|
|
Yugoslavian phantom identity
Nandi, Danijela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Výzkumné téma diplomové práce vychází z medicínského pojmu známého jako "fantomová bolest". Definice na webu Mayo Clinic uvádí, že "fantomová bolest je bolest, která je pociťována, jako by vycházela z části těla, která již neexistuje. Lékaři kdysi věřili, že tento post- amputační fenomén je psychologického rázu, v dnešní době nicméně odborníci mají za to, že jde o skutečné pocity pocházející z míchy a mozku. (Mayo Clinic, n.d.). Předkládaná práce zkoumá ideu "fantomové identity" konceptualizovanou jako identitu, se kterou se mohou ztotožňovat nebo ji jako takovou vyjadřovat obyvatelé již neexistující země - Jugoslávie. Klíčovouotázkou je,zda vůbec existuje něco takového jako společná identita bývalého společného státu, která by byla odlišná od etnických a jiných post-jugoslávských identit. A dále pak, jak vlastně tento proces identifikace funguje a jaké jsou jeho základní element. Práce zkoumá možnost existence takové společné identity nebo jejích prvků, které by se projevovaly pouze (a specifickým způsobem), když jsou tito jedinci spolu, obvykle v kontextu společenských aktivit nebo sdílené emigrační zkušenosti. Hledání identity založené na etnických principech, jako je jazyk či území, identity odlišné od ostatních identit, a to i v rámci jednotlivců různých etnik, je v jistém smyslu provokativní...
|
|
| |
|
|
Důvěra mezi sociálními pracovníky a romskými klienty.
Göttelová, Agáta ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Procházková, Barbora (oponent)
Česká romská menšina patří v Evropské unii k nejdiskriminovanějším. Přístup sociálních pracovníků, kteří pomáhají Romům řešit problémy způsobené touto diskriminací, má však svá specifika. Jedním ze základních předpokladů úspěšné sociální práce je vytvoření důvěry ve vztahu mezi sociálním pracovníkem a romským klientem. Má bakalářská práce se zaměřuje na vztah mezi sociálním pracovníkem a romským klientem, s důrazem na důvěru. Teoretická část popisuje koncepty sociální práce, důvěry a romského obyvatelstva. Následně jsou tyto koncepty propojeny a popisuji tak důvěru v kontextu sociální práce, romské klienty v sociální práci a důvěru v kontextu romského obyvatelstva. Dále se v práci věnuji dvěma výzkumným otázkám - Výzkumná otázka 1: Jak se projevuje, buduje a přenáší důvěra v kontextu sociální práce s romskými klienty? a Výzkumná otázka 2: Jakým způsobem se sociální práce přizpůsobuje kulturním kontextům klientů romského původu? V analytické části práce analyzuji data získaná prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného skrytého pozorování ve vybraných službách, především v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež a v předškolním klubu. Jméno organizace z etických důvodů nezmiňuji. Pro analýzu jsem využila metodu kódování. V závěrečné části práce shrnuji dosažené výsledky a jejich...
|
|
|
Identitní přehodnocování náboženských představ
Darjaninová, Aneta ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o přeměně náboženských představ v rámci identity. Teoreticky se zaměřuje především na náboženskou identitu, socializaci a vývoj náboženské situace v České republice, jenž zahrnuje proces sekularizace. Empirická část vychází z polostrukturovaných rozhovorů, které zahrnují biografické prvky. Následná analýza je rozdělená do částí, které se týkají příběhů jednotlivců, vykreslení křesťanského zázemí, pochyb a jejich příčinám, přibližuje nynější limity a předané hodnoty, které si přenáší z náboženské socializace. V diskusi a závěru nalezneme porovnání výsledků výzkumu s teoretickými východisky.
|
|
| |
|
|
Spirituální ekologie: spolek Zeměsouznění
Skoumalová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Divíšek, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá spirituálními aspekty ekologických hnutí. Pro výzkum jsem vybrala spolek Zeměsouznění, který momentálně pracuje na postavení první české ekovesnice na pozemku bývalé obce Pěčkovice. Pomocí kvalitativního výzkumu jsem se snažila zodpovědět otázky týkající se motivace a zájmů o enviromentalismus a spiritualitu, jak se tyto dvě témata vzájemně ovlivňují. Zároveň práce vysvětluje jejich propojení s projektem vystavění ekovesnice. Pojem spirituální ekologie je v českém kontextu zatím neukotvený, a proto se tato práce věnuje, jak se spirituální ekologie projevuje na území České republiky. Snažím se zodpovědět v čem se ekologie může projevovat spirituálně, jaké hodnotové systémy členové spolku zastávají a jakou roli hraje ve spolku komunita.
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
|
Uprchlická situace na divadelních prknech
Drozdová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zejména poznáním narativu o ukrajinské migraci v prostředí dokumentárního divadla. Za tímto účelem je zvolena metoda etnografického pozorování a provedena narativní analýza scénáře dokumentární inscenace vytvořené uprchlíky a uprchlicemi z Ukrajiny. Pomocí dokumentárního divadla jsou komunikovány skutečné příběhy uprchlíků. Dokumentární divadlo je zde proto pouze terénem, ve kterém sociální herci vytváří narativ. V narativní analýze autorka vychází z práce Paula Ricoeura. Cílem této práce je také odpovědět na otázku, jak divadelní prostředí a nástroje ovlivnily podobu narativu a způsob jeho vyprávění. Výsledný narativ je tak kolektivním produktem tvůrčí skupiny. Je nositelem příběhu o cestě uprchlictva z Ukrajiny do Česka a životem v novém světě. Vypravěči jsou především režisér a netrénovaní herci z řad uprchlictva a posluchači pak zase diváci v podobě publika. Podoba vyprávění je ovlivněná metodami dokumentárního divadla a scénickými divadelními prvky, které ovlivnily i část způsobu vyprávění.
|
|
| |
|
|
Gender a jeho role a pozice transgender lidí mezi českými pohany
Brokešová, Elia ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Jozová, Magdalena (oponent)
Práce zkoumá, jak novodobí pohané pracují s genderovými významy a obecně vnímají problematiku genderu a genderových nerovností na území České republiky. To jsem zkoumala kvantitativní metodou, dotazníkem a dále kvalitativní metodou, šesti polostrukturovanými rozhovory a zúčastněným pozorováním na dvou rituálech. Práce je založena především na subjektivním vnímání a přesvědčení pohanských respondentů a informátorů.
|
host ::
RSS.