|
|
Wood wide web - myceliální propojení rostlin
Antl, Tomáš ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní mycelium může tvořit kontinuální síť (tzv. myceliální síť) a propojovat řadu rostlin nebo i celé společenstvo v daném ekosystému. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků. Předkládaná práce si klade za cíl vytvořit přehled o současných poznatcích týkajících se myceliálního propojení rostlin. Dalším cílem je zhodnotit závěry jednotlivých pozorování a experimentů, které byly na toto téma uskutečněny. Úvodní kapitoly 1 a 2 popisují jednotlivé typy mykorhizních symbióz (arbuskulární, orchideoidní, ektomykorhiza, erikoidní a monotropoidní mykorhizní symbióza), jejich charakteristiky a schopnost tvořit myceliální propojení rostlin. V následujících kapitolách 3 a 4 jsou popsány ekofyziologické důsledky myceliálního propojení rostlin, jako např. udržování stability rostlinných populací, parazitování invazních rostlin na CMN, hypotéza rostlinných společenstev a meta sítí. Skrze mycelium mykorhizních hub může docházet k přenosu různých látek mezi dvěma a více rostlinami. Jsou to jednak minerální látky (zejména dusík a fosfor), ale třeba i uhlíkaté organické látky, voda, signální látky apod. Myceliální sítě umožňují vznik ekologických fenoménů jako je mixotrofie a mykoheterotrofie, epiparazitizmus či efekt chůvy. Poslední část práce...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
|
Wood wide web - myceliální propojení rostlin
Antl, Tomáš ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní mycelium může tvořit kontinuální síť (tzv. myceliální síť) a propojovat řadu rostlin nebo i celé společenstvo v daném ekosystému. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků. Předkládaná práce si klade za cíl vytvořit přehled o současných poznatcích týkajících se myceliálního propojení rostlin. Dalším cílem je zhodnotit závěry jednotlivých pozorování a experimentů, které byly na toto téma uskutečněny. Úvodní kapitoly 1 a 2 popisují jednotlivé typy mykorhizních symbióz (arbuskulární, orchideoidní, ektomykorhiza, erikoidní a monotropoidní mykorhizní symbióza), jejich charakteristiky a schopnost tvořit myceliální propojení rostlin. V následujících kapitolách 3 a 4 jsou popsány ekofyziologické důsledky myceliálního propojení rostlin, jako např. udržování stability rostlinných populací, parazitování invazních rostlin na CMN, hypotéza rostlinných společenstev a meta sítí. Skrze mycelium mykorhizních hub může docházet k přenosu různých látek mezi dvěma a více rostlinami. Jsou to jednak minerální látky (zejména dusík a fosfor), ale třeba i uhlíkaté organické látky, voda, signální látky apod. Myceliální sítě umožňují vznik ekologických fenoménů jako je mixotrofie a mykoheterotrofie, epiparazitizmus či efekt chůvy. Poslední část práce...
|
host ::
RSS.