|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
|
|
Budování Iráku po roce 2003
Aliová, Naďa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Budování Iráku po roce 2003" bylo zpracování případové studie týkající se iráckého nation-buildingu v letech 2003 - 2011 a zodpovězení otázky, do jaké míry je tento proces úspěšný. Konceptuální zastřešení a východisko pro vyhodnocení úspěšnosti iráckého případu poskytuje analytický rámec německého politologa Jochena Hipplera. Práce je členěna do pěti kapitol. První diskutuje a vymezuje pojmy národ a nation-building. Obsahem druhé kapitoly zamýšlené jako nezbytné "uvedení do kontextu" je obecná etnicko-náboženská charakteristika iráckého obyvatelstva a stručný přehled historie iráckého státu do roku 2003. Následující tři kapitoly jsou již věnovány Hipplerovým komponentům úspěšného nation-buildingu (integrující ideologie, národní integrace, funkční státní aparát). Třetí kapitola zkoumá, zda je v Iráku přítomna národní identita, jíž jsou podřízeny identity partikulární (etno-sektářské), či nikoliv. Čtvrtá kapitola je věnována kurdskému regionu v kontextu širších kurdsko-iráckých vztahů a jejich implikaci pro proces národní integrace. Pátá kapitola rozebírá funkčnost státního aparátu z hlediska vládnutí, zajišťování bezpečnosti a poskytování základních služeb obyvatelstvu. V závěru práce shrnuje hodnocení úspěšnosti iráckého nation-buildingu v jednotlivých...
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace
Pokorný, Ondřej ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace se zabývá vývojem interpretace druhé světové války v Norsku. Konkrétně usiluje na pozadí historiografického vývoje v západní Evropě o analýzu historiografie norské. Norská historiografie se od prvních poválečných let až do 80. let vyvíjela v rámci široce přijímaného konsenzu vnímajícího válku jako boj drtivé většiny Norů sjednocené v odboji proti cizímu nepříteli a omezené skupině kolaborantů. Nejprve se výzkum zabýval odbojem, od 70. let se začaly objevovat práce o kolaboraci. Historické publikace si udržovaly černo-bílé vidění válečné zkušenosti až do přelomu 80. a 90. let, kdy se ve větší míře prosadila nová generace historiků snažících se o syntézu tohoto pohledu a důraz na šedé zóny z období okupace. Práce dokazuje, že vývoj v Norsku je podobný vývoji v západní Evropě, je nicméně opožděný. Výzkum se zabývá také reflektováním proměn interpretací v oblasti muzeí a školních učebnic a dochází k závěrům, že jak v muzejnictví, tak ve vzdělávání, se projevují protichůdné tendence historiografický vývoj respektovat, nebo naopak konzervovat prezentace starší a prověřené.
|
|
|
Role úřadu prezidenta při vzniku a formování běloruského autoritářského režimu
Tatun, Marina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Běloruská republika je jedna z 15 zemí bývalého SSSR. Od 1. ledna 1992 je tato země samostatnou republikou. Prvním úkolem nově vzniklého státu bylo vytvoření Ústavy. Tento proces v Běloruské republice trval od roku 1990 do 15. března 1994, kdy byla Nejvyšším sovětem schválena konečná verze. Následně se konaly prezidentské volby, které vyhrál A. Lukašenko a o několik měsíců později volby do Národního shromáždění - Parlamentu Běloruské republiky. V letech 1995 a 1996 v celonárodních referendech byly podpořeny změny Ústavy, které následně vedly ke změně politického systému Běloruské republiky. Tyto změny znamenaly hlavně přechod od parlamentní republiky k autoritářskému režimu pod vedením A. Lukašenka. Po poslední změně Ústavy, schválené v referendu 2004, byl z textu Ústavy odstraněn článek, pojednávající o omezení funkčního období prezidenta. Práce pojednává o současném politickém režimu a procesu jeho formování po rozpadu Sovětského svazu.
