|
| |
|
|
Obrazotvornost jako svorník snu a uměn
MOLÍKOVÁ, Veronika
Kde se nachází oblast, v níž se stéká sen s uměním a vzájemně se prolínají, mísí se, a naopak kde se tvoří hranice mezi nimi? Co pro nás znamenají naše vnitřní obrazy? Je obrazotvornost spojníkem umělecké tvorby a snění? Pokud toto připustíme, dalo by se snění považovat za jistou formu umění, intencionálně zaměřenou činnost uvnitř nás? Se svým vlastním autorem-recipientem, se svým odmítáním služebnictví? Mohli bychom tedy docílit estetického prožitku z útvaru, z konstruktu, jehož nosiče nelze vyjevit? Nebo je tato úvaha naprosto pomýlená? Vždyť leckdo potvrdí, že sny jsou příliš unikavé na to, aby se o nich dalo soudit Ale umělecká díla unikavá nejsou? A neskrývá se ono rozhřešení v prostorech našeho vědomí? Fúze snu a umění se tedy stane předmětem budoucích řádků.
|
|
|
Sny u dětí předškolního věku
CHURÁČKOVÁ, Adéla
Ústřední téma bakalářské práce zahrnuje pojednání o snech u dětí předškolního věku. Závěrečná práce je rozčleněna do dvou základních částí, teoretické a praktické. V první teoretické části se práce věnuje definici, funkci, typům a psychologickým teoriím snů, dětským snům, nočním můrám a děsům. Dále práce přibližuje možnosti, jak s dětmi o snech hovořit a jak jim pomoci překonávat úzkostné stavy zapříčiněné traumatizujícím sněním. Druhá praktická část představuje kvalitativní výzkum mapující, o čem se sledovaným dětem předškolního věku zdálo a jaké mají o snech představy. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem bylo pět dětí ve věku 4 až 5 let.
|
|
| |
|
|
Dream in Czech art of the first half of the 20th century and the dream theme in art education
Kurucová, Nina ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá snom ako inšpiračným zdrojom umelcov a špecifickým stavom mysle. V teoretickej časti sa práca venuje snom z psychologického hľadiska, jeho výskumom, ale i jeho vplyvom na umenie v prvej polovici 20. storočia. Práca popisuje začiatok nového umeleckého smeru surrealizmu vo francúzskom a českom prostredí, ako aj vznik nových výtvarných techník. Práca ďalej mapuje snové zápisy Jindřicha Štyrského a ich kreslené záznamy ako jeden z hlavných zdrojov autorovej imaginácie. Didaktickú časť tvorí prieskum sna zameraný konkrétne na sny žiakov v šiestom ročníku ZŠ a didaktický projekt, ktorý tvoria 4 výtvarné úlohy. Každá úloha tematicky nadväzuje na jednotlivé časti teoretickej kapitoly. Praktická časť je prirodzeným vyústením myšlienok témy sen a tvorí dva objekty vytvorené na základe inšpirácie zo sna. KĽUČOVÉ SLOVÁ Sen, snový denník, surrealizmus, frotáž, koláž, Jindřich Štyrský
|
|
|
Pohádka jako sen
Vídršperková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickým pojetím snů a pohádek, a zkoumá vztah, který by mohl mezi sny a pohádkami být. Hlavní zdroj čerpá z hlubinně psychologických směrů, zejména z psychoanalýzy. Práce se skládá ze dvou částí: v první části je z psychologického hlediska popsán sen i pohádka a možnosti jejich interpretace. Dále je popsán vztah snů a pohádek podle maďarského psychoanalytika Gézy Róheima a izraelské psycholožky Ravit Raufmanové. Róheim předpokládá, že pohádky vznikly jako transformace snů, rozšířením této myšlenky vzniká teorie o indukci - pohádky indukují sny, které by se zdály stejně, ale díky pohádce končí dobře. Raufmanová aplikuje na sny metody folklorního výzkumu a pomocí nich hledá podobnosti mezi sny a pohádkami. V další části práce je vztah snů a pohádek ověřován na snech dětí ve věku 6 - 15 let. Dětské sny jsou interpretovány, přičemž zvláštní pozornost je věnována snům čtrnáctileté dívky. Do práce je dále zahrnut sen mladé dospělé ženy sebraný Raufmanovou. Explicitní i implicitní obsah a formální charakteristiky dětských snů jsou následně srovnávány s nejznámějšími lidovými pohádkami. Klíčová slova: pohádka, sen, psychoanalýza, školní věk, indukce
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
|
|
|
Spánek a snění v českém obrazu světa
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na pojmovou oblast spánku (včetně bdění, snění apod.). Vychází z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. První část práce se zabývá lidskou zkušeností se spánkem. Pojmová oblast je zde vyložena jako součást tělesné zkušenosti, ale také jako součást středoevropského kulturního kódu. V druhé části je věnována pozornost konceptu jazykového obrazu světa a jeho zkoumání (srov. například Bartmiński, 2012), dále metodě zjišťování a verifikace významových konotací (Bartmiński, Panasiuk, 2001), teorii konceptuální metafory a metonymie (Lakoff, Johnson, 1980/2002) a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii, Goosens, 1990, 2002). Třetí část práce přibližuje pojmovou oblast spánku na základě jazykových dat excerpovaných z různých slovníků češtiny. Nejprve jsou představena slovotvorná hnízda, relevantní významové vztahy a etymologie vybraných výrazů (spát, bdít atp.). Dále je podrobně rozebrána polysémie vybraných výrazů, stejně jako polysémie jejich derivátů. Tato část představuje formulaci pojmových přenosů, jejichž projevem jsou příslušné jazykové významy. Čtvrtá část práce je klasifikací shromážděného jazykového materiálu s ohledem na frazeologii. Materiál je zde členěn na metonymická vyjádření ("čisté" metonymie, metonymie sloužící jako zdrojová...
|
|
| |
host ::
RSS.