|
|
Tendence ve vývoji slovní zásoby u nejmladší generace v Českém Těšíně
Hauerová, Agata ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stavem běžné mluvy nejmladší generace v Českém Těšíně. Jejím cílem je rozpoznat a popsat hlavní tendence ve vývoji běžně mluveného jazyka na základě dotazníkového výzkumu. Práce zahrnuje teoretickou část vymezující na základě odborné literatury hlavní pojmy. Výsledky výzkumu jsou srovnány se stavem zachyceným v Českém jazykovém atlase a s referenčním vzorkem informátorů z nejstarší a střední generace. Klíčová slova: Český Těšín, dialektologie, slovní zásoba, nejmladší generace
|
|
| |
|
|
Čtecí kompetence nerodilých mluvčích češtiny
Lundáková, Kateřina ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
(česky) Předkládáná diplomová práce se zabývá metodikou výuky čtecí kompetence a práce s textem ve vyučování češtiny pro cizince. Na základě soudobé didaktické literatury formulujeme určité pojetí práce se čtením v jazykové třídě, a nabízíme utříděný a komentovaný repertoár cvičení, kterých je možné při rozvíjení dovednosti číst využít. V teoretické části práce komplexně analyzujeme problematiku čtení, jeho dnešní pojetí, přístup k textu a k rozvíjení čtecí kompetence v procesu vyučování. Praktická část práce s názvem Cvičení a aktivity ilustruje, na základě druhů čtení a čtecích strategií popsaných již v části teoreticko-metodologické, na vybraných příkladech cvičení a aktivit problematiku výuky klíčových aspektů čtecí kompetence.
|
|
|
Teaching vocabulary
Havránková, Anna ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Tato práce prezentuje různé úhly pohledu na slovní zásobu s cílem definování její role ve výuce jazyků. V teoretické části jsou čtyři hlavní kapitoly: historie metodologií, psychologické a neurolingvistické aspekty výuky, oblasti znalosti slovní zásoby a konečně etapy výuky slovní zásoby. Práce řeší jak historický vývoj, tak současné tendence. V praktické části byla provedena nejprve didaktická analýza vybraných učebnic, které se věnují slovní zásobě. Dále v nich byl analyzován vybraný okruh slovní zásoby (rodina) a byly popsány techniky úvodu do tématu, sémantizace a aktivit. Byly odhaleny nedostatky typu absence informací o výslovnosti, gramatické povaze a registru slov, audio nahrávek a především často i jazykových kompetencí, na které se v Evropě klade v současné době velký důraz. Poslední částí práce bylo vytvoření samostatné složky pro výuku tématu rodina tak, aby na jednu stranu vyhovoval teoretickým poznatkům a na druhou stranu vycházel z analýzy učebnic. Tak bylo možno ukázat jejich aplikovatelnost na konkrétní oblasti slovní zásoby. Cílem práce bylo definovat roli slovní zásoby ve výuce, což jsme udělali nejen v oblasti didaktiky, ale i lingvistiky a psychologie. Zároveň bylo poukázáno na fakt, že přestože má slovní zásoba jedinečnou úlohu ve výuce jazyků, není ji možno vyučovat bez...
|
|
|
Relevance of Australianisms in English Language Teaching
Hillier, Markéta ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
NÁZEV: The Relevance of Australianisms in English Language Teaching AUTOR: Markéta Hillier KATEDRA: Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Klára Matuchová, Ph.D. ABSTRAKT: Tato diplomová práce navrhovaná k obhajobě zkoumá australskou angličtinu; roli, kterou hraje v rámci kultury své země a směr, kterým se ubírá. Mimo jiné ověřuje dostupné zdroje na toto téma a zabývá se významem vyučování australské angličtiny ve školách. Teoretická část zkoumá vývoj australské angličtiny, její současnou podobu, dále pak pojednává o osvojení cizího jazyka a zabývá se aspekty a důležitostí výuky slovní zásoby. Praktická část této diplomové práce seznamuje čtenáře se dvěma hypotézami: "Australianismy se neustále vyvíjí, abychom byli schopni udržet s novou generací krok, je potřeba vytvořit nové aktuální materiály jak pro studenty, tak pro turisty." a "Slovní zásoba australské angličtiny se značně liší od ostatních variant angličtiny; chceme-li docílit úspěšné komunikace v australském prostředí, je potřeba, aby studenti byli s australianismy seznámeni ve výuce anglického jazyka." Po statistické analýze je první hypotéza potvrzena a druhá částečně potvrzena. KLÍČOVÁ SLOVA: Austrálie, australská angličtina, australianismy, osvojení cizího jazyka, slovní zásoba
|
|
|
Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby
Petáková, Helena ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Helena Petáková, Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce z různých úhlů pohledu zkoumá vliv řečtiny na českou slovní zásobu. V úvodu vymezujeme základní pojmy, jichž v textu užíváme. Je to zejména termín "přejímka" a s ním synonymní "lexikální výpůjčka". Následující kapitola je věnována problematice přejímání slov v obecné rovině (motivace přejímání, způsoby zapojování cizích slov do systému přijímajícího jazyka a možnosti třídění slov přejatých). Třetí kapitola mapuje přejímání řeckých slov do češtiny v různých obdobích vývoje. Dále nás zajímá česká recepce řečtiny (obdiv k řečtině, srovnávání češtiny s ní) v klíčových momentech novodobých dějin a její souvislost s obrannými tendencemi národními a jazykovými. Po tomto kulturně- historickém vhledu se v kapitole páté, šesté a sedmé vracíme k lexikálním výpůjčkám z řečtiny a sledujeme různé cesty, kterými se dostaly do češtiny, dále způsob jejich zapojení do české slovní zásoby a konečně sémantické a stylistické oblasti, v nichž se grecismy u nás nejvíce uplatnily. Jako samostatnou přílohu za závěrečné shrnutí připojujeme ještě soupis slov řeckého původu, který vznikl excerpcí etymologických slovníků češtiny.
