Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 92 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Akcentace sociální otázky u T. G. Masaryka v rámci druhé poloviny 19. století
Kozák, Vratislav ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Kubátová, Helena (oponent)
Tomáš Garrigue Masaryk 20. století je osobou, u které mezi badateli panuje všeobecná shoda ohledně charakteristiky i zařazení do dobové společnosti. Masaryk století 19. je ovšem naprosto odlišný případ. Dodnes není mezi badateli shoda v tom, jak přesně Masaryka zařadit, což mnozí zjednodušují zdůvodněním, že sám Masaryk byl v tomto směru nerozhodný, věnoval se mnoha věcem najednou a ne vždy je dokončil. Ústřední otázkou druhé poloviny 19. století byla nepochybně otázka sociální, která je pro mnohé též obtížně uchopitelná, jelikož na ní jde pohlížet buď velmi konkrétním, nebo velmi obecným způsobem. V této souvislosti se v práci zaměřuji nejen na Masarykův pohled na sociální otázku doby, ale přicházím s hypotézou, že právě sociální otázka a její princip rovnosti je ústředním motivem osoby Tomáše Garrigue Masaryka v 19. století. Navrhuji funkční Masarykův model řešení sociální problematiky doby, který je založen na zmíněném pojetí rovnosti, a to hned v několika spolu souvisejících, ale přesto dostatečně nezávislých oblastech, kterými jsou náboženství, politika, nacionalismus, společnost a vzdělání. Umístění těchto jednotlivých aspektů v rámci mého Masarykova modelu následně ověřuji skrze analýzu Masarykových myšlenek, textů a dalších badatelů, kteří se Masarykovi věnovali. Smysluplnost zvoleného...
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 92 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
12 HAVELKA, Michal
4 HAVELKA, Miloš
10 Havelka, Martin
1 Havelka, Matěj
12 Havelka, Michal
3 Havelka, Milan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.