|
|
Využití e-learningových materiálů pro téma funkce pro 9. ročník
Kamená, Martina ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Jančařík, Antonín (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda je pro žáky základní školy přínosem studium formou e-learningového kurzu oproti samostatnému studijnímu textu. Zda došlo k přínosu, bylo zjišťováno výzkumem mezi žáky devátých ročníků dvou různých základních škol. Byl připraven samostatný studijní text Funkce pro 9. ročník, jehož součástí je i sbírka řešených a neřešených úloh. Na základě studijního textu byl vytvořen e-learningový kurz Funkce pro 9. ročník. E-learningový kurz je umístěn na webových stránkách http://funkcepro9r.maweb.eu/. Pro komunikaci žáků s tutorem kurzu, plnění povinných úkolů a vedení studijní agendy byl zvolen modul iTřída na webu itrida.dumy.cz. Obě formy studijních materiálů byly otestovány u žáků devátých ročníků ve dvou různých základních školách. Efektivnost obou forem studia byla zjišťována pomocí písemného testu. Hodnocení obou forem studia se zjišťovalo dotazníkovým šetřením mezi žáky. Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí elektronických dotazníků. Podle výsledků písemného testu byli úspěšnější žáci studující samotný studijní text. Vyhodnocení dotazníkového šetření potvrdilo, že pro žáky byl samostatný studijní text přijatelnější. Žákům studujícím ve formě e-learningového kurzu tato forma studia nevyhovovala. Žákům studujícím ve formě samostatného studijního textu tato...
|
|
|
Působení zřizovatelů na determinaci vztahů vzdělávání a kultury školy na základních školách
Šagátová, Iva ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Šafránková, Jana Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá determinací vztahů mezi vzděláváním a kulturou školy. V teoretické části jsou definovány pojmy kultura, vzdělávání a hlavní determinanty jejich vztahů z hlediska národní kultury, globalizace, socioekonomických vlivů, politického prostředí a společenské poptávky. V praktické části je na příkladu pražských základních škol zjišťována míra vlivu zřizovatele, coby klíčového představitele managementu vzdělávání, na tvorbu kultury školy ve vztahu k procesu vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání, kultura školy, organizační kultura, zřizovatel, základní škola
|
|
| |
|
| |
|
|
Přiřazování učitelů do tříd v základní škole
Nováková, Zuzana ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Práce se věnuje tématice přiřazování učitele do tříd na prvním stupni základní školy. Učitel hraje klíčovou roli ve vzdělávání žáků. V obecném povědomí figuruje pojem "štěstí na učitele", přičemž jednotliví aktéři si takové štěstí mohou představovat jinak. Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, ať už ze strany vedení školy, zřizovatele, žáků, rodičů žáků, případně kolegů. Kvalita výuky závisí mimo jiné na učitelově připravenosti a pracovní zátěži. Málo zkoumaný faktor, který ovlivňuje pracovní zátěž, je právě přiřazování učitele do třídy. Existuje více systémů - tzv. looping (vyučování ve dvou a více ročnících po sobě), dále opakované přidělování učitele do stejného ročníku v následujících letech a přidělování učitele do různých ročníků např. podle personální situace ve škole. Práce se věnuje teoretickému zakotvení přiřazování učitele, obzvlášť konceptu loopingu. O tomto konceptu existuje málo odborné literatury (tuzemské i zahraniční). Studie ovšem vypovídají o benefitech loopingu, o pozitivním vlivu setrvání učitele s žákem. Druhou část práce tvoří výsledky případové studie jedné základní školy. Vedla jsem výzkumné rozhovory o přiřazování učitelů do tříd s vedením školy, učiteli, rodiči žáků a žáky. Respondenti hovořili o výhodách setrvání učitele se třídou více let, většina z nich se ovšem...
|
|
|
Prekoncepty a miskoncepty ve výuce pravděpodobnosti na 2. stupni ZŠ
Jaroušová, Kateřina ; Jančařík, Antonín (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zaměřit se na žákovo pojetí problémových úloh z oblasti pravděpodobnosti na druhém stupni základní školy. Především potom na překážky týkající se intuitivních a mylných představ či domněnek při určování pravděpodobnosti jevů u žáků. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních pojmů, které s danou problematikou souvisí a na propedeutiku pravděpodobnosti. Praktická část je zaměřena na problémové úlohy, které mohou žáci základní školy řešit intuitivně, především potom na Monty Hallův problém. Byla použita metoda dotazníku, zadání problémových úloh, pozorování práce (skupinové práce) a úvah žáků nad problémovými úlohami a rozhovoru s žáky se zaměřením na zachycení pravděpodobnostních fenoménů. Výstupem je analýza sebraných dat a závěrů pozorování se zaměřením na prekoncepty, které žáci v dané oblasti mají, a jejich schopnosti akceptovat reedukaci miskonceptů, které si sami vytvořili. KLÍČOVÁ SLOVA: Prekoncepty, miskoncepty, pravděpodobnost, intuitivní představy, základní škola
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.