|
|
Vyprávět život. Etická hodnota procesu vyprávění v kontextu totalitarismu
Šilhán, Petr ; Šebek, Josef (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat analýzou vybraných románu publikovaných v 70. letech 20. století (Život je jinde, Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy a Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele) s použitím metodologie narativní hermeneutiky. Konkrétně se bude zaobírat otázkou, jakými způsoby lze smysluplně odvyprávět životní příběh jedince, jehož horizont možností je úzce omezen politickou situací, a jakou etickou hodnotu takové komplexní vyprávění může ve společnosti, jíž dominují totalitní narativy, mít. Teoretická část se bude zabývat popisem rámce narativní hermeneutiky a z něj vyplývající narativní etiky. Interpretační část bude zkoumat, jak jednotliví autoři ve svých dílech reflektují etický potenciál vyprávění. Klíčová slova: narativní hermeneutika, etický potenciál vyprávění, vyprávění života, totalitní režimy, narativ
|
|
|
Autorská osobnost Jakuby Katalpy a charakterizace vybraného prozaického díla
Hrabánková, Zuzana ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje autorské osobnosti současné české spisovatelky Jakuby Katalpy. Představuje její osobnost a charakterizaci vybrané prozaické tvorby. Středem této bakalářské práce je analýza a především interpretace autorčiných románů. Konkrétně děl Němci (2012), Doupě (2017) a Zuzanin dech (2020). Tyto romány jsem si vybrala, jelikož mě zaujala jejich tematika a zajímalo mě, jak v nich fungují jednotlivé literárně teoretické kategorie. Analýza se zaměřuje na vypravěče, postavy, prostor, čas, jazyk, kompozici a vypravěčský styl. Na základě analýzy těchto románů je provedena souhrnná komparace všech těchto aspektů.
|
|
|
Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury
Vojtíšek, Ondřej ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Koten, Jiří (oponent) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Literární dílo jako krajina - interpretace textu jako stanovení trasy v ní - didaktická interpretace jako poskytování mapy. Tato (do velké míry známá a osvědčená) metaforika stojí v základech práce s názvem Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury. I za pomoci daného obrazu (ale především s oporou o recepční a sémiotické literární teorie) text v prvních kapitolách stanovuje a rozpracovává takové pojetí interpretace (formulace smyslu vzhledem k určitému čtenáři) a jejího didaktického příznaku (vlastního potenciálu učit interpretování), které se jeví být výhodné pro uvažování o interpretačně zaměřené výuce (a interpretaci odehrávající se v dialogu obecněji) a o možnostech testovat (zejm. uzavřenými úlohami) míru žákovského osvojení si procesu interpretování v kapitolách posledních. K tomuto účelu staví do centra teoretický koncept "interpretačních dovedností" - možnost segmentovat akt cesty k interpretaci do jednotlivých potenciálních kroků, které lze srozumitelně pojmenovat, vyučovat a (relativně odděleně) ověřovat - a pokouší se i o jejich předběžný výčet. Ten potom není algoritmem interpretace či návodem k ní, nýbrž deskripcí úkonů vedoucích k interpretaci hypoteticky a pouze v případě souladu s konkrétním textem. Všechny tyto teoretické...
|
|
|
Obraz Jiřího Wolkera ve středoškolské výuce literatury
Černovská, Tereza ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá fenoménem obrazu autora, konkrétně se zaměřuje na obraz básníka Jiřího Wolkera ve středoškolské výuce literatury. Teoretické vymezení pojmu obraz autora se odráží od dřívějších výkladů. Konstrukce obrazu Jiřího Wolkera se realizuje na základě středoškolských učebnic, příruček a čítanek. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se mění konstanty autorského obrazu Jiřího Wolkera od 50. let 20. století až do 20. let 21. století a jaké aspekty se na obraze tohoto autora podílí, a také analyzovat výklady děl a konstanty autorova života. Diplomová práce se nejprve zabývá vymezením aspektů působících na Wolkerův obraz, poté přechází k jednotlivým konstantám, a to k autorově životu, k výkladu jeho díla před r. 1989 a po r. 1989. Průběžně dochází k porovnání změn v interpretaci autorovy pozice a díla pro účely výuky literatury. Práce slouží pro výzkum tohoto didaktického problému, a tak přispívá k předchozí podobné výzkumné práci svým zaměřením na obraz dalšího spisovatele. Zjištění práce pak mají povahu především teoretickou, generují obraz Jiřího Wolkera ve výuce a jeho proměny.