|
|
|
Konstrukt češství jako součást mediálního textu: vlastenectví a národní hrdost na stránkách MF Dnes v období 1.ledna 2010 do 30.června 2010
Kratochvílová, Viola ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Gerbery, Juraj (oponent)
Tato práce se soustředí na konstrukci češství a české národní identity v současném tisku (MF DNES leden - červen 2010), na problematiku nahlíží pomocí diskurzivní analýzy, neboť ta je vhodná zejména pro volnost, kterou nabízí v definici zkoumaných kategorií. Cílem této práce je najít pravidelnosti, které v novinových textech opakovaně prozrazují český charakter, které jsou projevy české národní identity, českého vlastenectví, češství. V těchto otázkách nemůže poskytnout absolutně platné odpovědi, protože jde o neustále se vyvíjející komplex jevů. Umožňuje ale nahlédnout z nové perspektivy současná média a tím i odraz společnosti, který z nich přijímáme. V tomto pojednání se nejprve seznámíme s historickým náhledem na problém češství a české identity, představíme nejdůležitější české autory jako Karla Čapka nebo Tomáše G. Masaryka, kteří se nad danou tematikou zamýšleli. S pomocí těchto a dalších úvah sestavíme hlavní rysy českého charakteru, které následně budeme hledat v různých rovinách současného tisku. Důležitými východisky bude např. teorie ideologického čtverce Teun van Dijka nebo mytologie Jacka Lula.
|
|
|
Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947
Mareš, Michael ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947" se věnuje reflekci významné sportovní události v médiích a předpokládaným dopadům na publikum. Cílem této diplomové práce je popsat vztah mezi mediálními obsahy a národním sebevědomím a posoudit, jak média referovala o úspěchu československých hokejistů na mistrovství světa 1947. Na základě odborné literatury a předložených teoretických konceptů jsem stanovil hypotézu, že média se po 2. světové válce aktivně podílela na formování národního sebevědomí a posilování národní identity. Druhou hypotézu jsem zformuloval okolo konceptu eskapické funkce médií a tvrzení, že mediální obsahy referující o mistrovství světa vedly k aktivní odezvě u čtenářů. K tomuto účelu jsem srovnávací studii podrobil tři vybrané deníkové tituly: Lidovou demokracii, Rudé Právo a deník Práce. Předtím, než jsem začal tyto tituly analyzovat, zasadil jsem dobu konání mistrovství světa do historického kontextu s politickými i mediálními souvislostmi. Samotná analýza obsahů z vybraného období probíhala na základě bohatého teoretického rámce, v němž jsem popsal způsoby, jakými média působí na publikum, i důvody, proč publikum média užívá. Na závěr této diplomové práce předkládám konkrétní poznatky...
|
|
|
Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku
Youssef Staňkovská, Barbora ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Barbora Youssef Staňkovská - abstrakt (anotace) diplomové práce "Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice" Abstrakt Diplomová práce "Role národních identit v mediálním prostoru věnovaném evropské politice: České předsednictví Evropské unie v evropském psaném tisku" pojednává o mediálních obrazech národních identit, způsobu, jakým jsou v médiích vytvářeny, a důsledcích, jaké tyto obrazy mají pro proměny národních identit v procesu evropské integrace. Na základě kvalitativní obsahové analýzy a za použití induktivního přístupu k datům byla provedena analýza dvou korpusů článků věnovaných českému předsednictví Evropské unie, které v jeho průběhu vyšly v českém deníku MF DNES a ve francouzském deníku Le Monde. Identifikováni byli nejvýznamnější čeští aktéři a další prvky, kteří společně nesou mediální obraz České republiky. Jejich prostřednictvím je v práci popsán mediální obraz české národní identity. Autorka se dále na základě zjištění a širšího teoretického rámce práce zamýšlí nad pozicí identit v evropském mediálním prostoru a konstatuje, že tento prostor není panevropský, ale nadnárodní. V tomto mediálním prostoru totiž chybí evropští aktéři, kteří by byli s to nést společnou evropskou identitu, a tak zde dominují zejména národní aktéři a národní identity. Z pohledu této...
|
|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
host ::
RSS.