|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
|
|
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století
Heller, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Proměny obrazu druhého v českém cestopise dlouhého 19. století Abstrakt disertační práce Mgr. et Mgr. Jan Heller Práce se zabývá konstrukcemi obrazu druhého v českém cestopise 19. století. Cestopis jakožto periferní literární žánr, který je současně uměleckým textem a historickým pramenem, umožňuje kombinaci pohledu literárněvědného a historickoantropologického. Zvláštní pozornost je věnována náboženským motivům, a to zejména proto, že s ohledem na akcentaci jazykového a historického charakteru českého národněemancipačního hnutí byla tato tematika v dosavadním bádání upozaďována. Záměrem práce je popsat literární postupy v jednotlivých cestopisech (přímá pojmenování, vypravěčské strategie, topika, charakteristika postav) a funkci, kterou plní v budování obrazu druhého, a tedy i obrazu vlastního. Cílem práce je popsat určitý komunikační prostor, ve kterém dochází ke specifickému způsobu křížení různých podob identity, a tím přispět k mezioborové diskusi o charakteru sebepochopení českých elit v době, která je určující pro utváření ...
|
|
|
Trendy české televizní cestopisné publicistiky v letech 2010 - 2020
Kordík, Jiří ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Trendy české televizní cestopisné publicistiky v letech 2010-2020 mapuje typologii a hlavní vývojové trendy cestopisných pořadů uvedených na České televizi mezi lety 2010-2020. Hlavním cílem práce je představit kategorie českých televizních cestopisných pořadů a popsat způsoby, jakými je v nich oslovován divák. V teoretické části se práce zabývá definicí televizní cestopisné publicistiky a problematikou celebritizace a celebrifikace. Díky představení konceptu turistického pohledu identifikuje problematické aspekty televizních cestopisných pořadů, ať už jde o stereotypizaci zobrazovaného prostředí nebo komercionalizaci obsahu. Po metodologické části práce je představeno tematické rozdělení českých cestopisných pořadů. Hlavní část práce se zaměřuje na představení pěti typologických kategorií cestopisných pořadů uvedených v České televizi. Na základě analýzy náhodně vybraných epizod pořadů popisuje nejdůležitější specifika české produkce televizních cestopisných pořadů mezi lety 2010-2020 a identifikuje nejzásadnější vývojové tendence tohoto žánru.
|
|
|
Cesty do Utopie. K obrazu sovětského Ruska v prostředí československé kulturní levice v meziválečném období
Šimová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Předkládaná práce je věnována vztahu československé kulturní levice k sovětskému Rusku v meziválečném období. Zabývá se obrazem sovětského Ruska, který se v tomto prostředí utvářel, přičemž poukazuje na to, že pro řadu československých levicových umělců a intelektuálů sloužil jako nosná konstrukce pro vlastní vize ideálního společenskopolitického uspořádání. Obraz sovětského Ruska tak v jejich pojetí představoval utopii v tom smyslu, jaký tomuto fenoménu připisuje sociolog Karl Mannheim. Předkládaná práce popisuje proces vzniku tohoto utopického obrazu v prostředí československé kulturní levice počátkem dvacátých let, mapuje proměny jeho tematické a motivické struktury a sleduje jeho rozpad na pozadí ideového štěpení československé kulturní levice na konci třicátých let. Tento proces je sledován na souboru cestopisů, v nichž levicoví umělci a intelektuálové formulovali své bezprostřední dojmy a zkušenosti z této země. K jejich analýze je pak využita metoda sémiotické textové analýzy. Prostřednictvím analýzy konfrontačních a transformativních funkcí utopického obrazu sovětského Ruska se předkládaná práce pokouší objasnit postoje a stanoviska československých umělců a intelektuálů k sovětskému Rusku v kontextu společensko-politické situace meziválečného období a v širších souvislostech meziválečného...
|
|
|
Jihoafrická republika očima cestovatelských pořadů České televize
Dufalová, Tereza ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na cestovatelské pořady odvysílané Českou televizí, které se ve svém mediálním obsahu věnují Jihoafrické republice. Klíčovým je způsob, jakým tyto dokumenty zobrazují a prezentují divákům tuto exotickou destinaci jako turistický cíl a zda zasazují předkládané informace do širšího kontextu přetrvávajících sociálních a politických problémů dané země. Pro rozbor předem vybraného vzorku 13 epizod cestovatelských pořadů byla zvolena Sémiotická analýza, která umožnila zachytit poměrně velké množství informací pocházejících nejen z obrazového materiálu, ale také doprovodného komentáře jednotlivých epizod. Během prvního stupně analýzy došlo k podrobnému popisu každé zkoumané jednotky, na který v druhé fázi navazovalo přiřazování konotativních významů jednotlivých zachycených prvků. Výstupem analýzy pak bylo vytvoření několika kategorií, ve kterých je porovnán například přístup konkrétních pořadů k práci se stereotypy, uměleckému zpracování epizod včetně osobnosti vypravěče/průvodce dokumentem, parasociální interakci, do jaké míry je užíváno etnocentrismu, či interní hypertextuality. Práce dochází mimo jiné k závěru, že ačkoli je patrná snaha tvůrců dokumentu nastínit publiku určitý poměr tradičního i moderního způsobu života, ke kterému neodmyslitelně patří i dlouhodobá nestabilita...
