|
| |
|
| |
|
|
Význam agentury Epicentrum a prostor pro novou agenturu po jejím zániku
Kohout, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce mapuje činnost agentury Epicentrum, která se zabývala referováním z krizových míst světa, a vzhledem k ukončení její činnosti se pokouší vystihnout její význam. Není sporu o jedinečnosti celého projektu Epicentra, ale důležitou součástí práce je snaha porozumět příčinám a souvislostem, které vznik a fungování Epicentra provázely, a charakterizovat jeho styl práce, kladné i záporné stránky. Od dob Epicentra se mediální svět zásadně změnil (přestože to není tak dlouhá doba). Internetizace médií je v plném proudu a klasická média nevědí, jak s tím naložit. Digitalizace přinesla podstatné změny pro práci novináře a předmětem této práce je právě úvaha, jak by podobný subjekt podobný Epicentru mohl dnes fungovat. Zlevnění a zrychlení procesu produkce zpráv z terénu je faktor, který nepochybně nahrává myšlence malé nezávislé agentury, na druhou stranu mají dnes média mnohem snazší přístup k velkému množství informací zadarmo a nic je nenutí platit za zdánlivě stejné informace této agentuře. Nedílnou součástí této práce je proto také zamyšlení nad hodnotou reportování z místa a možnostech jeho následného uplatnění na trhu.
|
|
|
Chemické a fyzikální vlastnosti impaktových skel
Křížová, Šárka ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Kohout, Tomáš (oponent) ; Macháček, Jan (oponent)
Abstrakt Tato práce se zabývá studiem mikrostrukturních rysů, chemismem a hledáním stop meteoritické komponenty v impaktových sklech pocházejících z kráteru Žamanšin (Kazachstán), vltavínech (Česká republika) a australsko-asijských tektitech (Laos). Byla provedena detailní mikrostrukturní pozorování a následné chemické a mineralogické studie různých typů inkluzí, které byly ve studovaných typech skel nalezeny většinou poprvé. Cílem této Ph.D. práce bylo nejen popsat mikrostrukturu všech studovaných skel a soustředit se na doposud nepozorované a v dostupné existující literatuře nepopsané mikrostrukturní jevy, ale zároveň se v těchto skel pokusit zjistit příměsi meteoritické komponenty. Kromě toho byl také studován dostupný zdrojový materiál, který by mohl být zdrojem vltavínů a AAT. Mikrostruktura všech studovaných skel se navzájem liší. To je způsobeno různými zdrojovými materiály a odlišnými podmínkami vzniku skel. U skel ze ZIS byl identifikován nový typ "composite splash-forms", který svým chemickým složením nezapadá do skupiny irgizitů ani bazických "splash-forms". Nově byl v irghizitech nalazen vměstek, který byl na základě rentgenové difrakce a Ramanovy spektroskopie identifikován jako bassanit (monoklinický CaSO4 . 0.5 H2O). Jeden z nejdůležitějších výsledků této práce představuje objevení...
|
|
|
Identifikace membránových transportérů účastnících se toku uhlíku v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Konečný, Jan ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní symbióza je jednou z nejstarších a přitom stále nejrozšířenějších interakcí. Tento vztah mezi pro člověka nepatrnými půdními houbami a kořeny rostlin, především bylin, je předmětem výzkumu s mj. nadějným využitím v trvale udržitelném zemědělství. Intenzivní výzkum však probíhá i na úrovni buněčné a molekulární, neboť přesné mechanismy fungování této symbiózy jsou stále zastřeny tajemstvím. Pochopení těchto pochodů je žádoucí nejenom v době rozmachu genového inženýrství. Běžně využívaným modelovým organismem pro výzkum rostlinných symbióz je menší bobovitá rostlina z rodu tolice - Medicago truncatula. Využitím DNA čipu na všechny známé geny M. truncatula a porovnáním mykorhizních a nemykorhizních rostlin autor vytipoval několik genů, které by se symbiózy mohly účastnit, a z výsledků sepsal diplomovou práci. Navazujícím experimentem se zásahem do fyziologie rostliny poukazují autoři článku (Konečný a kol., 2019) na pravděpodobné zapojení některých dříve nehlášených genů v symbióze, ale také na rozdílné módy regulace u genů, jejichž pravděpodobná symbiotická funkce je publikována. Tato rigorózní práce se zaměřuje na uvození prvoautorské publikace, bližší výklad experimentu, který není součástí diplomové práce a je stěžejní informací v recenzovaném článku, a komentář k pracím, které...
