|
|
Aplikace temporálních logik ve fyzice
Švarný, Petr ; Majer, Ondrej (vedoucí práce) ; Pudlák, Pavel (oponent)
Práce představuje v krátkosti tři hlavní obory zabývající se zkoumáním času: fyziku, filosofii a logiku. Je podán úvod do obecné teorie relativity, termodynamiky a kvantové fyziky. Jsou vyjmenovány i základní filosofické přístupy k času a jsou probrány ústřední duality této filosofie, jakými jsou např.: eternalismus a presentismus, determinismus a indeterminismus či reálnost a nereálnost času. S ohledem na velkou škálu možných logik, jsou zde popsány různé základní přístupy v nich obsažené, jsou provedeny pro ně typické důkazy či předvedeny jejich zvláštnosti oproti jiným logikám. Zvláště je poté diskutováno užití temporálních logik při formalizaci ve fyzice, však zmíněny jsou i jejich aplikace v jiných oblastech. Následně jsou uvedeny podrobněji systémy zvané Branching space-times (Prostoročasové stromy) a z nich nově odvozené Branching continuations (Stromy pokračování). Tyto logické systémy byly již užitečné v kvantové fyzice. Zde je však vzata základní terminologie spojená s obecnou teorií relativity a také topologie A, P a T. Spolu se zmíněnými logickými systémy jsou užity ke zkoumání možnosti jejich složení.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Stopy času (proměny umělých struktur jako inspirace k výtvarné tvorbě)
Blahníková, Jana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
JANA BLAHNÍKOVÁ Klíčová slova: struktura, hmota, informel, existencialismus, čas, proměna, stopy, krása, ošklivost, imaginace Abstrakt: Diplomová práce zpracovává téma proměn umělých struktur jako inspiraci k výtvarné tvorbě. Umělými strukturami jsou myšleny nátěry a vrstvy předmětů, které jsou poznamenány časem. Část práce stručně pojednává o základních kategoriích estetiky se zaměřením na proměnu struktur. Práce mapuje českou i světovou výtvarnou scénu 50. a 60. let 20. století a přibližuje stěžejní autory té doby, kteří se k tématu vztahují. Teoretická východiska souvisejí s uvedenými umělci a výtvarnými směry, což je propojeno v didaktické části, jejíž část jsem zrealizovala a popsala v reflexi.
|
|
|
Psychoterapia ako výchova k autenticite. Prirodzený svet ako psychoterapeutický problém
Slaninka, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Růžička, Jiří (oponent)
Dizertačná práca s názvom Psychoterapia ako výchova k autenticite - Prirodzený svet ako psychoterapeutický problém pojednáva o ontologických základoch psychoterapie. V práci ukazujeme, ako sa dejinne menilo porozumenie človeku a svetu od antiky po súčasnosť. Psychoterapia ako pomerne nová disciplína je založená na subjektovo - objektovom rozvrhu sveta a z tohto rozvrhu sa snaží uchopiť ľudské bytie a porozumieť mu, čím sa dostáva do vnútorného rozporu. Ukazujeme, ako si psychoterapia i psychológia nie sú vedomé svojich ontologických základov. Jadro práce je založené na princípoch Husserlovej fenomenológie a Heideggerovej fundamentálnej ontológie ako predpokladoch prirodzenej psychoterapie. Obe prinášajú adekvátne a ľudskej prirodzenosti primerané porozumenie. Z tohto hľadiska uvažujeme o princípoch prirodzenej a ľudskému bytiu adekvátnej psychoterapie. Kĺúčové slová: prirodzený svet, psychoterapia, autenticita, ontológia, výchova, čas
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
"Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation
Maroszová, Jana ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent) ; Václavek, Ludvík (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav germánských studií Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Sprach- und Literaturwissenschaften, Institut für Deutsche Philologie Resumé Dissertation / Disertační práce "Denn die Zeit ist nahe." Eschatologie in Grimmelshausens Simplicianischen Schriften: Zeit und Figuren der Offenbarung. "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení "Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation Autor: PhDr. Jana Maroszová Studijní obor / Fach: Filologie, Germánské jazyky a literatury / Neuere Deutsche Literatur, Deutsche Sprache und Literatur des Mittelalters Vedoucí / Betreuer: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; Prof. Dr. Friedrich Vollhardt LS 2011 / Sommersemester 2011 1 "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení Resumé Tato disertační práce se zabývá tzv. "Simpliciánskými spisy" německého barokního autora Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena (1621/22-1676). Spisy se skládají z celkem deseti knih, jejichž sounáležitost deklaroval v poslední z nich sám autor. Prvních pět knih tvoří román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668), šestá kniha je pokračováním, tzv....
|
|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
|
Srovnání českých a zahraničních učebnic společenských věd
Hrubanová, Pavlína ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáváním českých a zahraničních učebnic prvouky. Teoretická část obsahuje popis a srovnání českého a belgického systému školství. Dále pak nástin a podobnost českého a belgického pojetí společenskovědního učiva. Poslední částí v teoretické rovině je vysvětlení pojmu učebnice a popsání jeho charakteristik. Empirická část se zabývá analýzou českých a belgických učebnic vzhledem k předem daným kritériím. Také zkoumá přístup a názory českých a belgických učitelů na společenskovědní učivo. Tato část je doplněna o pozorování společenskovědních lekcí na školách.
|
|
|
Jan Zahradníček a jeho tvorba v období 40. a 50. let 20. století
Fauknerová, Jana ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Jana Zahradníčka v období 40. a 50. let 20. stol., konkrétně sbírkami Rouška Veroničina, La Saletta, Znamení moci, Dům strach a Čtyři léta. Cílem diplomové práce je ukázat výlučnost a specifika těchto sbírek. Práce rozebírá uvedené sbírky po stránce kompoziční, rytmické a motivistické a sleduje jejich jednotlivé transformace. To vše s přihlédnutím k historickému kontextu doby, ve které tato díla vznikala. Na závěr představuje Zahradníčkovu vězeňskou poezii jako specifický, nekontextový žánr, který nemá v české literatuře obdoby. Klíčová slova Jan Zahradníček, spirituální poezie, kompozice, čas, prostor, motiv, historický kontext
|
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
host ::
RSS.