|
|
Performance art jako hraniční forma uměleckého projevu
Vatulíková, Andrea ; Daněk, Josef (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
S přihlédnutím k oboru performativních studií vycházím z předpokladu, že oblast umění nazývaná jako „performing arts“ prodělala v průběhu 20. století řadu reforem, díky kterým je dnes prakticky nemožné stanovit jasné hranice mezi divadlem, tancem a performance art. Zabývám se proto jejich společným základem, který nazývám bodem nula a který mi umožňuje zkoumat výrazové prostředky lidského těla a časo-prostorovou dimenzi živé akce. Bod nula je lokalizován v pánevní oblasti těla a představuje centrum stability, rovnováhy a životní energie. V práci se pak zaměřuji na analýzu fyzických tréningů, které s tímto bodem v rámci divadla, tance a performance art pracují. Základním výstupem této práce je potom analýza těla a tělesnosti jako kulturně kódovaného konstruktu a popis praktické části dizertace zaměřený na realizaci sympozia bod nula
|
|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století).
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Málková, Iva (oponent)
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) Abstrakt Disertační práce Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) předkládá interpretaci šesti českých básnických děl druhé poloviny 20. století, zaměřenou na perspektivu kulturní paměti. Vybraná básnická díla představují synekdochy básnického zobrazení (obecných) historických událostí a zkušeností, spjatých s obdobím druhé světové války (nacistickým režimem) a s komunistickým režimem po roce 1948 a určitým způsobem spojených s dimenzí prostoru - ať už se jedná o básnickou reflexi prostoru, který má svůj reálný "předobraz" v tzv. aktuálním světě, či o (zcela) imaginární zobrazení prostoru. Metodologicky práce vychází z koncepce kulturní paměti Aleidy Assmannové, zejména z její knihy Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Jednotlivé interpretační kapitoly práce se zabývají následujícími básnickými díly: "Návrat" Vladimíra Holana je básnickým příběhem, který rozvíjí topos návratu - návratu do prostoru domova, kam lyrický vypravěč po dvaceti letech přichází, aby na místním hřbitově našel hrob své matky, což se mu však nepodaří. Sbírka Jana Zahradníčka Dům Strach představuje synekdochu básnické reflexe zkušenosti s vězněním v komunistických věznicích/pracovních...
|
|
|
Obraz upálení mistra Jana Husa v současné české společnosti
Chládková, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem zobrazování Jana Husa v souvislosti s šestistým výročím jeho upálení v roce 2015. Zaměřuje se především na způsob performace Jana Husa v jednotlivých médiích a také vlivem povahy médií na Husův výsledný obraz. Jako hlavní zdroj využívá práce reprezentace tří médií: výstavu Husitského muzea v Táboře Jan Hus 1415/2015, film Jiřího Svobody Jan Hus a román Vlastimila Vondrušky Husitská epopej I. Prostřednictvím komparace se staršími reprezentacemi analyzuje práce charakter současné vzpomínkové praxe. Dále práce sleduje mechanismy, jimiž se jednotlivé reprezentace v rámci vzpomínkové kultury pokoušejí prosadit. Při analýze pramenů vychází z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a z konceptu míst paměti Pierra Nory. Klíčová slova: Jan Hus, kulturní paměť, místo paměti, nová média, politika paměti, historická kultura
|
|
|
Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru
Šilhavý, Petr ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Emília (oponent)
Tato práce s názvem Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru se zaměřuje prostřednictvím metafory textu, potažmo palimpsestu na poskytnutí komplexnějšího pohledu na analýzu městského prostoru. Díky rozvolnění pojmu textu začaly být postupně jeho perspektivou nazírány mnohé vrstvy reality - od studia textu literárního ke kulturním. To otevírá možnost nazírat i město jako další typ textu, resp. v přeneseném významu intertextuality jako tzv. palimpsest. Na tyto pojmy se práce zaměřuje v teoretické části a dále předestírá pojem urbánního prostoru a možnosti jeho zkoumání. Empirická část se pak věnuje aplikaci vypracovaného teoretického základu na konkrétní lokalitu urbánního prostoru pražské Petrské čtvrti. Ukotvení palimpsestu v sémiosféře kultury a kulturních textech historické hloubky však ani tak neposkytuje možnosti kompletní rekonstrukce a upevnění kontinuity výkladu. To se však nezdá na překážku vytčenému komplexnějšímu pohledu palimpsestu, naopak je s to lépe takové diskontinuity reflektovat a vypořádat se s nimi. Pomáhá tak hledat kořeny a identitu měst a jeho obyvatel.
|
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
František Gellner. Text - obraz - kontext
Kořínková, Lucie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá Františkem Gellnerem; programově se přitom snaží nevylučovat z předmětu svého zájmu žádnou ze složek jeho literárního a výtvarného díla, ale představit je pokud možno v jejich heterogenitě, a přece ve vzájemném propojení. Nově se snaží interpretovat konkrétní Gellnerovy práce literární i kreslířské s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času zcela ztratily z horizontů recepce. Kapitola první rekapituluje dosavadní recepci díla Františka Gellnera a zabývá se obrazem autora v českém kulturním prostoru. Kapitola druhá se s využitím podrobných analýz rukopisného materiálu některých Gellnerových textů snaží postihnout Františka Gellnera jako tvůrčí typ opakující jisté postupy a motivy napříč svým dílem. Kapitola třetí se věnuje otázkám nikoliv neproblematicky konstruované Gellnerovy národnostní identity a tomu, jakým způsobem se tyto otázky odrážejí v jeho reflexi židovství, respektive jeho antisemitismu. Kapitola čtvrtá sleduje vazby Gellnerovy tvorby a periodického tisku, pro nějž byly jeho práce nejčastěji určeny. Pátá kapitola je z těchto věnovaná Lidovým novinám coby periodiku, pro nějž Gellner napsal a nakreslil vůbec nejvíce svých prací; podrobně analyzuje vazby Gellnerovy veršované, fejetonní i karikaturní publicistiky...
|
|
|
Film jako médium kulturní paměti: Proměny reflexe poválečného odsunu Němců v české filmové tvorbě
Řehořová, Irena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V důsledku rozvoje vizuálních médií, a s tím související tendence společenských věd, popisované jako "obrat k obrazu", začlenila řada disciplín do okruhu svého bádání také studium fenoménů, které zůstávaly dlouhou dobu mimo hlavní pozornost. Reakcí na tento trend je také rozvoj nové sociologické subdisciplíny, která je označována jako sociologie obrazu či vizuální sociologie. K této oblasti se svým zaměřením obrací i tato práce: v centru jejího zájmu stojí filmy, které v současné době představují jedno z vlivných médií kulturní paměti. Cílem projektu je popsat specifika vzpomínání, která vyplývají z povahy tohoto média a dále prozkoumat možnosti využití filmu jako zdroje sociologického poznání. V první části práce je film nahlížen jako kulturní/sociální fenomén, za jehož vznikem nestojí pouze individuální tvůrci, ale také řada institucí a dalších subjektů (dohromady utvářejících kinematografické pole), které vymezují možnosti tvorby a v důsledku ovlivňují způsob filmového zpracování konkrétních témat. Ve druhé části jsou představeny koncepce, které různými způsoby mapují podobu vztahu mezi filmovou reprezentací a skutečností - popisují postupy, pomocí kterých je skutečnost přepisována do filmové reality, zobrazující (historické) události. Další části práce jsou zaměřeny na sociální faktory, které v...
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
host ::
RSS.