|
|
Problematika motivace ke studiu u dětí na základních školách
Trombala, Rostislav ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Korečková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vnímáním faktorů ovlivňujících motivaci ze strany učitelů zejména u žáků základních škol. Jejím cílem bylo zjistit, jak vypadá reálná výuka v českých školách, pokud je zkoumána s důrazem na motivaci žáků a následně tato zjištění porovnat s výzkumy zabývajícími se touto problematikou. Práce vychází z dat nashromážděných z rozhovorů s pěti učiteli z různých škol. V rozhovorech zazněly názory na vliv rodičů na motivaci, cíle, kárání, chválu a mnoho dalších témat. Samotná analýza proběhla ve 2 krocích. Nejdříve byla provedena tematická analýza pro soubor dat získaný z rozhovorů a tento soubor dat byl pomocí porovnávací tematické analýzy porovnán s výzkumy zabývajícími se tímto tématem. Výsledkem výzkumu byly poznatky, které ukazují, jakými způsoby se učitelé snaží děti na základních školách motivovat, jak si své vlastní metody odůvodňují a také do jaké míry jsou tyto metody v souladu s výzkumy, které zkoumaly motivaci u žáků na školách. Z těchto poznatků práce vyvozuje také několik závěrů a podnětů pro případný další výzkum.
|
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
| |
|
|
Zvládání náročných studijních povinností u studentů konzervatoří
Kellerová, Anna ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá náročnými studijními povinnostmi při studiu konzervatoří a jejich zvládání. Důvodem mého zkoumání je hlubší porozumění jak studentům, jejich stresu, tak ale i způsobům, kterým stres zpracovávají. Studenti konzervatoří jsou velice specifická skupina. Od poměrně brzkého věku jsou vystavováni veřejnému vystupování, hodnocení, posuzování, zároveň jsou také ve specifickém individuálním vztahu se svým pedagogem. Všechny tyto okolnosti mohou vnášet do jejich života náročné situace. Teoretická část práce je proto rozdělená na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole je stručný popis studia na konzervatoři se zaměřením na jeho specifika, druhá kapitola se věnuje stresu u hudebníků, co ho způsobuje, jak se projevuje a také je zde věnován prostor stresu u mladých hudebníků a jak se liší od stresu profesionálních muzikantů. Další kapitola blíže seznamuje čtenáře s konkrétními náročnými situacemi v životě studentů konzervatoří a poslední kapitola se zabývá popisem copingových strategií, které je možné použít v životě muzikantů. Praktická část práce je realizována formou polostrukturovaného rozhovoru se studenty konzervatoří z několika škol v ČR. Cílem této části bylo zjistit, jaké studenti prožívají náročné situace, co jim pomáhá je zvládat, jaké jsou jejich strategie pro zdárné...
|
|
| |
|
|
Profesní rozvoj učitelů na vybrané střední škole
Zahálková, Laura ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesním rozvojem učitelů na vybrané střední škole v Ústeckém kraji. Cílem diplomové práce je zjistit, jaký je průběh profesního rozvoje učitelů na vybrané střední škole a přístup k němu, identifikovat případné bariéry jejich profesního rozvoje a na základě zjištění případně navrhnout opatření ke zlepšení. Přístupem se rozumí jejich vztah k profesnímu rozvoji. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou. V empirické části autorka využívá kvalitativní přístup s designem případové studie a analyzuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný vzorek činí 8 učitelů vybrané střední škole a ředitelku školy. Závěrem autorka shrnuje získané poznatky, komparuje svá zjištění s jinými výzkumy a uvádí přínosy i limity práce. V návaznosti na výzkumná zjištění předkládá doporučení pro praxi, která reagují na mnohé bariéry, které respondenti vytyčili. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se učitelé v různé míře profesně rozvíjí a rozvoj považují za přirozenou součást své práce. Jako bariéru identifikují například nedostatek času nebo nedostatečnou motivaci ze strany vedení. Vedení pak jako bariéru vnímá finanční zátěž a nevhodnou časovou organizaci vzdělávacích akcích. Znepokojivé výsledky souvisí se skutečností, že...