|
|
|
Krátké prózy Ladislava Grosmana
Hradecká, Andrea ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou próz Ladislava Grosmana, situovaných do období slovenského holokaustu. Analyzovány jsou především židovské postavy, užité vyprávěcí postupy, jazyk a styl ve vybraných Grosmanových prózách. Doplňující kapitoly představují autorovu literární tvorbu, příslušnost k židovské menšině a její vliv na celek díla. Další možností je srovnání Grosmanových obrazů Židů s povídkou Sedliak nežidovského spisovatele Františka Švantnera. Závěr shrnuje dosavadní poznatky a nabízí další možné zkoumání. Klíčová slova Ladislav Grosman, Nevěsta, povídky, postavy Židů, holokaust, Spisy Ladislava Grosmana, , vyprávěcí postupy, jazyk, styl
|
|
|
Láska v románu Jana Němce
Kříženecká, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Pra0ce si klade za ci0l analyzovat, jak se v autofikc0ni0m roma0nu Jana Ne0mce Moz0nosti milostne0ho roma0nu manifestuje fenome0n la0sky. Proz0itek la0sky - vzpi0raji0ci0 se ve0decke0mu pozna0ni0 - c0love0ka od nepame0ti inspiruje, zran0uje i formuje a nejinak je tomu i u vyprave0c0e uvedene0ho roma0nu. Vzhledem ke snaze porozume0t sta0vaji0ci0 situaci se tento vyprave0c0 - vystupuji0ci0 souc0asne0 jako autor i jedna z postav - obraci0 zpe0t do sve0 minulosti. Pr0i ope0tovne0m pr0ehra0va0ni0 vzpomi0nek vs0ak postupne0 zac0i0na0 vyvsta0vat ota0zka, zdali pr0i0tomnost neni0 jen nevyhnutelny0m vyu0ste0ni0m a rozvinuti0m ne0c0eho, co bylo moz0ne0 zpozorovat jiz0 dr0i0ve. Literatura jako takova0 individuu promlouvaji0ci0mu v textu poskytuje prostor, v ra0mci ktere0ho lze minulost znovu oz0ivit, prozkoumat, a zac0lene0ni0m do si0te0 dals0i0ch textu0 ji0 tak za0roven0 vdechnout trvalou platnost. Pozornost bude ve0nova0na nejen teorii autofikc0nosti, ale take0 dals0i0m vy0razny0m strategii0m charakteristicky0m pro dany0 text. Uvaz0ova0ni0 o intertextovosti opr0eme o koncepci pame0ti a vzpomi0na0ni0 Renate Lachmannove0, v oblasti fenomenologie la0sky vyjdeme z mys0lenek Niklase Luhmanna, Gillese Deleuzeho c0i Denise de Rougemonta.
