|
|
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
|
|
|
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Vliv minulých disturbancí na současný stav vegetace a invazi Heracleum mantegazzianum ve Slavkovském lese
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala rozdílem v květeně v bývalých vesnicích a jejich okolí ve Slavkovském lese. Vlivem komplikovaného vývoje pohraničí byly vesnice Slavkovského lesa postupně opuštěny a následně armádou vybombardovány a rozhrnuty buldozery. Floristický průzkum jsem provedla ve 13 takto zcela zdevastovaných vesnicích. Protože bývalé vesnice jsou zarostlé mozaikou lesa a nelesní vegetace, vybrala jsem za srovnávací lokalitu nejbližší okolí, které obsahovalo jak lesní, tak nelesní vegetaci. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních hodnot, počet archeofytů a neofytů a počet životních forem ve flóře vesnic a jejich okolí. Vesnice měly prokazatelně větší počet čeledí, více neofytů a fanerofytů a vyšší indikační hodnoty pro živiny a půdní reakci. Analýzou synoptické tabulky jsem dále určila pozitivní fidelitu a frekvenci výskytů rostlinných druhů. Nepřímá ordinační metoda NMDS a výsledek testu PERMANOVA potvrdil celkovou odlišnost mezi květenou vesnic a okolí. Ve druhé části jsem zkoumala rozdíly ve druhovém složení v porostech bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) na místě bývalých vesnic a ve volné krajině. Celkem jsem pořídila 50 fytocenologických snímků. Porovnávala jsem počet druhů, počet čeledí, průměry Ellenbergových indikačních...
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Communitiy level impacts of alien invasive plants and the role of native range habitats in plant invasions
Hejda, Martin ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Duchoslav, Miloš (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Conclusions Categorization of the species studied according to their impact on invaded communities This study focused on neophytes, species introduced after 1500 A.D., because their impact on native vegetation is higher and more obvious than that of archaeophytes, introduced before that date, due to considerable invasion dynamics and relatively short residence time (Pyšek et al. 2002). The target neophytes, included in the study, differ strongly in their community level impacts. Impatiens glandulifera had a miniscule impact on species diversity and composition, both in the removal experiment and comparative study (Chapter I). This small impact is likely to be associated with this annual species' lower competitive strength, which has a modest root system and forms stands that are not homogeneous in terms of cover. The density of I. glandulifera populations is known to decrease during the vegetation season, as plants fall due the weight of climbers, which are common in invaded riparian communities (Calystegia sepium, Cuscuta europaea - see Beerling & Perrins 1993). Moreover, the character of communities in which I. glandulifera invades, mostly riparian nitrophilous vegetation, does not provide opportunities for competitively weak species even if they are not invaded. This vegetation is dominated by tall,...
|
|
|
Explanation and risk assessment of alien woody plants invasion in Central Europe by historical and ecological factors
Křivánek, Martin ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
Conclusions The studies presented focus on the historical and ecological traits corresponding with the successful invasion process of alien woody plants in Central Europe. In regard to invasion biology, woody plant species are among the most problematic plant life forms and constitute a high proportion of the World's worst invasive species. The irreversible changes in ecosystems often caused by invasion of these species constitute one good reason for study. The second is the large amount of data available, especially on human influence and activity (such as the intensity of planting, residence time). The reason for studying alien woody species is also reflected in their ambivalence: on the one hand, the group is represented by the most serious invasive species, while on the other hand, there is still strong pressure to plant these species for timber, food and ornamental purposes. The native woody flora of the Czech Republic contains about 280 species. The exact number of alien woody species in not known. Based on different approaches and datasets, it has been estimated to be in the order of 4,300 species. Exact data is available for a representative sample of frequently-planted alien woody species that contains 1,691 species. An estimated 128 alien species have escaped from cultivation, of which about 17...
|
host ::
RSS.