|
|
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
|
|
|
Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice
Změlíková, Alžběta ; Aslan, Katarína (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce na téma Mediální obraz hnutí Black Lives Matter v České republice si klade za cíl pomocí kvalitativní obsahové analýzy, jak už název napovídá, sestavit obraz hnutí Black Lives Matter ve vybraných českých médiích. Zkoumaná média, tedy on-line verze periodik Respekt a Echo, respektive Echo24.cz, byla vybrána na základě jejich politického postoje a díky tomu, že nejsou médii zpravodajskými, ale spíše názorovými. Zkoumaným vzorkem je 38 článků, které v těchto dvou médiích vyšli během let 2020 a 2021, které jsou analyzovány na základě zakotvené teorie, ke které je přidaná také stručná diskurzivní analýza podle Allana Bella. Práce zjišťuje, že obraz hnutí se mezi zkoumanými médii liší. Postoj Respektu vůči hnutí je konzistentní, představuje ho jako nehierarchické protestní hnutí, pro jeho popis používá neutrální rétoriku, ale na základě širšího kontextu (jakým je celkový tón článků či výběr osobností, se kterými jsou dělány rozhovory) je jisté, že hnutí podporuje. V případě serveru Echo24.cz panuje v celkovém postoji nejednoznačnost, která tak nevytváří pospolitý obraz hnutí. Ačkoliv server mluví o hnutí ve většině článků spíše neutrálně, několik článků je výrazně negativně zabarveno, což má za následek i postoj, který Echo k hnutí z pohledu čtenáře zaujímá.
|
|
|
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Zobrazení společnosti v televizních seriálech s historickou tematikou: Bridgerton versus The Knick
Krausová, Michaela ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá zobrazování společenských tříd, mužů, žen a etnických menšin v seriálech s historickou tematikou. Konkrétně se jedná o kvalitativní analýzu a komparaci dvou seriálů Bridgerton (2020) a The Knick (2014-2015), které spadají do žánru quality television. Práce se zabývá způsoby zobrazování společnosti doby, do které jsou seriály zasazené. Cílem této práce je především identifikace nesprávného zobrazení společnosti daného historického období a nalezení podobností s problémy, které řeší současná společnost (například řešení otázek sociální nerovnosti či projevy politiky identity). Teoretická část této práce popisuje fenomén televizního seriálu, konkrétně pak žánr historického seriálu a žánru quality TV, což je druh televizní seriálové tvorby vyznačující se komplexními a inovativními postupy, spletitými narativy či důrazem na vývoj postav. Pozornost je věnována také oboru kulturálních studií, především pak teorii hegemonie a konceptu ideologie, médiím a jejich reprezentaci a studiu mediálních publik. Závěr první části práce se zaměřuje na představení tématu zobrazování společenských tříd, genderu a rasy z pohledu kulturálních studií a na vhled do současné diskuse o těchto tématech v médiích. Praktická část práce se zabývá kvalitativní analýzou textu a obrazu spojenou s prvky...
|
|
|
Film jako edukativní nástroj v hodinách dějepisu na českých středních školách
Lichtenbergová, Anna-Marie ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Anna-Marie Lichtenbergová Abstrakt Film jako edukativní nástroj v hodinách dějepisu na českých středních školách Diplomová práce s názvem Film jako edukativní nástroj v hodinách dějepisu na českých středních školách se věnuje tématu filmu jakožto didaktického nástroje a pramene v hodinách dějepisu na českých středních školách. Teoretická část diplomové práce prezentuje zásadní informace o českém školství a zakotvení dějepisu v základních materiálech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Následně se zabývá teorií filmové a mediální výchovy, jež je s použitím filmu ve výuce úzce spjata. Následující kapitoly komentují samotné použití filmu ve výuce, a to především různé možnosti jeho využívání, jeho základní výhody a nevýhody či propojení filmu a paměti. Tato práce zároveň zmiňuje i současné použití filmu ve výuce, jež vychází z již existujících výzkumů. Empirická část se soustředí na samotný kvalitativní výzkum, jehož cílem je prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů zjistit, jaký je postoj českých učitelů dějepisu k použití filmu ve výuce a současně pochopit hlavní důvody k jeho využívání či nevyužívání. Druhá polovina praktické části se soustředí na interpretaci získaných komentářů prostřednictvím expertních rozhovorů k danému tématu od odborníků z oboru didaktiky dějepisu, kteří se...
