|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
host ::
RSS.