|
|
|
Otázky testování literatury: K podobě a vývoji maturitního didaktického testu
Rayová, Roxana ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Brož, František (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat proměny literární složky maturitního testu v kontextu školské legislativy a kurikulárních dokumentů. Těžiště práce představuje obsahová analýza literárněvědně zaměřených úloh a výchozích textů z maturitních didaktických testů od roku 2010 do roku 2020. Práce postupuje od představení vývoje uvažování o možných podobách výuky literatury, které kulminovalo ve vytvoření rámcových vzdělávacích programů pro gymnázia a střední školy, přes komparaci obsahu těchto programů se zněním katalogů požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky, k samotné kvantitativní i kvalitativní analýze literárně zaměřených úloh didaktických testů. Z této analýzy vyplývá, jak se mezi roky 2010 a 2020 vyvíjela literární složka testů, jak jsou v testu ověřovány jednotlivé literárněvědné znalosti a dovednosti a do jaké míry testy navazují na požadavky uvedené ve zmiňovaných katalozích požadavků. Klíčová slova testování literatury, didaktika literatury, maturitní zkouška, český jazyk a literatura, katalogy požadavků, kurikulární dokumenty
|
|
|
Od ohnivé vody k tekutému chlebu aneb Alkohol v současné české próze
Kuželová, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá naratologickou analýzou pěti současných českých prozaických děl krátkého až středně dlouhého charakteru významně pracujících s motivem alkoholu. Věnuje se textům, případně textům ze souborů: Prázdniny (Jan Balabán), O rodičích a dětech (Emil Hakl), Jako pes (Filip Topol), Pálenka (Matěj Hořava) a Tisíce plošin (Sylva Fischerová). V ohledu zkoumaných kategorií se inspiruje teorií skazového vyprávění Borise Ejchenbauma, kterou krátce charakterizuje. Práce zohledňuje jazykovou stránku s ohledem na blízkost mluvené řeči a popisuje funkci motivu alkoholu z hlediska vypravěče, časoprostoru a postav.
|
|
|
Možnosti poezie ve škole na příkladu básnického díla Jana Skácela
Marušák, Vít ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá didakticko-metodickým uchopením básnického díla Jana Skácela, ze kterého autor vybírá sbírky a básně tak, aby mohly funkčně obstát v edukačním procesu jako ukázky specifik skácelovského básnického světa. Práce přináší interpretace vybraných básní a návrhy jejich didaktického a metodického uchopení. Tímto způsobem je vytvořena paleta metod a postupů, které lze aplikovat na práci s lyrickou poezií obecně. Práce nejprve zpracovává jak literárně teoretická, tak oborově didaktická východiska, která promýšlí především z hlediska využitelnosti a funkčnosti v edukačním procesu. Dále přináší čtyři didaktické sondy, které aplikují tato východiska na konkrétní lyrický materiál. Autor využívá teoretických konceptů lyriky Jonathana Cullera a Miroslava Červenky. Ty vytváří základní teoretický rámec, který je aplikován a promýšlen v rovině didaktické. Didaktickou inspirací jsou základní oborově didaktické práce Ladislavy Lederbuchové, Zdeňka Kožmína, Vladimíra Nezkusila a Ondřeje Hníka. Tato východiska umožní promyslet pozici a možnosti lyrické poezie ve škole a navrhnout způsoby jejího uchopení. V rovině interpretace Skácelova díla vede práce dialog s interpretacemi Zdeňka Kožmína. V didaktické rovině využívá metod interpretačního dialogu, ale i metod tvořivých nebo metod využívajících jiné druhy...
|
|
|
Naratologická kategorie vypravěče a její využití v didaktickém kontextu
Přidalová, Nikola ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl pokusit se transformovat do školního prostředí naratologickou problematiku vypravěče i další kategorie spjaté se způsobem vyprávění. V první kapitole jsou analyzovány učebnice literární teorie pro střední školy, jež byly vydány od konce 80. let 20. století po současnost a v nichž se objevuje definice vypravěče. Má ukázat, jakým způsobem je vypravěč pojímán v didakticky zaměřených textech a v čem se jeho výklad liší oproti odborným textům z oblasti naratologie. Druhá kapitola je pak jádrem práce a představuje didaktickou transformaci představených pojmů, jež vychází právě z předchozí kritické reflexe učebnic. Závěr práce pak tvoří pracovní listy s úryvky z děl světové i domácí literatury a s otázkami týkajícími se sledovaného narativního pojmu.
|
host ::
RSS.