|
|
Comparison of Hungarian and Czech folk customs related to holidays
Jedlík, Evelin ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Mészáros, Andor (oponent)
Předkládaná bakalářská práce porovnává české a maďarské výroční obyčeje. Důraz je kladen především na výroční svátky, které mají dodnes velký vliv na kulturu obou zemí. České a maďarské tradice se během let měnily a přetvářely, a proto jsou jednotlivé zvyky v daných regionech odlišné. Práce poskytuje pohled na tyto obyčeje, přičemž poukazuje též na to, jaká specifika má daný výroční svátek v Maďarsku a v České republice. U maďarských zvyků se práce zaměřuje primárně na území Maďarska, ale v některých případech jsou zmíněny i zvyky v oblastech okolních států obývaných maďarským obyvatelstvem. Práce je členěná dle ročních období.
|
|
|
Metoda překladu v beletristických překladech z maďarštiny 1945-2006
Boháč, Jakub ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Schreierová, Angelika (oponent)
Cílem této práce je definovat, jaká metoda překladu převládala v beletristických překladech z maďarštiny do češtiny v období mezi lety 1945 a 2006. Její teoretický základ tvoří úvahy vybraných autorit v čele s Jiřím Levým, ale také dalších českých, slovenských a světových teoretiků překladu, kteří nepřistupují k otázce metody překladu preskriptivně. Východiska práce shrnuje první - teoretická - část. Praktická část pak popisuje výzkum reálného stavu metody překladu v daném období na vzorku 40 beletristických překladů maďarských literárních děl do češtiny. Kromě metod výzkumu popisuje především jeho výsledky. S ohledem na zvolený postup při výzkumu pojednává odděleně metodu překladu převažující v próze, poezii a dramatu, nejprve na jednotlivých aspektech překladových textů, poté výsledky sumarizuje a podává ucelený náhled na metodu překladu daného literárního druhu. Práce tak usiluje o to, aby vycházejíc z metody překladu jako nutnosti kompromisu podala co možná nejkomplexnější pohled na problematiku překladu beletrie a definovala převládající úzus řešení opakujících se překladatelských problémů.
|
|
|
Problematika zobrazení džentry v prózách Zsigmonda Móricze
Svobodová, Andrea ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Schreierová, Angelika (oponent)
Ve své práci se zabývám romány Zsigmonda Móricze zachycujícími určitou společenskou problematiku, která je označována jako problematika džentry. Soustředím se na to, jak Zsigmond Móricz zobrazuje džentry a její příslušníky, kteří jsou hrdiny jeho románů, v období krize dualistického systému a mezi dvěma světovými válkami. Zajímá mě, jak nahlíží na historické souvislosti a důvody pro zánik této společenské třídy a fenomény s ní spojené a na možnost jejího přerodu. Pro pochopení dané tematiky a problematiky se nejprve věnuji vysvětlení samotného pojmu džentry, dále nastiňuji historický a společenský kontext rozebíraného období, respektive kontext literární, ve kterém vznikaly Móriczovy romány o džentry . Ústřední část práce pak činí rozbory čtyř jeho románů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
|
Současná maďarská divadelní scéna - A Bárka Színház
Hodinářová, Marie ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Martinec, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o jednom z prvních nově založených a dodnes úspěšně fungujících souborů po revoluci roku 1989 na maďarském území, o Divadle Bárka. Přináší informace řazené částečně v rejstříkové formě. V prvních kapitolách se věnuji především technickým, ekonomickým a chronologickým faktorům souvisejícím s tímto souborem i budovou, v druhé části pak konkrétním inscenacím: Nehéz, Mulatság, Széntivánéji álom, festivalovým aktivitám a dalším činnostem, dále jménům s činností spojeným. Vycházím z faktu, že maďarské divadlo obecně není příliš známé a diskutované mimo své území, za prvé kvůli jazykové bariéře, za druhé pak proto, že pozice divadla v Maďarsku samém nebyla v historickém vývoji tak silná, jako bychom si představovali na základě vnímání v kontextu naší národní historie.
|
|
|
Problematika interpretace románu Mihálye Babitse Kalif čápem
Radoňová, Lucie ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Grendel, Lajos (oponent)
Ve své práci se zabývám románem Mihálye Babitse: Kalif čápem a jeho analýzou. Kalif čápem je v Babitsově tvorbě výjimečným dílem formou i nevšední tematikou, byl ojedinělým i v tehdejším literárním kontextu. Úvodní a zároveň ústřední část práce činí rozbor samotného románu Kalif čápem. Rozebírám román na jednotlivé kapitoly. Ukazuji na dvě dějové linie. Stavím do protikladu část harmonickou a disharmonickou. Dále se zabývám otázkou času, tak jak postupně prochází celým románem. Zmiňuji i rozvržení prostoru, místa děje v románu. Důležitou součástí je poukázání na dvě možné vypravěčské perspektivy, se kterými v Kalifovi Mihály Babits pracuje. Věnuji kapitolu i nejdůležitějším postavám díla. Porovnávám Babitsův román s jedním dílem světové a s jedním dílem maďarské literatury. Vybrala jsem si romány, které se dle mého soudu v určitých aspektech s Kalifem shodují, jsou si v něčem podobné. Ze světové literatury je to například román Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. Vycházím z českého překladu Doriana Graye Jiřího Zdeňka Nováka, vydaného v roce 2005. Z maďarské literatury jsem pro porovnání vybrala román Dezs Kosztolányiho Esti Kornél. Název ponechávám v maďarském znění jména, neuvádím někdy používaný překlad Kornél Večerek. Vycházím z maďarského originálu. Samostatnou kapitolu o autorovi jak u Wildea tak...