|
|
|
Emocionální kartografie
Rygálová, Monika ; Pfeiffer, Jan (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je výtvarné zpracování vnímání map, jako určitého faktu, podle kterého vyhodnocujeme a vyobrazujeme si celý svět. Pracuji s daty, které získám pomocí zobrazovací techniky eye-tracking, která mi umožní zaznamenávat trasu pohybu očí po obrazu, který budu předkládat lidem s navzájem odlišným trvalým bydlištěm, národností či pobytem. Získané data mi poslouží jako studie, kterou budu nadále zpracovávat a zakomponovávat do map a jiných vizuálních podob zobrazující zemi nebo místa na planetě. V práci reflektuji i můj samotný individuální postoj k světu - s čímž jsem se fyzicky nesetkala, to pro mě neexistuje. Studie bude zahrnovat všechny aspekty vnímání map a systematicky zobrazeného světa ke vztahu k člověku, jeho vzpomínkám na místo, fyzický kontakt a dopadu jeho samotného v měřítku člověk versus svět.
|
|
| |
|
|
Count Maurice de Benyovszky and the central European literary reflections of his life and work
Beňačková, Miroslava ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Cieľom predkladanej bakalárskej práce je zamerať sa na grófa Mórica Beňovského, cestovateľa, dobrodruha a kráľa na Madagaskare, na jeho život a dielo, a reflektovať jeho osobnosť a význam v stredoeurópskom priestore. Ide o pokus vysledovať rozdiely medzi jeho zobrazovaním v literárnych dielach spomínaného regiónu, zdôvodniť ich a konfrontovať ich s historickou skutočnosťou. Pozornosť bude tiež venovaná vydaniam jeho denníkov z ciest a spôsobu ich prekladu do slovenčiny a maďarčiny. Kľúčové slová Móric Beňovský, cestovateľ, Madagaskar, stredná Európa, dobrodružný román, biografia, pamäti, denníky
|
|
|
Cestopisné variace české meziválečné literatury
Doležalová, Dominika ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce Cestopisné variace české meziválečné literatury se zabývá vývojem cestopisu jako specifického literárního žánru v meziválečném období české literatury. První část práce představuje přehled variací definic cestopisného žánru tak, jak jsou uvedeny v základních literárněvědných kompendiích a slovnících, a věnuje se rovněž vydělení a charakterizaci čtyř základních druhů cestopisného žánru, tedy cestopisu dobrodružnému, ideologickému, esejistickému a básnickému. Druhá část diplomové práce je pak více soustředěna na esejistické cestopisy Karla Čapka a Jaroslava Durycha, konkrétně na texty Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Plížení Německem, Pouť do Španělska a Římská cesta. Elementární analýze je následně podrobena kategorie prostoru, zejména pak topos ulice a kostela/katedrály, které umožňují zpozorovat rozličný charakter poetiky a způsobu nahlížení na prostor dvou představitelů esejistického cestopisu české meziválečné literatury. Klíčová slova: cestopis, esej, meziválečná literatura, Karel Čapek, Jaroslav Durych, prostor
|
|
|
Ztroskotání při zámořských plavbách: jejich ztvárnění ve španělských a portugalských písemných památkách 16. století
Marešová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Binková, Simona (oponent)
Ztroskotání při zámořských plavbách: jejich ztvárnění ve španělských a portugalských písemných památkách 16. století PhDr. Jaroslava Marešová Abstrakt Práce se zaměřuje na studium španělských a portugalských vyprávění o ztroskotáních ze 16. století. Tato vyprávění líčící katastrofální ztroskotání na plavbách do Ameriky a Indie se řadí mezi díla, jež vznikala v 16. století v souvislosti se španělskou a portugalskou zámořskou expanzí. Jejich přínos bývá spatřován v tom, že představují určitý protipól k dílům oslavujícím objevování a dobývání nových území. Portugalská vyprávění o ztroskotáních vytvořila silnou tradici a ve své době se těšila velké popularitě u čtenářů. Vyprávění o ztroskotáních představují jedno z velkých témat portugalské literatury 16. a 17. století a portugalská literární kritika jim věnuje velkou pozornost. V této práci je podrobně analyzováno šest vyprávění o ztroskotáních, z nichž pět jich bylo sepsáno samotnými přeživšími. Španělsky psaných vyprávění o ztroskotáních je mnohem méně, nejznámější je dílo Álvara Núñeze Cabezy de Vaca. Dopis Maestra Juana o ztroskotání na mělčinách Serrana, druhé španělsky psané vyprávění, které je v této práci analyzováno, je mnohem méně známé. Přestože španělská a portugalská vyprávění vykazují mnoho společných znaků, bývají jen velmi zřídka porovnávána a...
|
host ::
RSS.