|
|
Psychologie příběhu
Pithartová Slachová, Helena ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
V teoretické části diplomové práce jsou přehledovou formou uvedeny základní poznatky z narativní psychologie. Pozornost je věnována narativnímu modu poznávání, významu metafory příběhu a vyprávění pro organizaci a sdílení lidské zkušenosti. Zmíněna je i úloha příběhu a vyprávění pro utváření porozumění různým aspektům lidského života. V empirické části práce jsou analyzovány vybrané příběhy, které lze považovat za mýty tvořící základ evropské civilizace (kulturní metapříběhy). Cílem práce je ověření konstruktu "latentního příběhu". Dalším dílčím cílem práce je prozkoumat možné opakující se motivy v příbězích, které by mohly sloužit jako forma projektivního testu. Analýza příběhů je provedena metodami TAT a CCRT (Core conflictual relationship theme). Klíčová slova Příběh, vyprávění, latentní příběh, narativní psychologie, mýty.
|
|
|
Totalitní kýč a underground. Sémiotický model.
Kubíček, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Důsledkem sémiotické totalizace veřejného života v totalitních společnostech jsou radikální změny v systému sociálních, estetických, etických a jazykových norem. Tento systém popisujeme v části Totalitní kýč v kapitolách Totalita, Kýč, Historie, Umění, Jazyk, Estetika a Mýtus. V části Underground interpretujeme totální realismus a trapnou poezii Egona Bondyho a Iva Vodseďálka jako modelovou reakci na podmíky totalitní společnosti. Zavádíme pojem totální poezie. Klademe si otázku, čím je totální poezie, není-li uměním a postupně nacházíme jedenáct odpovědí: 1. souborem apokryfních textů socialistického realismu, 2. hrou na umění, 3. kulturou ve znamení zrodu, 4. metodou fenomenologické redukce, 5. jazykovou hrou, 6. dekonstrukcí mýtu, 7. zaujímáním herní pozice v totalitní společnosti, 8. mýtem, 9. sémiotickou očistou realizovanou skrze sémiotické běsnění, 10. zeznakověním skutečnosti a zeskutečněním znaku, 11. výzvou ke hře. Nakonec se pokoušíme o vymezení totální poezie ve vztahu k avantgardě, modernímu umění a postmoderně. V kapitole Kýč a underground činíme trojí: 1. rekapitulujeme recepci díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, 2. prozkoumáváme určité filozofické a politické souvislosti a paralely totalitního kýče a totální poezie, 3. uvádíme teoretické poznání totální poezie v souvislost se...
|
|
|
Sam Shepard: Pohřbené dítě
Filinger, Marek ; Josek, Jiří (vedoucí práce) ; Russell, Robert Alexander (oponent)
Tato práce si klade otázku, jak umožnit čtenářům či divákům lépe porozumět Shepardovým hrám a jak jim pomoci nahlédnout, byť i jen částečně, do jeho mysli. Kdo by však očekával přímočaré definice či jednoznačné závěry, ten odejde s nepořízenou. Sam Shepard dramatik, herec, režisér, scénárista, básník, hudebník a v neposlední řadě kovboj a novodobý šaman představuje velice tvrdý oříšek. Pokud bychom pochopili i jen toto málo, může nám to bohatě stačit, nerozhodneme-li se však jeho hry překládat či inscenovat. A právě pro tyto případy zde čtenáře seznamuji s nejdůležitějšími rysy Samuela Sheparda Rogerse III. Mým cílem je ukázat tři zásadní vlivy, které nejvýraznější měrou přispěly k formování Shepardovy poetiky. V úvodu se společně s mladým Samem vydáme na cestu na Východ vstříc světlým zítřkům v ulicích New Yorku. Patnáct let poté opět vyrazíme stejným směrem, tentokráte již v doprovodu nebývale úspěšné hry, která se ze San Franciska přestěhuje až do New Yorku, kde jako první hra z Off-Off-Broadway scény získá Pulitzerovu cenu. Bohužel toto zázračné dítě dlouho nepřežije. Seznámili jsme se totiž s Pohřbeným dítětem. Po dalších dvaceti letech se Shepard rozhodne text přepracovat a bude tvrdit, že "je to nyní lepší hra". To je začátek naší analýzy. Podíváme se na nové úpravy a zhodnotíme i první český...
