|
|
Jak se "nosí" gender: Oděv a móda pohledem mužů
Hrušková, Zita ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Benešovská, Barbora (oponent)
Předkládaná práce se zabývá mužskou perspektivou v módě a oblékání. Oděv pracuje s nejrůznějšími komunikačními prostředky, jež jsou užity s větším či menším vědomím jedince. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem se tato komunikace utváří, respektive co vstupuje do přemýšlení a rozhodování mužů v tématu odívání a jakou roli v tomto procesu sehrává jejich genderové vyjádření. Práce nejdříve představuje několik teoretických konceptů, které se s touto tématikou nevyhnutelně pojí. Dále je obohacena o kvalitativní výzkum, který prostřednictvím 11 rozhovorů s muži dvou věkových kategorií demonstruje zmíněná témata ve stínu českého kontextu. K následným zjištěním je přistupováno optikou metody zakotvené teorie. Stěžejním rozhodovacím elementem se ukázala být každodenní zkušenost, jež se projevuje v událostech, kterých se muži daný den účastní. Důležitým aspektem v životech mužů je také vnější vliv, který může přicházet z osobní roviny, kterou představují především jejich životní partnerky, či z roviny komunitní, kterou představují jejich zájmy a volnočasové aktivity. Tyto dva vlivné prameny zastřešuje celkový společenský kontext, který nastavuje obecná pravidla v tom, co je vhodné či očekávané. V případě vztahu k vlastnímu tělu se mužský postoj ukázal být neutrálním či přímo negativním, s potřebou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedeni tématu ve výuce výtvarné výchovy
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Anotace: Špidlová, Z.: Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedení tématu ve výuce výtvarné výchovy. [Diplomová práce] Praha, 2013 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 224 s. (Přílohy: Deník a složky dokumentující výtvarnou část diplomové práce) Diplomová práce zkoumá fenomén oděvu, jeho sémiotickou funkci v kontextu postmoderní společnosti a sociální aspekty s důrazem na identifikaci s určitou sociální skupinou. Výzkumná část práce přináší poznatky o dvou skupinách, jejich odívání a sociálních kontextech. Jsou jimi krojová kultura oblasti Alto Minho v Portugalsku a gothická subkultura. Na tyto poznatky přímo navazuje výtvarná část práce, jejímž výstupem je oděvní model kombinující prvky obou zmíněných skupin. Didaktická část přináší poznatky o rozdílnosti zpracování témat identita a subkultura z hlediska odívání žáky sedmé třídy základní školy a studenty druhého ročníku střední oděvní školy. Klíčová slova: oděv, identita, sebeprezentace, sebeidentifikace, subkultura, textilní tvorba, postmoderní společnost, výtvarná výchova
|
|
|
Univerzální oděv a jeho využití v muzejní edukaci
Švejdová, Kateřina ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci navazující na práci bakalářskou se zaměřuji na univerzální formy oděvu. V teoretické části zkoumám společné znaky oděvů v proměnlivých kulturně- historických kontextech. Zaměřuji se na všeobecné aspekty odívání. Hledám souvislosti mezi funkcemi a formami oděvu. Sleduji vlivy historických stylů v tvorbě současných oděvních návrhářů, hledám univerzální rysy oděvu v dnešní módě. Pozoruji zájem dětí, učitelů i publikací o textilní tvorbu. Ve výtvarné části se zabývám sérií návrhů na univerzální variabilní oděv. Z jednoho střihu vzniká aranžováním pomocí patentů více modelů. Varianty výsledných modelů dokumentuji a kriticky reflektuji. V didaktické části navrhuji edukační program k vybrané oděvní expozici. Součástí programu jsou pracovní listy a možnost využití univerzálního oděvu jako didaktické pomůcky. Program ověřuji v praxi, dokumentuji a vyhodnocuji.
|
|
| |
|
|
Móda a sebepojetí u dětí staršího školního věku
Medalová, Lenka ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem módy a vlastního Já se zaměřením na děti staršího školního věku. Text je strukturován do dvou částí - teoretické a empirické. První oddíl teoretické části je věnován definování pojmů vztahovaných k Já, jako je sebepojetí, identita, sebehodnocení a sebeprezentace. Druhý oddíl je již sestupně věnován vztahu módy a sebepojetí. Nejprve je uveden pohled na módu jako odraz doby a proměn role ženy. Proměny módy a estetického ideálu se odvíjí od společenské situace a životního stylu. Dále jsou představeny dílčí hybné síly módních proměn a zájmu o módu v kontextu vyjádření sexuální přitažlivosti, sociálního postavení a individuality. Ty se již dotýkají a zároveň pramení z identity jedince v rovině osobní, genderové a sociální. Cílem teoretické části je na základě teoretických zdrojů objasnit, jaký je původ sebeprezentace prostřednictvím oděvu v těchto třech rovinách, jak módu ovlivňují a naopak jak móda ovlivňuje je. Empiriciká část je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden na druhém stupni základní školy. Jeho cílem bylo zmapovat, jak se fenomén módy promítá do života dospívajících v prostředí školy a jakým způsobem se móda uplatňuje v kontextu jejich rozvíjející se identity.
|
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
| |
host ::
RSS.