|
|
Vnitřní a vnější variabilita v posuzování jedince podle mluvního projevu
Nagyová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vnitřní a vnější variabilitou v posuzování jedince podle mluvního projevu. Na materiálu dvou básní (Portrét Karla Tomana a Píseň zhýralého jinocha Františka Gellnera) byla sledována variabilita v hodnocení nahrávek 32 mluvčích (16 žen a 16 mužů). Jejich výstup hodnotilo 30 posluchačů na sedmibodové škále na základě svého dojmu z celkové recitace. Obecný charakter motivačního textu nám umožnil sledovat, jaké faktory mohou hrát důležitou roli při vnímání celkového mluvního projevu. Výsledky mimo jiné poukazují na možný vliv textu básní na hodnocení respondentů. Tato studie slouží jako podklad pro další hlubší výzkum v oblasti hodnocení mluvního projevu. Klíčová slova: vnitřní variabilita, vnější variabilita, percepce hlasu, atraktivita hlasu, měření hlasu, hodnocení hlasu, recitace
|
|
|
Akustické parametry řečového signálu a jejich intraindividuální a interindividuální variabilita v češtině
Houzar, Alžběta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na variabilitu široké škály akustických parametrů řečového signálu v češtině. Shrnuje metodologické postupy aplikované v dosa- vadních studiích při zkoumání akustických charakteristik řeči a předkládá také souhrnnou analýzu intraindividuální a interindividuální variability obsáhlého souboru vybraných parametrů prostřednictvím vlastních experimentů provede- ných s využitím jednotného řečového materiálu. V rámci dílčích experimentů jsou parametrizovány základní frekvence, vokalické formanty, krátkodobé a dlouho- dobé frekvenční spektrum a temporální rovina řeči, a to pomocí celkem 61 metrik. U všech parametrů byla sledována proměnlivost v řeči mluvčího v rámci jednoho typu projevu a také v závislosti na mluvním stylu; sledovány byly nahrávky čte- ného a spontánního projevu třiceti mluvčích. Na základě výsledků experimentů byly rovněž získány informace o distribuci hodnot sledovaných parametrů v obou mluvních stylech u dané populace. V rámci závěrečného experimentu byla prove- dena souhrnná analýza všech zkoumaných parametrů zaměřená na jejich vzá- jemné souvislosti a jejich podíl na celkové variabilitě řečového signálu. Výsledky této souhrnné analýzy ukazují, že pro akustickou variabilitu řečového signálu jsou určující zejména parametry krátkodobého i dlouhodobého...
|
|
|
Tematicko-rematické členění výpovědi a amplituda řečového signálu v českých narativech
Hapka, Haštal ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Problematika aktuálního větného členění (funkční větné perspektivy) rozděluje každou výpověď na téma (složku kontextově zapojenou, známou již z předešlého kontextu či situace) a réma (složku kontextově nezapojenou, která je ve výpovědi nová). Vymezuje se tak proti formální syntaxi, která řeší pouze skladebné vztahy mezi jednotlivými větnými členy, a zaměřuje se na informační strukturu věty. Cílem této práce bylo zaměřit se na akustický parametr amplitudy řečového signálu pro každou z těchto složek zvlášť a zjistit, zda některá z nich nevykazuje se statistickou významností vyšší nebo nižší hodnoty než ta druhá. S přihlédnutím k tomu, že v toku mluvené řeči mluvčí užívají různé prostředky k vytvoření prominence (zdůraznění určitých slov či slabik), které ovlivňují akustické parametry (frekvenci, trvání i právě amplitudu), vyvstala domněnka, že by kontextově nezapojená (tedy nová) informace mohla vykazovat vyšší hodnoty amplitudy než složka kontextově zapojená z důvodu potřeby jejího zdůraznění. Zároveň v průběhu každé výpovědi hodnoty amplitudy postupně klesají a nové informace bývají v nepříznakovém slovosledu na jejím konci. Na korpusu 100 nahrávek od deseti mluvčích byly zvoleny tři způsoby měření: jeden z nich (průměrná amplituda) potvrdil převahu složky tematické, druhý (amplituda slova násobena...