|
|
|
Město. Já, Ty, My, Oni. Místo, kde žiji
Kalinová, Hana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Název: Město Já, Ty, My, Oni. Místo, kde žiji. Abstrakt: Diplomová práce se v obecné rovině zabývá tématem města z hlediska historického, filosofického, psychologického a výtvarného. Subjektivní pojetí tématu dokládá didaktická část zaměřená na využití města ve výuce výtvarné výchovy a výtvarná část věnovaná osobnímu prožívání konkrétního města - Pacova. Tato práce dále zkoumá město jako námět pro výtvarné dílo od historie po současnost, město jako prostor pro výtvarné vyjadřování a pojem genius loci. Klíčová slova: Město, genius loci, prožitek, proces, městský chodec, mýtus, paměť
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Cílem této rigorózní práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie. řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmu z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této rigorózní práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblastí sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
The American Identity in the Works of David Mamet and Sam Shepard
Sičák, Michal ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřil na otázku vztahu člověka v Americe v desetiletích po druhé světové válce nejen k vlastní identitě, k mýtům Divokého západu, ale i ke konzumní společnosti. Tyto aspekty jsem porovnal v dílech dvou amerických dramatiků Sama Sheparda a Davida Mameta, kteří se podobnými otázkami v 60. a 70. letech 20. století zabývali ve své tvorbě. V teoretické části jsem se zabýval rozvojem amerického divadla mimo Broadway. Psal jsem o třech významných divadelních souborech tohoto období, jakož i o rozdílech v jejich přístupu. Komparaci děl autorů jsem založil na teorii performance, jejímž hlavním představitelem je Richard Schechner a na teorii J. L. Austina, tzv. "performatives," to jest slov, která vyjadřují konání. V této kapitole jsem se též zabýval otázkami rituálů a mýtů v postmoderní společnosti, kde jsem vycházel především z díla Victora Turnera a Marie Maclean. Dvě hlavní kapitoly mé práce se věnují porovnání dvou her od každého z autorů právě s ohledem na to, jak Shepard a Mamet staví otázku rituálů a mýtů. Ty jsou v moderní době stále více považovány za nepostačující, zevšednělé až přímo zavádějící. Postavy v jejich hrách se tak z různých důvodů nedokáží vyrovnat se společností, jsou na jejím okraji a nemohou najít cestu zpět. Na základě porovnání děl jsem dospěl k závěru, že i...
|
|
|
Sémiotický rozbor textu zaměřený na asymetrii jazykového znaku
Fraňková, Sylvie ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
česky: Název diplomové práce: Sémiotický rozbor textu zaměřený na asymetrii jazykového znaku Klíčová slova: sémiotika, jazykový znak, sémiotický rozbor, asymetrie jazykového znaku, mýtus, denotace, konotace Abstrakt: Cílem této práce je na základě sémiotického rozboru ukázek z umělecké literatury odhalit význam a fungování jazykového znaku, a to převážně jeho asymetrii, která spočívá převážně v polysémii, homonymii a figurativnosti. V teoretické části je nastíněna terminologická základna i historické pilíře vzniku sémiotiky jakožto rovnocenné humanitní disciplíny. V praktické části se posléze pokusíme, na základě sémiotického rozboru mýtu, jazykový znak začlenit do širšího komunikativního a kulturního rámce.
|
|
|
"Dobro" v klasické řecké filosofii a literatuře
Fleischerová, Andrea ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Otázka po Dobru v klasické řecké filosofii a literatuře je natolik závažná a obšírná, že ji lze stěží obsáhnout v rámci jednoho spisu. Cílem první části diplomové práce bylo vyjádřit co možná nejsrozumitelněji základní souvislosti a postoje k pojetí dobra ve filosofii Sókrata, Platóna a Aristotela. Druhá část práce podává ucelený pohled na vývoj archaické literatury v souvislosti s utvářením představ o bozích, ctnostech, dobru a zlu, v dílech klasické řecké epiky. Teoretický základ diplomové práce se opírá a studie významných filosofů, literárních historiků a mytologů, jejichž názory jsou systematicky propojeny či komparativně koncipovány v příslušných kapitolách. Obě hlavní části diplomové práce jsou členěny na kapitoly, jež následují v logické posloupnosti. Práce je teoretického charakteru a její zpracování odpovídá zadanému tématu.
|
|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
| |
host ::
RSS.