení Pákistánu se jeho rodina přestěhovala do Péšávaru. Hak stoupal ve vojenském žebříčku úspěšně nahoru, až se mu podařilo získat hodnost generála. Premiér Bhutto si jej zvolil za náčelníka generálního š t á bud o m n í v a je se, že ten t o n 1]m I a d š í z gen e r á I ů bud e s nad n o manipulovatelný. To se mu stalo osudným. Hak za pomoci vojenského převratu svrhnul jeho vládu a později jej nechal popravit po vykonstruovaném procesu. Zijául se ujal vlády s absolutní mocí na dlouhých jedenáct let. U moci se držel za cenu potlačování demokracie, odkládání voleb či zásadních zásahů do ústavy ve vlastní prospěch. Hakův režim je vysoce zajímavý jak z pohledu domácí politiky, tak především politikou zahraniční. (...)
|
|
|
Státní regulace prostituce v Egyptě (1798-1952). Aplikace francouzského a britského systému reglementace
Kučerová, Andrea ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Mendel, Miloš (oponent)
Předkládaná disertační práce sleduje vývoj systému státní lékařské a policejní kontroly prostitutek, tzv. reglementace prostituce, která se zrodila na přelomu 18. a 19. století v osvícenské Francii a byla v průběhu 19. století přijata dalšími evropskými státy, jejichž prostřednictvím byla aplikována i v zemích s odlišným kulturním prostředím. Disertační práce mapuje cestu, kterou se systém státní kontroly prostituce vydal napříč evropskými státy, sleduje, jakým způsobem se z Francie dostal prostřednictvím Velké Británie až do Egypta, a zachycuje společenskou atmosféru, která zavádění regulace prostituce provázela. První kapitola se zabývá vznikem systému reglementace ve Francii a sleduje jeho vývoj od postupného zavádění na počátku 19. století až do doby, kdy ve společnosti začala sílit kritika státem regulované prostituce. Druhá kapitola se věnuje Velké Británii, která zavedla regulační systém v šedesátých letech 19. století v několika britských přístavních a posádkových městech. Aplikování francouzského systému regulace prostituce ve Velké Británii však spustilo vlnu odporu ženských aktivistek, které na pozadí boje proti státem regulované prostituci zahájily kampaň proti izolaci ženské části společnosti. Přestože byla reglementace ve Velké Británii pod tlakem feministek a dalších zastánců zrušení státem...
|
|
|
Muslimové v současném Španělsku a španělský oficiální islám
Břeská, Jana ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Mendel, Miloš (oponent)
Islám byl vždy nedílnou soucástí španelské reality. Po osmi staletích muslimského al- Andalusu udrželo Španelsko své vazby na islámský svet prostrednictvím válecných, obchodních a diplomatických kontaktu, které vedly ke koloniálnímu dobrodružství v severozápadní Africe v první polovine 20. století. Španelský prechod k demokracii premenil zemi vysílající emigranty v destinaci imigrace, predevším marockého puvodu a ekonomicky motivované. Historická zkušenost a pocet muslimu na národním území vedly také k právnímu uznání prítomnosti islámu ve Španelsku (1989) coby základnímu požadavku pro jednání o dohode o spolupráci mezi muslimskou komunitou a španelským státem. Právní rámec (ústava z roku 1978, zákon o náboženské svobode, zákon o cizincích, zákon o právu na azyl) dává rodilým, naturalizovaným a pristehovalým muslimum ve Španelsku možnost vytváret asociace a Registr náboženských entit (ministerstvo spravedlnosti), vytvorený v dusledku schválení zákona a náboženské svobode, poskytuje islámským asociacím statut právnické osoby. Islámský asociacní proces ve Španelsku zacal na konci 60. let a prošel ruznými právními fázemi: od základních asociací, pres hierarchické struktury federací a oficiální reprezentace (Islámská komise Španelska), až po nejmladší organizace, které se objevují ve forme islámských rad a...
|
|
|
Arabské národnostní menšiny v Německu
Šnaidauf, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Jak vyplývá z poznatků přinesených v této práci, nelze v současné době činit nad problematikou arabských menšin v Německu mnoho obecně či dlouhodobě platných závěrů. Příčinou je jednak skutečnost, že samotné zkoumané skupiny dosud procházejí intenzivním vývojem, v němž vzniká vrstva specificky ,.německých" Arabů, kteří jsou příslušníky druhé, třetí či ještě pozdější generace přistěhovalců. Každá další z těchto prvních generací přitom vyrůstá za odlišné situace a nezbytně se tak setkává s problémy "posunutými" vždy do poněkud jiné polohy. Druhý důvod spočívá v nové právní a potenciálně i společenské situaci, která vznikla v důsledku nedávných reforem cizinecké legislativy a v důsledku celkové změny pohledu na přítomnost cizinců v SRN. Poprvé nyní existuje široký konsensus v poznání, že statisíce lidí bez německého pasu nejsou v Německu z toho či onoho důvodu dočasnými hosty, nýbrž budoucími spoluobčany spoluurčujícími osud státu a společnosti. A to nikoliv pouze proto, že by to sami chtěli, nýbrž i proto, že je jich zapotřebí už jen kvůli demografickému vývoji. Nelze zastírat existenci některých patologických jevů spojených s existencí cizineckých a zvláště pak tradičních muslimských komunit, ačkoli názory na jejich škodlivost či nebezpečnost se rúzní. Byly nastíněny problémy izolujících se etnických...
|
host ::
RSS.