|
|
|
Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách
Adamovský, Vít ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Mészáros, Andor (oponent)
Předkládaná bakalářská práce mapuje fenomén maďarského šamanismu a následně analyzuje jeho prvky v maďarských lidových pohádkách. Podle etnografů 19. a 20. století se prastará tradice šamanismu dostala na území někdejších Uher z oblasti Sibiře, odkud maďarské etnikum pochází. Za ústřední postavu zrekonstruovaného maďarského šamanismu je považován táltoš, který měl po vzoru sibiřských šamanů zaujímat v tehdejší společnosti roli léčitele, věštce, duchovního vůdce a mediátora mezi světem lidí, nebem a podsvětím. Tato koncepce je však současnými etnografy kritizována a přítomnost reliktu sibiřského šamanismu v Evropě zpochybňována. Přesto zaujímají tyto představy pevné místo v maďarské kultuře a mytologii. První kapitola tematizuje sibiřský šamanismus, který je na rozdíl od maďarského detailně zdokumentován. Následuje popis cesty maďarského etnika z ugrofinské pravlasti, na což plynule navazuje kapitola věnovaná problematickému šamanismu maďarskému, jehož fragmenty se po nástupu křesťanství dochovaly ve folklóru, respektive ústní lidové slovesnosti. Praktická část práce se zakládá na identifikaci, analýze a zhodnocení těchto prvků v maďarských lidových pohádkách.
|
|
|
Jazyková úskalí pro začínající maďarsko-české překladatele
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Huťková, Anita (oponent)
Diplomová práce se věnuje česko-maďarské překladatelské problematice, především v lingvistické rovině. Zpracovává nejčastější problémy, se kterými se zvláště začínající překladatel z maďarštiny do češtiny konfrontuje. Práce na konkrétních příkladech současných překladů (vzniklých po r. 2000) uvádí možná řešení z hlediska adekvátního převodu obsahu i formy originálu. Předmětem srovnání budou překladatelské transformace v různých jazykových rovinách, od gramatické po syntaktickou. Podle druhu řešení a transformace budou též zmíněny vlivy těchto změn na rovinu stylistickou. Práce je koncipována jako příručka pro začínající překladatele. Klíčová slova: teorie překladu, kritika překladu, metody překladu, maďarská literatura, příručka, český překlad, maďarský překlad, lingvistika
|
|
|
Postava šlechtice ve vybraných dílech polské literatury v komparativní perspektivě
Effangová, Pamela Therese ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Cílem diplomové práce je vypracovat typologii literární postavy šlechtice v polské literatuře 17. - 19. století. V rámci teoretické části bude přiblížena tvorba vybraných autorů a jejich díla budou zasazena do literárně-historického kontextu (např. pojem sarmatismus, šlechtická kultura v době romantismu a pozitivismu apod.). V analytické části bude prostřednictvím komparativní perspektivy upozorněno jak na vzájemné paralely, tak také na specifika konkrétních autorů, resp. jejich textů jde-li o pojetí postavy šlechtice. Autorka práce bude vycházet zejména ze tří primárních textů: Pamětí, jejichž autorem je Jan Chryzostom Pasek, z Mickiewiczova Pana Tadeáše a z tzv. trilogie Henryka Sienkiewicze, zejména z románu Ohněm a mečem. Hlavní pozornost bude věnována vnitřní a vnější charakteristice šlechtice, jeho percepci světa a problematice šlechtické morálky. V potaz bude brán taktéž širší literární kontext.
|
|
|
Questions of national identity in the works of Hungarian emigration from 1945 to the present
Guziar, Matúš ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Táto bakalárska práca analyzuje otázky národnej identity v dielach maďarskej emigrácie v druhej polovici 20. storočia. Skúma fenomén národa v maďarskom literárnom kontexte moderných dejín. Vytvára obraz maďarskej literárnej emigrácie na Západe, literárnych centier a publikačných možností emigrantských autorov v exilových periodikách. V hlavnej časti sa zameriava na zobrazenie tematiky emigrácie a národa v textoch štyroch reprezentatívnych exilových autorov, konkrétne Sándora Máraiho, Sándora Lénárda, Györgya Faludyho a Ágoty Kristóf, čím prispieva k základnému výskumu maďarskej exilovej prózy v českom akademickom prostredí. Kľúčové slová: národ, národná identita, emigrácia, Maďarsko, komunizmus, Sándor Márai, Sándor Lénárd, György Faludy, Ágota Kristóf
|
host ::
RSS.