Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Staroměstské náměstí v Praze jako místo evropské paměti. Od baroka k současnosti
Bronsema, Liesbeth ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje otázce vývoje Staroměstského náměstí v Praze jako hlavního veřejného prostoru města, který vyjadřuje významné momenty evropské historie, a který jako "místo paměti" ustavuje českou národní paměť. Poznatky paměťových a prostorových studií, jejichž styčným bodem je teorie Pierre Nory o tendenci moderní společnosti ukotvovat minulost skrze vytváření lieux de mémoire, jsou doplněny o historické pojednání jednotlivých dějinných období českých zemí. Výklad je prostřednictvím práce s dobovými periodiky, záznamy ze shromáždění, vedutami, mapami a nakonec i fotografiemi zaměřen také na dobový diskurz, jenž se k událostem na náměstí vázal, na jehož základě poskytuje i reflexi míst paměti, která v kontextu Staroměstského náměstí sledovaném období vznikala. Zvláštní pozornost je věnována především dvojici pomníků, mariánskému sloupu a pomníku Mistra Jana Husa, v jejichž "zápasu o prostor" se odráží celá řada politických, náboženských, společenských i dalších témat české historie.
Dochované klášterní zahrady na Malé Straně
Pulcová, Veronika ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu této diplomové práce je popis současného stavu a retrospektivní pohled na historii dochovaných klášterních zahrad v kontextu urbanistického vývoje Malé Strany. Jsou to konkrétně zahrady, které se dochovaly u Velkopřevorství maltézských rytířů při kostele Panny Marie pod řetězem, zahrada obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše, zahrada dominikánů (dříve magdalenitek) u bývalého kostela sv. Máří Magdaleny, zahrada bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, theatinů (kajetánů) u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci, jezuitské zahrady, zahrada konventu Anglických panen u kostela sv. Josefa (Vojanovy sady) a zahrada boromejek pod Petřínem. Popisuji současný stav jednotlivých zahrad a retrospektivně sleduji jejich historické proměny v urbanistickém kontextu.
Paměť a historie rodiny Palliardi - dva koncepty studia rodinné minulosti
Pulcová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V této práci se zaměřuji na původem italskou rodinu Palliardi a její působení v českých zemích s využitím metodologických přístupů: historiografie a paměťových studií. Potomci rodiny Palliardi žijí v České republice dodnes a někteří z jejích příslušníků, včetně mě, se zajímají o rodinnou minulost, udržují ji v paměti a hledají v historických pramenech stopy po členech rodiny, kteří v 17. a 18. století působili jako štukatéři na významných stavbách českého baroka. Rodinná paměť nesahá do doby, kdy přišel do Čech první Palliardi, ale na základě dosavadních historických zjištění se předpokládá, že se tak stalo po třicetileté válce. Prvním pramenně doloženým Palliardim v Čechách se stal štukatér Giovanni Pietro, původem z oblasti Lago di Como, který je uváděn od roku 1680 jako měšťan pražské Malé Strany a předek dalších pěti generací (do 1870) této malostranské rodiny, která se věnovala štukatérské nebo stavitelské profesi. Figurami rodinné paměti a zároveň i významnými historickými osobnostmi dějin barokní a klasicistní architektury se stali Ignác Jan Nepomuk (15. 5. 1737 - 18.03.1821) a jeho syn Ignác Alois (1765 - 10. 8. 1806). Posledním stavitelem rodiny Palliardi v Čechách byl Josef Václav Jan Nepomuk (1798 - 12. 2. 1870). Po jeho smrti se už nikdo z rodiny nevěnoval nějaké profesi spojené se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.