|
|
Komunikace dětí předškolního věku - analýza komunikačních funkcí výpovědi
Nováková, Barbora ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janečka, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací dětí předškolního věku, konkrétně analýzou komunikačních funkcí výpovědi. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které druhy komunikační funkce výpovědi děti předškolního věku primárně využívají. V teoretické části jsou popsány komunikační dovednosti, jazykové roviny či ontogeneze vývoje řeči. Klíčové je však uvedení do problematiky jednotlivých druhů komunikačních funkcí výpovědi. Praktická část se zaměřuje na analýzu 6 nahrávek po 30 min. V rámci sběru dat se diktafonem nahrávaly dialogy mezi třemi výzkumnými subjekty, které se posléze přepisovaly skrze transkripční metodu CHAT. Následně se určily druhy komunikačních funkcí výpovědi. Ve výsledcích kvalitativního šetření se zjistilo, že subjekty primárně ve svých formulacích využívaly funkci asertivní, permisivní a koncesivní, interogativní, direktivní, expresivní a satisfaktivní. Všechny tyto komunikační funkce výpovědi byly uvedeny v přímé podobě. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační kompetence, dětská řeč, komunikační funkce výpovědi, dítě předškolního věku, osvojování češtiny, dialog
|
|
|
LIDUHLAS
Chalabalová, Aneta ; Gravlejs, Ivars (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Sbírám prostřednictvím audionahrávek a online platformem kulturu událostí, kterou se pokouším reflektovat skrze svoji sociální vrstvu, rovněž tak skupinu lidí kteří mi materiál poskytují. Snažím se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy. Výstupem je akce/instalace.
|
|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
| |
|
|
Klíčové myšlenky andragogické koncepce Franze Pöggelera
Kosová, Barbora ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klíčovými andragogickými myšlenkami Franze Pöggelera. Pöggeler byl významným německým andragogem druhé poloviny 20. století a je považován za jednoho ze zakladatelů andragogiky jako samostatné vědní disciplíny. Práce vychází především z Pöggelerovy ústřední andragogické publikace Erwachsenenbildung. Einführung in die Andragogik. (Vzdělávání dospělých. Úvod do andragogiky) z roku 1974. Cílem práce je interpretovat a systematizovat Pöggelerovy klíčové andragogické myšlenky a poskytnout ucelený obraz jeho koncepce andragogiky v kontextu jeho doby. Součástí práce je také kritické zhodnocení Pöggelerových andragogických myšlenek. Klíčová slova Franz Pöggeler, andragogika, vzdělávací proces, partnerství vzdělavatele a účastníka vzdělávání dospělých, plná dospělost, pomoc v životě, dialog, křesťanský aspekt
|
|
|
Uplatnění dialogických forem v rozhlasové publicistice pro posluchače mladších věkových kategorií
Trachtová, Zdeňka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Uplatnění dialogických forem v rozhlasové publicistice pro posluchače mladších věkových kategorií" pojednává o dialogických typech v pořadech rozhlasových stanic pro mladé posluchače. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují nástin vývoje Radia 1 a ČRo Radia Wave od jejich počátků do současnosti, sociologickou charakteristiku mladých posluchačů, teorii žurnalistických žánrů a metod analýzy. Cílem výzkumné části je pomocí sledování týdenního úseku programu Radia Wave a Radia 1 analyzovat jazyk, žánry a obsahy uplatňované v pořadech těchto stanic a zaznamenat jejich vlastnosti. Práce se zabývá především rozhovory vysílanými na těchto rozhlasových stanicích. Text se snaží nabídnout co nejkompletnější představu o podobě dialogických pořadů pro mladé posluchače. Dalším cílem je zjistit, jakým způsobem je používán jazyk na veřejnoprávní rozhlasové stanici (Radio Wave) a ve vysílání soukromého radia (Radio 1). Na základě shromážděných poznatků a dat vyvozuje shodné a rozdílné prvky ve vysílání těchto dvou stanic. Práce je tak příspěvkem ke studiu rozhlasového vysílání pro posluchače mladších věkových kategorií.
|
|
|
Vybrané aspekty jazyka rozhlasových pořadů o vaření
Jelínková, Blanka ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými aspekty jazyka dvou rozhlasových pořadů (Rozhlas u plotny, Pochoutky). Teoretická část se věnuje tradici výzkumu mluvených projevů, zkoumaným zdrojům a jevům. Závěr této části je věnován přístupům k mluveným projevům věnujícím se koherenci a kohezi. Pro zkoumání byly pořízeny transkripty výše zmíněných pořadů. Speciálně pro tento typ analýzy pak byla vytvořena specifická přepisovací pravidla (na základě jiných stávajících přepisovacích pravidel). V Rozhlasu u plotny je hostem profesionální kuchař, v Pochoutkách je hostem herec nebo moderátor. V práci je stručné popsán a porovnán jazyk těchto dvou mluvčích po stránce hláskové, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. Hlavní část práce následně vychází z roviny textové syntaxe a věnuje se kohezi a koherenci v mluveném dialogu. Základ této části je postaven na porovnání dvou typů dialogů (a dvou typů mluvčích) z hlediska koheze/koherence: dialogu převážně plynulého a dialogu převážně narušovaného (např. souběžným mluvením). Na ukázkách jsou představeny různé způsoby udržování soudržnosti v dialogu plynulém a způsoby udržování soudržnosti v dialogu narušovaném. Klíčová slova: dialog, koheze, koherence, mluvený projev, současná čeština.
|
|
|
Péče o duši jako základ sebevýchovy
Stříbrská, Lenka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce podává základní vyložení tématu péče o duši doplněné o úvahy spadající do filosofie výchovy. V úvodu textu jsou autorkou vytyčeny tři výchozí otázky: Co je péče o duši a co do sebe tato starost zahrnuje? Jaké jsou možnosti návratu k této koncepci v současné době a je tento návrat ještě možný? Jakou roli hraje dnes v rámci "starání se" škola a jaká je úloha učitele? Samotná práce je rozdělena do tří oddílů, jež jsou věnovány srovnání vnímání duše v období antiky, novověku, Patočkovu pojetí dějin a životních pohybů a tázání, dialogu a objevování vlastního počátku jako náležitostí, bez nichž se vzestupný duševní pohyb nemůže uskutečnit. Péče o duši souvisí též s fenoménem svobody jako svobody k něčemu, co nás zakládá. Postupně se vyjevuje nezbytnost aktualizace pečování o duši v současné době, v níž hraje velice důležitou roli škola jako hlavní participant v procesu výchovy.
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
host ::
RSS.