|
|
Osobnost učitele v souvislosti se strategiemi zvládání zátěžových situací a její vliv na edukaci
KRNINSKÝ, Luboš
Disertace se věnuje tématu zvládání a prožívání zátěžových (mimořádných) situací ve výuce v souvislosti s vybranými osobnostními rysy učitelů. Práce má teoreticko? empi-rický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (profese učitele; osobnost, motivace, emoce, pracovní zátěž a stres v kontextu učitelského povolání; vybrané vyučovací metody a organizační formy výuky, doporučení pro efektivní vyučování a řešení výukových po?tíží; základy symbolické interpretace artefaktů). Cílem výzkumu popsaného v empirické části práce je získání podrobných informací o prožívání náročných situací ve výuce a možnostech jejich zvládání v souvislosti s osobnostní strukturou vybraných učitelů. Výzkum byl realizován v podobě smíšeného designu. Jeho kvalitativní část obsahuje vícepřípadovou studii (se 6 učiteli 2. st. ZŠ byly vedeny polostrukturované rozhovory, byla pozorována jejich výuka, uskutečněn rozhovor nad jejich tematickou koláží Já jako učitel ve všech jeho pozicích a rolích a vyhodnoceny dotazníky uplatněné rovněž pro kvan?titativní část šetření) a zpracování rozhovoru nad tematickou koláží prostřednictvím otevřeného kódování. V kvantitativní výzkumné části byly vyhodnoceny údaje ze čtyř dotazníků orientačního dotazníku pro zjištění zasažení stresem u učitelů dle Henninga a Kellera (1996), dotazníku Strategie zvládání stresu SVF 78 (Janke & Erdmannová, 2003), Freiburského osobnostního dotazníku (Kollárik, Poliaková, & Ritomský, 1984) a dotazníku vlastní konstrukce s otevřenými otázkami. Většina participantů výzkumného šetření zaží?vá ve své výuce mimořádné situace, které v nich obvykle vyvolávají nepříjemné emoce a negativně ovlivňují jejich výuku. Podařilo se nalézt konkrétní souvislosti mezi osobnost?ními charakteristikami a vyučováním participantů. Respondenti nevykázali vyšší míru psychosomatického narušení, emocionální lability, depresivity ani neuroticity ve srovnání s běžnou populací. Ani mezi mírou pociťovaného zasažení stresem a věkem, resp. délkou praxe nebyla nalezena statisticky významná souvislost. Naopak spíše mužský sebepopis a adaptivní zvládání zátěže vykázaly vzájemnou signifikantní souvislost. Rovněž vyšší míra zasažení stresem ve fyzické oblasti u respondentek ve srovnání s respondenty (muži) se ukázala být statisticky významnou.
|
|
|
Role zahraničních studijních pobytů budoucích učitelů
Mitasová, Kateřina ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
(česky): Diplomová práce Role zahraničních studijních pobytů budoucích učitelů se zabývá tím, jakou roli může mít zahraniční studijní pobyt u budoucího učitele, které oblasti profesní přípravy pobytem mohou být nejvíce ovlivněny. V teoretické části práce popisuje studium v zahraničí a program Erasmus. Dále se zabývá se osobností učitele, jeho kompetencemi a pedagogickými dovednostmi. Praktická část je věnována konkrétním zahraničním studijním pobytům vybraných studijních programů, analýze jejich studijních plánů a míře možného vlivu na budoucí učitele
|
|
|
Implementace problematiky zdraví do pregraduálního vzdělávání pedagogů
Janáčová, Šárka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se staví budoucí učitelé ke zdraví a zda jsou připraveni předávat informace o problematice zdraví svým žákům. Současně odhaluje, jakým způsobem připravuje pedagogická fakulta budoucí učitele, co se týče otázky zdraví a jeho podpory. Teoretická část se věnuje osobnosti učitele, obecně otázce zdraví, ale i konkrétně zdraví učitelů, determinantům zdraví, otázce zdravotní gramotnosti a také syndromu vyhoření. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření osobních postojů budoucích učitelů ke zdraví a jejich informovanosti v tomto směru. Výstupem práce je navržení volitelného předmětu, jehož zařazení do studijního programu na pedagogických fakultách může poskytnout studentům možnost získání potřebných informací týkajících se zdraví v návaznosti na rozvíjení zdravotní gramotnosti žáků v jejich budoucí učitelské profesi.