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Vizuální komunikace a budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím Instagramu
Fundová, Johana ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vizuální komunikaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím sociální sítě Instagram. Tuto síť používá festival ke komunikaci s návštěvníky, čímž buduje svou identitu a vytváří komunitu fanoušků. Teoretická část práce přibližuje historii Instagramu a fungování této populární aplikace, dále se zaměřuje na působení karlovarského festivalu i zahraničních filmových festivalů na Instagramu. Závěr teoretické práce nabízí definice vizuální komunikace se zaměřením na specifika analogové, digitální a internetové fotografie. Práce pomocí kvantitativní obsahové analýzy instagramových fotografií a sémiotické analýzy prvků technického a obsahového charakteru zkoumá, jaký vizuální styl komunikace festival používá a jak tento styl přebírají návštěvníci festivalu a média informující o festivalu. V rámci tohoto výzkumu je zkoumán instagramový profil karlovarského festivalu a vybrané profily zástupců médií a návštěvníků. Cílem práce je popsat, jaký vizuální jazyk a styl používají na Instagramu organizátoři festivalu a jak se tento jazyk odráží na budování identity samotného festivalu.
|
|
|
Sémiotická analýza komiksu v současných českých společenských časopisech v letech 2000-2015
Dorňáková, Anna ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českým komiksem ve společenských a kulturních magazínech po roce 2000. Svým zaměřením tak v jistém smyslu navazuje na publikace zabývající se historií českého komiksu. Po roce 2000 se na poli českého obrazového seriálu tvoří nová generace autorů, tzv. Generace nula, jejíž zástupci se v mnoha ohledech zásadně liší od autorů dřívějších, zvláště těch, jež lze řadit do Generace 89. Prostřednictvím sémiotické analýzy se v této práci zaměřujeme na komiksovou produkci v současných periodikách a pokoušíme se zjistit, do jaké míry i magazíny zaměřené na zpravodajství, a určené tak pro širší vrstvy příjemců, publikují na svých stránkách různorodé komiksy, případně jak tyto materiály korespondují s profilem časopisu. Pro zachycení možného kontrastu byla do rozboru zařazena navíc i kulturně zaměřená periodika. Skupinu magazínů, jejichž komiksy a stripy byly analyzovány tak tvoří zpravodajské časopisy Reflex a Respekt a kulturní periodika Art+Antiques a A2. Analytické části předchází teorie, jež se vedle reflexe debat o vhodné definici pojmu komiks zaměřuje na vztah textu a obrazu, jenž je pro komiks tak významný. Kromě toho je v této práci probírán i aparát vizuálního jazyka komiksu a historie českého obrazového seriálu.
|
|
|
Konstruování obrazu sebe sama v prostředí virtuální reality
Průchová, Andrea ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Konstruování obrazu sebe sama v prostředí virtuální reality teoreticky rozpracovává problematiku digitální fotografie osob umístěných na profilových stránkách internetových sociálních sítí. Práce rozvíjí ontologické koncepty virtuální reality a rizomatické antistruktury, aby poukázala na současný problém transformace způsobu myšlení a vnímání portrétní fotografie s nástupem "nových" médií. Za důsledek nevyřešené situace této transformace chápe proces politizace digitálních fotografií osob na sociálních profilech, kterým recipient přikládá roli politického zástupce reprezentované osoby. Politizaci fotografie proto vysvětluje jako specifický typ střetu dvou typů vizualit, které do společnosti vnáší novou diskuzi o ohrožení osob spojenou s otázkou zveřejňování fotografií na internetu. Opora práce v psychoanalýze a sociálně konstruktivistické linii myšlení dovoluje rozvinout výzkumné téma jako problém interdisciplinární, sahající ještě dále za otázku bezpečnosti sdílení dat na internetu.
|
host ::
RSS.