|
|
|
Chování základní hlasivkové frekvence v sonorních slabičných kodách v češtině
Svatošová, Michaela ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Fonetický výzkum ukázal, že posluchači vnímají intonaci pouze v určitých částech kontury základní hlasivkové frekvence (F0). Popisy intonačních vzorců se často zakládají na hodnotách F0 ve vokálech. Výšku hlasu však lze ovládat i v sonorních souhláskách (nazálách, aproximantách), které mohou být v češtině součástí slabičných kod. Cílem této práce bylo srovnání slabik se sonorní kodou a bez kody a posouzení toho, jestli jsou si kontury F0 podobnější v doméně slabičného jádra, nebo spíše v doméně slabičného základu. Materiál tvořily úryvky audioknih načtených šestnácti profesionálními herci o celkovém rozsahu dvou hodin. Při analýze bylo použito více různých metod - zachycení kontur F0 něko- lika vybranými body, modelování celé kontury F0 pomocí Legendrových poly- nomů a funkční analýza hlavních komponent (FPCA). Výsledky naznačily, že doménu relevantní pro produkci funkčních intonačních vzorců (melodémů) v češtině představuje slabičný základ. Kontury F0 ve sla- bičných základech dosahovaly podobnějších hodnot rozsahu (mezi oběma typy slabik) než kontury F0 měřené ve slabičných jádrech. Také jejich tvary byly srovnatelnější v rámci slabičných základů. U slabik se sonorní kodou byl vztah sklonu kontury F0 ve slabičném jádru a v následující sonorní kodě poměrně variabilní. Ve většině případů zůstal...
|
|
|
Investigating prosody in spoken Czech: A corpus-linguistic approach
Lukeš, David ; Vondřička, Pavel (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Čech, Radek (oponent)
Prozodie je klíčovým aspektem mluveného jazyka, nicméně v korpusech mluvené češtiny, které jsou aktuálně v nabídce Českého národního korpusu, je reprezen- tována jen okrajově. Primární důvod je ten, že mluvené korpusy jsou už tak velmi náročné co se nákladů a manuální práce týče, takže přidávat další manuálně an- otované prvky není schůdné. Předkládaná práce tak nabízí cestu, jak prozodickou anotaci doplnit do těchto korpusů automaticky, pomocí systému Prosogram v kom- binaci s dalšími nástroji a vlastními postprocessingovými postupy a heuristikami. Součástí teoretického zdůvodnění volby Prosogramu jako anotačního nástroje je i analýza toho, jak funguje v jazyce význam. Filozoficky je ukotvená v diskrimina- tivním pojetí významu, které na rozdíl od aktuálně dominantního kompozičního pojetí neskýtá při důsledné aplikaci žádné paradoxy. Vyplývá z ní, že anotaci obec- ných mluvených korpusů, která cílí na užití širokou lingvistickou komunitou v různýchkontextecha při různých výzkumných úkolech,je vhodné cílit deskriptivně, s minimální poplatností konkrétním teoriím. Prezentované výsledky, získané pomocí zpracování Prosogramem, se soustředí zejména na intonační rozpětí, protože omezené intonační rozpětí je poměrně ná- padným rysem češtiny ve srovnání s jinými jazyky, např. angličtinou. Věnujeme se...
|
|
|
Ukazatele temporální struktury českého mluveného textu a jejich forenzní užitečnost
Jalová, Marie Zoe ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá ukazateli temporální struktury řeči. Teoretická část popisuje jejich podstatu, metodologické uplatnění ve fonetickém výzkumu a možnost využití ve forenzní praxi, praktická část potom na základě dvou nahrávek poezie zkoumá chování ukazatelů temporální struktury řeči v závislosti na materiálu a identitě mluvčího. Práce je příspěvkem k popisu temporální struktury českého jazyka, konkrétně žánru poezie, s potenciálním využitím pro účely forenzní fonetiky.