|
|
|
Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ
Kuželová, Petra ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Specifika péče o klima ve 3. ročníku ZŠ ABSTRAKT: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda střídání tří a více učitelů ve třetích ročnících má negativní vliv na klima třídy. V teoretické části charakterizuji specifika osobnosti žáků 3. třídy základní školy s ohledem na péči o třídní klima. Mezi faktory ovlivňující klima třídy analyzuji vliv rodiny, žákovské skupiny a především učitele, jeho osobnost, řízení a organizaci vyučování, jeho komunikační styl, hodnocení a spolupráci mezi učiteli. Praktická část je zaměřena na průzkum klimatu třídy s použitím metody My Class Inventory (MCI). Další použitá metoda je rozhovor s třídními učiteli. Praktická část je doplněna o anketu, která byla učena žákům. Výsledky výzkumu potvrdily, že ve třetích ročnících, kde se střídají tři a více vyučujících se mění klima třídy. Jedná se především o více třenic a vyšší soutěživost. Klíčová slova: klima třídy, osobnost učitele, sociální vývoj žáka ve 3. třídě, skupina vrstevníků, socializace, třídní pravidla, spolupráce mezi učiteli
|
|
|
Osobnost učitele na 1. stupni ZŠ a jeho vliv na třídní klima
Slačíková, Aneta ; Francová, Veronika (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností učitele na 1. stupni základní školy a jeho vlivu na třídní klima. Teoretická část se věnuje školní třídě jako malé sociální skupině a jevům, které se v ní objevují. Dále zkoumá osobnost žáka, učitele a jeho vlastností, kde je kladen důraz na učitelův styl výuky, výchovy a interakce. V neposlední řadě je věnována pozornost pojmu třídní klima. Praktická část má za cíl vyhodnotit interakční styl učitele a změřit klima v jednotlivých třídách, navzájem je porovnat a zjistit, jaký vliv má interakční styl na spokojenost žáků ve třídě. KLÍČOVÁ SLOVA malá sociální skupina, osobnost žáka, osobnost učitele, styl výuky, styl výchovy, interakční styl, třídní klima
|
|
|
Výskyt specifických poruch učení u žáků 1.stupně vybraných základních škol a práce učitelů s těmito žáky
Cholevová, Tea ; Rychlíková, Marie (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na aktuální tématiku: výskyt specifických poruch učení u žáků 1. stupně vybraných základních škol a práce učitelů s těmito žáky. V teoretické části se práce zaměřuje na vymezení specifických poruch učení, diagnostiku, reedukaci a možnosti vzdělávání. V praktické části je analyzován stav specifických poruch učení na vybraných základních školách v regionu Královéhradeckého kraje a části Prahy pomocí dotazníkového šetření. Cílem diplomové práce je zjistit četnost a druh specifických poruch učení, které se vyskytují na vybraných školách. Jak jsou pedagogové připraveni na problematiku specifických poruch učení, jakým způsobem s dětmi se specifickými poruchami učení pracují. Dílčím cílem bylo zjistit podíl žáků se specifickými poruchami učení z celkového počtu žáků ve třídách. Z dotazníkového šetření vyplynula dostatečná připravenost i odbornost potřebná ke vzdělávání žáků s poruchou učení.
|
|
|
Učitel, kolegialita a spolupráce
Španingerová, Marie ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na spolupráci, kolegialitu a vzájemné vztahy učitelů, které jsou jedním z klíčových pilířů úspěšného edukačního procesu. Kooperace učitelů je v novém pojetí školního vzdělávacího programu a naplňování průřezových témat a mezioborových vztahů velmi důležitá. V teoretické části jsou popsány základní pojmy, osobnost učitele, jeho role, profesní kompetence, autorita a prestiž učitele. Teoretická část přináší také informace o spolupráci učitelů obecně, o typických formách spolupráce, zabývá se rolí vedení školy při spolupráci učitelů. Cíl empirické části práce je zmapovat problematiku spolupráce a kolegiality mezi učiteli na střední škole. Dalším cílem je zanalyzovat, zda je pro učitele střední školy kolegialita a spolupráce přínosem a popřípadě co jim ve vzájemné spolupráci brání. Klíčová slova: učitel, spolupráce, kolegialita, osobnost učitele, autorita učitele, kompetence učitele
|
|
| |
|
|
Očekávání rodičů od osobnosti současného učitele prvního stupně základní školy
Polanecká Ondrejková, Kateřina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce je v teoretické rovině shrnutí formálních i neformálních nároků, které jsou kladeny na současného učitele prvního stupně základní školy. Zmiňovány jsou pojmy jako kompetence učitele, pedagogické role, různé pedagogické znalosti a dovednosti, náplň práce učitele. Popsáno je zakotvení učitelské profese v zákoně. Část teoretické práce je věnována dalším složkám učitelství, jako je profesní etika, profesní standard, pedagogický takt a charakterové vlastnosti osobnosti pedagoga. V rovině praktické se na základě vyhodnocených dotazníků pro rodiče žáků práce zabývá reálnými požadavky, které jsou z jejich strany na pedagoga kladeny. V komentářích k jednotlivým bodům dotazníku se autorka opírá o zkušenosti z vlastní pedagogické praxe. Výsledkem obou částí diplomové práce je shrnutí vědomostí, dovedností a charakterových vlastností, kterými by měl dnešní učitel disponovat.
|
|
|
Pohled žáka staršího školního věku na osobnost učitele
Jarošová, Veronika ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Období staršího školního věku je z hlediska vývojové psychologie velmi výrazné. Charakteristiky, které se u žáka objevují, vyžadují adekvátní reakce, přístup a psychologické znalosti učitele. Žáci mají určité představy o osobnosti učitele, které však nemusejí korespondovat s požadavky kladenými na učitele ze strany odborníků. Předkládaná práce vymezuje faktory, u kterých lze předpokládat, že ovlivňují pohled žáka staršího školního věku na osobnost učitele. Existují doporučení, jak řešit nežádoucí faktory a zároveň tvořit či zdokonalovat faktory pozitivní, jež by jistily potřebný kladný vztah žáka staršího školního věku k učiteli.
|
host ::
RSS.