Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...
Básnické psaní jako „střetávání (se)“ s českou minulostí i přítomností. Exilová básnická skladba Ivana Diviše Odchod z Čech
Flanderka, Jakub
Pro básníka, který se na základě politických okolností rozhodl emigrovat, neznamená samotný fakt odchodu do exilu pouze fyzický odchod z rodné země do jiné (cizí) země, ale také opuštění prostoru rodného jazyka. Básnická tvorba, psaná mateřským jazykem a vznikající ve vnějším exilu, se pro autora stává i prostorem vnitřního exilu, jehož prostřednictvím zůstává v intenzivním kontaktu s mateřským jazykem, resp. s rodnou řečí. Příspěvek se zaměří na básnickou skladbu Ivana Diviše Odchod z Čech, jež je koncipována jako stylizované „střetávání se“ básnického subjektu s vně-textovým světem. V tomto „střetávání se“ patří ke stěžejním tématům odchod do emigrace, život v exilu a obzvlášť silné téma pro Diviše představuje soudobé normalizační Československo – a přemítání básnického subjektu o jeho vztahu k rodné zemi. Odchod do exilu jakožto řešení mezní životní situace, kdy se jedinec dostal (již po několikáté za svůj život) do přímého „střetu“ s „velkými dějinami“, se tedy pro Ivana Diviše stal rovněž příležitostí pro přehodnocování tématu české národní identity a (mezníků) českých dějin prostřednictvím básnické tvorby.
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století).
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Málková, Iva (oponent)
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) Abstrakt Disertační práce Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) předkládá interpretaci šesti českých básnických děl druhé poloviny 20. století, zaměřenou na perspektivu kulturní paměti. Vybraná básnická díla představují synekdochy básnického zobrazení (obecných) historických událostí a zkušeností, spjatých s obdobím druhé světové války (nacistickým režimem) a s komunistickým režimem po roce 1948 a určitým způsobem spojených s dimenzí prostoru - ať už se jedná o básnickou reflexi prostoru, který má svůj reálný "předobraz" v tzv. aktuálním světě, či o (zcela) imaginární zobrazení prostoru. Metodologicky práce vychází z koncepce kulturní paměti Aleidy Assmannové, zejména z její knihy Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Jednotlivé interpretační kapitoly práce se zabývají následujícími básnickými díly: "Návrat" Vladimíra Holana je básnickým příběhem, který rozvíjí topos návratu - návratu do prostoru domova, kam lyrický vypravěč po dvaceti letech přichází, aby na místním hřbitově našel hrob své matky, což se mu však nepodaří. Sbírka Jana Zahradníčka Dům Strach představuje synekdochu básnické reflexe zkušenosti s vězněním v komunistických věznicích/pracovních...
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Flanderka, Jakub ; Holý, Jiří (oponent) ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...
Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.