|
|
|
Fotosyntéza terestrických rostlin jako téma na 2. stupni základních škol
BOHÁČOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na žákovské znalosti fotosyntézy a dalších souvisejících procesů u terestrických rostlin. Obsah práce poukazuje na mylné představy u žáků 9. ročníků základních škol a nižšího gymnázia. Dále se zabývá postoji učitelů přírodopisu k náročnosti a realizaci výuky fotosyntézy. V rámci teoretické části jsou představeny fyziologické procesy rostlin a jejich případné miskoncepce, jejichž výskyt je častý v českých i zahraničních výzkumech. Studie byla realizována na čtyřech základních školách a nižším gymnáziu pomocí dotazníkového šetření. Výsledky šetření deklarují, že mezi žáky panují mylné předpoklady a nedostatečné znalosti z fyziologie rostlin. Responze učitelů přírodopisu poukazují na náročnost výuky biochemických procesů v nižších ročnících základní školy.
|
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Komunikační metody učitelů na druhém stupni ZŠ ve vztahu k dialogické výuce
Votický, Petr ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Diplomová práce analyzuje úroveň některých komunikačních metod učitelů na druhém stupni ZŠ, které by měly vést ke zlepšení a k vyváženější vzájemné komunikaci. Podstatou a cílem práce je zkoumat přítomnost dialogické výuky vybraných učitelů. Práce nabídne zajímavé porovnání teorií s reálným zjištěním. V teoretické části popisuji používání komunikačních forem s využitím prvků dialogické výuky. Představuji a vysvětluji prvky, které podle odborníků vedou ke stimulaci, k zapojení myšlení žáků, které mají vliv na jejich učení a porozumění. Dialogická výuka se liší od klasické IRF struktury učitelským a žákovským přístupem pomocí práce s otázkou a zpětné vazby v procesu učení. Hledám některé odpovědi na otázky, jaké komunikační faktory ovlivňují učení žáků pomocí učitelské komunikace. Popisuji teoretické principy, vybrané příklady, metody a jejich následné výsledky při použití v praxi nebo ve výzkumu. Zároveň uvádím výhody a důvody použití. V praktické části prostřednictvím kvalitativního šetření analyzuji zvukové nahrávky z výuky a rozhovory s učiteli i žáky. Rozlišoval jsem mezi otevřenými a uzavřenými otázkami, přítomností argumentace nebo zapojování kognitivních schopností. Vše je proloženo vlastním pozorováním využívaných komunikačních metod vybraných učitelů. Zjišťuji uplatňování aktuálních...
|
|
|
Percepce rodičů při hodnocení školy jejich potomků
Pánková, Magdaléna ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je hlouběji zmapovat přemýšlení rodičů o škole svých dětí, prozkoumat atributy, jež vyzdvihují při jejím hodnocení a také zohlednit jejich vlastní školní vzpomínky, které se mohou promítat do postoje a nároků na vzdělávání jejich potomků. Teoretická část se věnuje tématu školní spokojenosti, nastiňuje současný diskurz o škole a jeho změny, v rámci kterých se vyvíjí vztah rodičů a škol, dále jsou popsány sociokulturní rozdíly v náhledu na vzdělávání a jejich reprodukce. Empirická část představuje cíle výzkumu a výzkumné otázky, k jejich zodpovězení využívám polostrukturovaných rozhovorů s osmi rodiči, jejichž děti studují třetí ročník gymnázia či střední odborné školy, blíže uvádím i jednotlivé profily respondentů. Z nasbíraných dat vyvstávají čtyři kategorie s dílčími subkategoriemi, prostřednictvím nichž analyzuji perspektivy rodičů. Ukazuje se, že smýšlení rodičů koresponduje se současným diskurzem o vzdělávání, kdy je spokojenost dětí vyzdvihována jako zásadní kritérium, preferován je individuální přístup k žákům a partnerský vztah školy směrem k rodičům. Vlastní rodičovské vzpomínky tvoří rám, prostřednictvím kterého hodnotí i školu svých dětí. Jednotliví pedagogové jsou chápani jako klíčoví při vytváření dojmu o škole, značná kritika míří ke starším učitelům. Odlišný...
|
host ::
RSS.