|
|
Sensation seeking tendency and its relationship to well-being
Šuk, Oleg ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práca v teoretickej časti predstavuje vývoj poňatia osobnej pohody (well-being) a tendencie k vyhľadávaniu intenzívnych zážitkov (sensation seeking tendency). Pomocou analýzy dostupných zdrojov v českej a zahraničnej literatúre predkladá aktuálne teoretické poznatky o týchto konceptoch a diskutuje o ich vzťahu k ostatným fenoménom psychiky. Vo výskumnom šetrení je overovaná hypotéza o existencii vzájomného vzťahu medzi osobnou pohodou reprezentovanou dotazníkom SWLS (Satisfaction With Life Scale; Diener a kol., 1985) a tendenciou k vyhľadávaniu intenzívnych zážitkov reprezentovanou škálou SSS V (Sensation Seeking Scale V; Zuckerman, 1979). Ako podporný dotazník bol využitý desať- položkový osobnostný inventár TIPI (Ten-item Personality Inventory; Gosling a kol., 2003). Výskumu sa zúčastnili dve skupiny respondentov: česká (N = 137) a slovenská (N = 181), s ktorými sa pracovalo ako s jednou (N = 318). Na základe Pearsnovej korelácie a hierarchickej regresnej analýzy bol zistený zanedbateľný signifikantný vzťah (r = 0,12; p < 0,05) medzi sub-škálou vyhľadávanie skúseností (ES) a SWLS. Skór dosiahnutý v ES sa však na predikcii rozptylu SWLS nepodieľal. Celkovo sa nepodarilo overiť hypotézu o existencii vzťahu medzi SWLS a SSS V a boli prijaté nulové hypotézy o vzájomnej nezávislosti. Ďalej...
|
|
|
Čím je humor jako psychologický jev zajímavý?
Povalová, Martina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá humorem z pohledu psychologie, přičemž důraz je kladen na zajímavé vztahy a jevy spojené s humorem. Její teoretická část předkládá přehledovou formou výchozí i aktuální informace o humoru a jeho souvislostech. Práce nejdříve vymezuje humor, jeho proces, funkce a formy. Pozornost je věnována také základním teoriím humoru, historii a výzkumu humoru v psychologii. Na humor se také dívá z pohledu psychopatologie. Dále nastiňuje psychologické možnosti humoru v psychoterapii, v psychohygieně a uvádí i možnost využití výcviku dovedností humoru a humoru jako možného psychodiagnostického nástroje. Nechybí ani shrnutí o působení humoru na duševní zdraví člověka. Druhá část práce předkládá návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit, zda absolvování výcviku humoru vede k vyšší duševní pohodě člověka a lepšímu smyslu pro humor.
|
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
|
Sluchové postižení a únava v každodenním životě
Kučerová, Kamila ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována vztahu sluchového postižení a únavy v každodenním životě. Teoretická část nejprve uvádí čtenáře do tématu sluchového postižení a únavy samostatně, následně dochází k propojení těchto dvou aspektů a představení aktuálních poznatků a studií, které se zabývají problematikou únavy u osob se sluchovým postižením. Na teoretické poznatky navazuje empirická část popisující výzkum, který si klade za cíl analyzovat a reflektovat vliv sluchového postižení na každodenní únavu u osob se sluchovým postižením. Pro dosažení cíle byl využit kvalitativní výzkumný design inspirovaný zahraničním výzkumem Holmana et al. (2019) - v tomto směru jsme se pokusili, i přes nejrůznější limity vycházející především z charakteru kvalifikační práce, o replikaci zahraničního výzkumu. Náš výzkum spočíval v realizaci šesti polostrukturovaných rozhovorů (n = 6) s dospělými jedinci s různou mírou sluchové ztráty. Všechny rozhovory byly následně analyzovány pomocí tematické analýzy. Výsledky výzkumu přinášejí v dané problematice řadu zjištění - pociťovaná každodenní únava související se sluchovým postižením je velmi individuální záležitostí a projevuje se u většiny respondentů (ne však u všech) v různé míře. Únava spojená se sluchovým postižením se objevuje v situacích zvýšeného úsilí při poslechu či...
|
|
| |
|
|
Well-being vysokoškolských učitelů v pracovním prostředí z hlediska sociálních vztahů a komunikace
Hnízdilová, Kristýna ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce na téma Well-being vysokoškolských pedagogů v pracovním prostředí z hlediska sociálních vztahů a komunikace se zabývá pracovním well-beingem v oblasti sociálních vztahů a komunikace. Teoretická část práce představuje pojem well-being, vysvětluje jeho vliv na zdraví, souvislosti se sociálními vztahy a komunikací a přibližuje specifika pracovního well-beingu ve vysokoškolském prostředí. Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu, který byl zaměřen na vysokoškolské pedagogy Katedry multimédií na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho cílem bylo zjistit, jaký je pracovní well-being těchto pedagogů z hlediska sociálních vztahů a komunikace na pracovišti. Jedná se totiž o specifičtější katedru, kde se kloubí pedagogická a komerční činnost, tudíž bylo očekáváno, že se tento jev projeví i na vztazích na pracovišti a v přístupu k nim a současně na pracovním well-beingu. Výzkum byl realizován formou dotazníku, který vyplňovali pedagogové katedry, a byl doplněn rozhovorem s vedoucím katedry. Výsledky byly vesměs pozitivní a ukázaly, že naprostá většina pedagogů zmíněné katedry má dobrý pracovní well-being z hlediska vztahů a komunikace. Tato práce tak ukazuje na souvislost vztahů a komunikace na pracovišti s pracovním a potažmo celkovým well-beingem a zároveň...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
host ::
RSS.