|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
| |
|
|
Styl divadelních her Arnošta Goldflama
Denková, Magdaléna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce představuje Arnošta Goldflama jako autora divadelních her se svébytným postavením v české kultuře. Shrnuje základní poznatky o povaze a stylu dramatických textů a na jejich základě se zabývá stylovou a jazykovou analýzou omezené části jeho díla, původních dramatických textů. Vychází z korpusu dvanácti her, které reprezentují tento druh autorovy tvůrčí práce od 80. let do nedávné doby. Za cíl si klade stanovit jejich základní charakteristické rysy a jazykové prostředky podílející se na struktuře a smyslu jednotlivých her. Na základě rozboru prostředků stylové výstavby z jednotlivých rovin a oblastí jazyka definuje nejvýraznější společné stylové rysy všech zahrnutých textů a také autorův vývoj v oblasti užívání jazyka a utváření stylu. Goldflamova divadelní práce je charakteristická nejen výběrem témat, ale i způsobem jejich jazykového a inscenačního podání. Tvůrčí činnost autora je stále neuzavřená, práce nabízí pohled pouze do vybrané oblasti jeho práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
|
V hlíně snů a skutečnosti. Autobiografické postupy v próze Pavla Růžka a Jerzyho Pilcha
Zaor, Olga ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tvorbu dvou současných autorů: Pavla Růžka a Jerzyho Pilcha. Hlavním postupem je analýza a interpretace jejich autorské práce s vlastní biografií a přístupu k spisovatelské identitě. Spisovatelé jsou z jednoho pokolení, liší se ale poetikami a literárními tradicemi, na které navazují. Autory spojuje řada společných motivů, které mají zdroj v jejich životech: spisovatelská reflexe, alkoholová nemoc, mýtus dětské krajiny, osudová místa, ženy či konkrétní typy hrdinů (včetně zvířat). Práce také charakterizuje pozici obou spisovatelů ve vědomí českých a polských čtenářů a na knižních trzích.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Vztah textových postupů a popularity při receptu mediálního textu na příkladu rozhlasového seriálu "Tlučhořovi"
Pouzarová, Patricie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Cílem diplomové práce Vztah textových postupů a popularity při recepci mediálního textu na příkladu rozhlasového seriálu "Tlučhořovi" je odhalit, zda významotvorné textové postupy, které jsou v něm využity, souvisí s jeho popularitou a úspěchem. Jako metody jsou využity sémiotická analýza vzorku dílů ze seriálu a "respondent interview" s posluchači seriálu. V prvním se soustředí především na konkrétní textové postupy a v druhém na to, co respondenti pojmenovávají jako důvody, pro které seriál sledují. Významotvorné textové postupy jsou jedním z centrálních témat kulturálních studií a tato práce si klade za cíl vyvodit z výsledků závěr, který by byl zobecnitelný na vztah mediálních textů a jejich publik všeobecně.
|
|
|
Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru
Ondrák, Vít ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce nesoucí název Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru se věnuje zkoumání městského prostoru z hlediska metaforického pojetí pojmu text, intertext a palimpsest. Pomocí rozšíření významu pojmu text z původního úzkého pojetí v rámci literární vědy na širší vrstvy skutečnosti se naskýtá možnost aplikovat jej na městský prostor, a ten následně jako městský text číst. Vzhledem k tomu, že urbánní prostředí se skládá z mnoha vrstev, stává se zajímavým řešením pro jeho komplexní uchopení využít pojem palimpsest, případně intertext. První teoretická část si klade za cíl tyto pojmy vysvětlit. Druhá teoretická část se věnuje antropologickým a etnologickým přístupům k městskému prostoru, přičemž zásadní se pro ni stává perspektiva jednotlivce, jenž prochází městem a nechává jej na sebe působit. Obsahem třetí, aplikované části je potom konkrétní prostor Nuselského údolí a jeho bezprostředního okolí, v rámci kterého jednotlivec rozehrává hru mezi prostorem a svým vnímáním. Jednotlivé vrstvy tohoto prostředí jsou zkoumány z perspektivy pojmů a antropologicko-etnologických přístupů, které však neposkytují úplnou a vyčerpávající analýzu daného území. Což však není cílem. Naším cílem je poukázat na možnosti takového zkoumání a zároveň k němu na základě syntézy...
|
|
|
Intertextualita seriálu Hra o trůny
Štěpánková, Lucie ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem intertextuality v seriálu Hra o trůny z akademické perspektivy. Práce podává ucelený souhrn vybraných intertextů včetně jejich klasifikace podle různých typů významového navazování. Teoretickým východiskem jsou přístupy předních teoretiků zabývajících se intertextualitou v literatuře a kultuře vůbec. Práce se věnuje pozici seriálu Hra o trůny v kulturním mainstreamu a reflektuje diváckou úspěšnost i zklamání ze závěru seriálu. Na základě kritických ohlasů práce analyzuje proměny žánrů v seriálu a zvláštní pozornost věnuje sdíleným rysům s žánrem soap opery. Krátce pojednává také specifika fantasy žánru a možnosti jeho působení na skutečnost. V metodologické části práce předestírá uplatněné analytické nástroje a formuluje výzkumné otázky. Podle typů významového navazování je analýza rozdělena na tři části: referenční intertextualita (návaznost na historii), mezitextové navazování (návaznost na kulturní díla) a vnitřnětextové navazování (návaznost na jiné prvky seriálu). V první části analýza popisuje vybrané reference na historické události, osobnosti, zvyky a reálie. Druhá část analýzy se věnuje vybraným intertextům navazujícím na existující fantasy díla. Ve třetí části je analyzováno vnitřní navazování v rámci jednotlivých epizod a sérií, které se projevuje...
|
host ::
RSS.