|
|
|
Kanonické a reálné mluvní a artikulační tempo v průběhu dialogických nahrávek
Línková, Alena ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Tempu řeči a jeho variabilitě se v českém jazyce věnovalo již mnoho studií, většinou se ale primárně věnovaly tempu v monolozích. V této bakalářské práci jsme se věnovali variabilitě tempa v dialozích, a zároveň také různým způsobům jeho měření a jak tyto způsoby mohou ovlivňovat naměřené hodnoty. Práce obsahuje teoretickou část, která shrnuje poznatky o tempu, různých způsobech jeho měření a faktorech ovlivňujících jeho hodnoty, percepci tempa a faktorech na něj působících, pauzách a charakteristikách tempa řeči v dialozích. V praktické části jsme analyzovali materiál nahrávky 13 účastníků televizní politické debaty. Měřili jsme artikulační tempo v promluvových úsecích a mluvní tempo ve větách a tematicky jednotných odstavcích, a potom také lokální tempo v iniciální, mediální a finální třetině těchto dimenzí. Měřili jsme tempo slabičné (sl/s) i hláskové (hl/s) a tempo kanonické i reálné (slabičné). Zjistili jsme statisticky signifikantní rozdíly mezi hodnotami tempa v třetinách u vět (sl/s) a promluvových úseků (hl/s), ale nikoliv u odstavců (sl/s). Vliv délky promluvového úseku na hodnotu tempa slabičného a hláskového nebyl shledán statisticky signifikantním Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fonetické strukturní rysy prozodických frází v televizních debatách v češtině a americké angličtině
Hladká, Adéla ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo popisování prozodického frázování v žánru televizní debaty v rámci srovnávání češtiny s americkou angličtinou. Snahou bylo nalézt shody a rozdíly mezi oběma jazyky/kulturami v oblasti frázování a zjistit, zda interindividuální, případně intraindividuální rozdíly nejsou větší než rozdíly mezi situací v češtině a americké angličtině. Byly analyzovány čtyři různé sady nahrávek z televizních politických debat (Nedělní partie a Arizona Horizon's), dvě české a dvě anglické s celkovým počtem 14 mluvčích, přičemž dva z nich, moderátoři, se opakovali v týchž debatách, takže finální počet mluvčích činil 12. Data pro analýzu byla poskytnuta z Fonetického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rámci COCOSDA principu. U jednotlivých mluvčích byl analyzován počet slov, slabik a hlásek na jeden promluvový úsek. K extrakci výsledných dat byla využita skripta z fonetického softwaru Praat. Byly zároveň zkoumány nejkratší a nejdelší fráze ve snaze přijít na to, jestli jsou tyto jevy nějakým způsobem zobecnitelné v tomto žánru konverzační mluvy. Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že i když se mluvčí liší v rámci jazykových skupin, osobnost některých jednotlivců a prostředí, ve kterém probíhá debata, jsou v tomto případě ještě relevantnější.
|
|
|
Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči
Englmaierová, Martina ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Práce se zabývá vlivem hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči. Sestavili jsme percepční test z 15 - 20s úryvků z českých filmů, které obsahovaly zlost nebo radost v řeči. K úryvkům jsme poté přidali různý typ hudby podle Russellova modelu afektů. Respondenti měli posoudit, jak na ně úryvky působí na škálách emotivnosti a příjemnosti. Test obsahoval ve čtyřech blocích celkem 74 položek: 24 ostrých položek (4 položky s radostí a 4 se zlostí v řeči ve variantách bez hudby, s hudbou podporující a s hudbou nepodporující afekt v řeči) a 50 distraktorů v pseudonáhodném pořadí. Percepční test vykonalo 56 respondentů. Zjistili jsme, že radost v řeči není tak dominantní jako zlost, která působí velmi nepříjemně a emotivně. Ovšem jakákoliv hudba zvýšila emotivnost i příjemnost radosti. Navzdory Russellově modelu i smutek způsoboval vyšší emotivnost, a to u radostných i zlostných položek. V souladu s modelem zvyšovala příjemnost radosti hudba relaxovaná a snižovala hudba zlostná a smutná. Zlostný afekt byl v řeči podporující hudbou ještě více podpořen v příjemnosti i emotivnosti. Příjemnost zvýšila navzdory očekávání pouze relaxovaná hudba (nikoliv radostná). Emotivnost však byla kromě podporující zlostné hudby zvýšena i hudbou radostnou. Snížení emotivnosti zlostných položek způsobila pouze...
|
|
|
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině
Čížková, Irena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině Bc. Irena Čížková Abstrakt V této diplomové práci je zpracována problematika individuálních rytmických charakteristik pěti rodilých mluvčích ruského jazyka, v rámci hlasatelství BBC. Na pozadí teoretických konceptů vytvořených v první řadě Ramusem, Mehlerem a Nesporovou, dále Lowovou a Grabovou a Dellwem, tedy prostřednictvím zkoumání řečového rytmu na základě korelátů, jimiž jsou vokalické a intervokalické intervaly, byl proveden výzkum nahrávek daných pěti projevů. Nahrávky byly zpracovány v analytickém programu Praat a extrahované výsledky posléze vyhodnoceny ve statistickém procesoru STATISTICA. Tento materiál sloužil jako podklad pro následnou analýzu. Nahrávky byly analyzovány z hlediska několika proměnných: %V (procentuální zastoupení vokalických intervalů v nádechovém úseku), ∆C a ∆V(směrodatná odchylka trvání konsonantických a vokalických intervalů), PVI-V, PVI-C (index párové variability trvání vokalických a konsonantických intervalů), Varco V a Varco C (variační koeficient trvání vokalických a konsonantických intervalů) a rozdílu trvání přízvučných a nepřízvučných samohlásek. Prostřednictvím analýzy nefiltrovaných i filtrovaných dat byly vybrány tři ukazatele, které byly z hlediska schopnosti diferenciace mluvčích...
|
host ::
RSS.