|
|
|
Hodnocení slovní zásoby u dětí předškolního věku se specificky narušeným vývojem řečí
Pilská, Helena ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Hodnocení slovní zásoby u dětí předškolního věku se specificky narušeným vývojem řeči se zabývá hlavně diagnostikou oblasti slovní zásoby u vývojové dysfázie. Teoretická část je analýzou dostupné odborné literatury. Zabývá se charakteristikou předškolního věku, vývoje řeči a diagnózy specificky narušeného vývoje řeči. Výzkumná část porovnává aktivní a pasivní slovní zásobu u dětí intaktních a dětí se specificky narušeným vývojem řeči. Klíčová slova: Dítě předškolního věku, specificky narušený vývoj řeči, vývojová dysfázie, diagnostika, slovní zásoba
|
|
| |
|
|
Vliv Feuersteinovy metody instrumentální obohacování na rozvoj slovní zásoby u dětí mladšího školního věku
Vojtová, Vendula ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá vlivem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE) na rozvoj slovní zásoby u dětí mladšího školního věku. Dále se zabývá i vlivem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování na schopnost vyjadřovat se, zlepšení ve strategiích řešení úkolů, koordinace vizuomotorických schopností a zlepšení v pracovní a krátkodobé paměti u dětí mladšího školního věku a také individuální zlepšení jednotlivců, kteří prošli kurzem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování. Cílem je tedy zmapovat změny v těchto oblastech, primárně ve slovní zásobě, u dětí, které absolvovaly Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování formou odpoledního kroužku. Teoretická část práce se zabývá dětmi v mladším školním věku, samotnou metodou FIE, dynamickou diagnostikou a kořeny Feuersteinovy práce. Praktická část práce obsahuje metodologii výzkumu, ke kterému je využito smíšeného designu, v kvantitativní části jsou využity testy Definice slov z CELF-V, Opakování čísel z WISC-IV a Rey-Osterriethova komplexní figura a v kvalitativní části je použito primárně pozorování. V kvantitativní části výzkumu jsme se zabývali rozdíly mezi dětmi, které na FIE docházely a dětmi, které nedocházely. Zde jsme neprokázali žádný signifikantní rozdíl mezi experimentální a kontrolní...
|
|
|
Rozvoj myšlení a řeči jako oblast čtenářské pregramotnosti
Němcová, Nikola ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku rozvoje myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je věnována problematice čtenářské pregramotnosti, rozvoji myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti, upozorňuje na riziko vzniku specifických vývojových poruch učení a pojednává o působení předškolní instituce na dítě. Na základě těchto poznatků je sestavena část empirická. Cílem empirické části je zmapování úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let v Humpolci. Specificky výzkumné otázky zjišťují erudovanost učitelek mateřských škol v čtenářské pregramotnosti, dále jak učitelky rozvíjí tuto pregramotnost a je navržena testová baterie pro následné zjištění úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí. V empirické části diplomové práce jsou kombinovány dvě metody získávání dat, dotazníkové šetření a pozorování dětí během plnění úkolů v testové baterii. Prokázala se poměrně dobrá úroveň čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let, ovšem s velkými individuálními rozdíly mezi dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, čtenářská pregramotnost, myšlení, řeč, slovní zásoba, paměť, pozornost
|
host ::
RSS.