|
|
|
Zooplankton šumavských jezer jako indikátor zotavování z acidity
Kohout, Leoš ; Fott, Jan (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Bitušík, Peter (oponent)
ZÁvĚR Předloženépublikace se mimojiné zabývajitěmitobody: o Hypotéza o klíčové roli bliníku vdosfupnosti fosforu pro plankton v acidiťrkovanýchjezerech.Je tak ovlivněna i strukturapotravníchsítí. C Za nepÍitomnosti ťrltrujícíchperlooček (sezónní či z důvodu vyhynutí) je ýznarrný podíl biomasy planktonu šumavských jezer tvořen heterotrofrrími vlákny Po prvních známkách v 90. letech byly získány dalšídůkazy o pokračujicím zotavováru šumavslcýchjezer. Stále jsou však jezera acidifikací ýznamně zasůenaa k obnověnormálnichvztahůve spolďenstvech dosudnedošlo. Zpožďováni biologickéhozotavovániza reverzichemismu'pozorovanéna Šumavě i v jiných acidifikovanýchregionech,můŽemítněkolik příčin: - Proces rekolonizace odlehlých horských jezer, vzájemně nespojených vodními cestami, je náhodný a pravděpodobnostje alespoň pro některé druhy koýšů nízká. Úspěch závlsi na vhodném vektoru nezbytných propagulía takéna velikosti inokula. - Silná invertebrátní predace v prostředí bez ryb můŽe způsobovat tzv. biologickou rezistenci.K ýznamnějšímu náwatu zooplanktonuby tak mělo dojítažpo obnově rybíchpopulací.Na Šumavěbyly např. v několika jezerech zaznamenánydravéklešt'anky'vpřípadě jezeraLaka pak i hojné larvy koreterChaoborus obscuripes. - Současnéhydrochemicképodmínkymohou být i přes ýrazné zlepšenípro případnékolonizátory...
|
|
|
Trait ecology of arbuscular mycorrhizal fungi
Hudáková, Zuzana ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Arbuskulárna mykorhíza je typ mutualisticko-symbiotického vzťahu medzi hubami oddelenia Glomeromycota a koreňmi vyšších rastlín, ktorý je spomedzi všetkých typov mykorhízy na svete najrozšírenejší. Je založený na výmene látok, pričom mykorhízna huba poskytuje rastline minerálne živiny a ochranu proti patogénom a stresu, za čo jej rastlina dáva svoje asimiláty. Fylogenetické členenie tohto oddelenia nie je celkom jednoznačné a poznáme dva rôzne názory na ich rozdelenie do taxonomických skupín, a to podľa morfológie spór alebo pomocou molekulárnych metód na základe sekvencie rDNA. Cieľom práce je charakterizovať vplyv rôznych taxónov oddelenia Glomeromycota na hostiteľa na základe ich spór a preferovaného druhu mycélia, ktoré tvoria. Od toho sa zároveň odvíjajú možnosti huby, akými dokáže život hostiteľa ovplyvniť. Kľúčové slová: arbuskulárna mykorhíza, arbuskulárne mykorhízne huby, Glomeromycota, spóry, intraradikálne mycélium, extraradikálne mycélium, funkčné znaky
|
|
|
Implementace zabezpečení do DLMS protokolu
Kohout, David ; Sláčik, Ján (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku zabezpečení pro chytré elektroměry podle specifikace DLMS Security Suite. Kromě využití standardu je v práci popsaná problematika adresování, jako jsou klientské a serverové adresy, včetně adresování pomocí sériového čísla. Dále jsou na konkrétní ukázce rozebrány způsoby formátování zpráv. V části zabezpečení jsou představeny způsoby autentizace a šifrování zpráv. S bezpečností také souvisí zabezpečovací sady, které konkretizují použité algoritmy a velikosti klíčů. Práce se také zabývá vývojem testovací aplikace s názvem VUT DLMS Tester, která se využívá k testování tohoto standardu pro reálné využití v distribuční soustavě. Celý vývoj je konzultován a kooperován s distribučními společnostmi a výrobci elektroměrů. Ze strany zabezpečení je aplikace rozšířená o možnosti využití vyšších úrovní zabezpečení, které DLMS podporuje. Pomocí aplikace jsou otestované různé scénáře vyčítání dat z elektroměrů s ohledem na datový nárůst při využití zabezpečení.
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.