Název: Fenomén lotyšských Svátků písní
Překlad názvu: The Phenomenon of Latvian Song Festivals
Autoři: Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2012
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží... This work deals with Latvian Song Festivals as an important phenomenon in Latvian history which started in Latvia in 1873. Their basis lays in choir singing developed in Latvia on a massive scale in 2nd half of 19th century. The festivals probably continued old tradition of singing - so-called teicamās dziesmas which had a similar structure as modern choirs. The development of choir singing is connected with Herrnhuterian schools and pedagogical colleges. The personality playing an important role in this process was a chief pedagogue in Valmiera Jānis Cimze whose collection Dziesmu rota launched a discussion about the future of Latvian culture from the point of view of national identity. Although the structure of Latvian Song Festivals was taken over from the Baltic Germans the idea of national identity has been involved since the beginning. Forming of Latvian national identity was in its beginnings influenced by J. G. Herder's philosophy and his idea of Volkslied and Volksgeist and it is closely connected with Latvian folk songs. It corresponds with Latvian self-determination as the nation of singers. In four historic periods defined by socio-political changes on Latvian territory these ideas together with a strong national element is found exactly in Latvian Song Festivals. The festivals become a...
Klíčová slova: lidové písně; lotyšské svátky písní; národní identita; ochranovské hnutí; pobaltští Němci; sborový zpěv; Baltic Germans; choir singing; folk songs; Herrnhuterian movement; Latvian song festival; national identity

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/41392

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-305692


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce