|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Práce s příběhem u dětí předškolního věku
Macháčková, Natálie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je popsat příběh jako významný fenomén a prostředek k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se zaměřením na věkovou skupinu dětí pětiletých až šestiletých. Teoretická část je zpracována na základě studia odborné literatury a zaměřuje se na definování čtenářské pregramotnosti, na její význam a její rozvoj v mateřské škole s ohledem na vývojová specifika dětí ve věku 5-6 let, jež blíže uvádí. Dále přibližuje funkce literatury, charakterizuje literaturu pro děti a mládež a příběh a představuje žánry vhodné pro tuto věkovou skupinu (s podrobnějším zaměřením na pohádku). Věnuje se tomu, jak je čtenářská pregramotnost ukotvena v RVP PV, a jak je v současném předškolním vzdělávání rozvoj čtenářské pregramotnosti pojímán. Zaměřuje se na vhodné metody a formy práce s příběhem a na roli příběhů a knih ve výchovně-vzdělávacím procesu, a nakonec hovoří také o dětském vnímání příběhů a schopnosti příběh vyprávět. Praktická část je založena na akčním výzkumu v konkrétní mateřské škole a klade si za cíl nejprve formou pretestu zjistit současnou úroveň dětí v některých očekávaných výstupech týkajících se čtenářské pregramotnosti ve vztahu k tématu práce, následně navrhnout integrovaný blok, který by děti do problematiky práce s příběhem uvedl a reflektoval by...
|
|
|
Kutilka
Davydenko, Polina ; Mazanec, Martin (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Práce se zaobírá tématem migrace a následné integrace migranta do společnosti a jeho pocitů nostalgie a steskem po domově. Kutilky jsou některými aspekty a způsobem života podobné lidským charakteristikám. Práce připodobňuje kutilčin individualistický způsob života, společně se stavěním hliněných váz lidským matkám-přistěhovalkyním.
|
|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
Mediální reflexe spin doctoringu v kontextu audiovizuální narace posledních patnácti let
Kopřiva, Štěpán ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá mediální reflexí spin doctoringu - činnosti, která se pokouší manipulativními zásahy ovlivnit podobu mediálních textů za účelem svého prospěchu - ve výběru audiovizuálních děl vzniklých v období od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století do současnosti (jmenovitě se jedná o filmy Vrtěti psem, Děkujeme, že kouříte a seriál House of Cards). Vychází z premisy, že analýzou této reflexe lze poznat, jakým způsobem vědomí možných zásahů spin doctoringu působí na interpretační aktivitu publika a na celý mediálně komunikační proces. V úvodu je nejprve vymezena teoretická definice pojmu spin doctoringu, stručně načrtnuta jeho historie a prozkoumány styčné body s technikou propagandy. Následuje narativní analýza vybraných audiovizuálních titulů a porovnání spindoctorských strategií v nich obsažených s existujícími postupy public relation, jakož i konkrétní příklady manipulativních zásahů. Závěr je věnovaný rozboru mediální reflexe spin doctoringu z pozic tří různých teorií reprezentace, dopadu konceptu sémiotické moci na podobu interpretace tušených manipulativních technik a vlivu této problematiky na úroveň mediální gramotnosti.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Traditional Czech and British Fairy Tales - The Most Obvious Analogies
Dražková, Michaela ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat, jestli české a britské pohádky vykazují analogie z hlediska motivů a struktury vyprávění. Teoretická část objasňuje původ pohádek v obou zemích a předkládá definice tradiční pohádky a její funkce. Praktická část začíná analýzou jednotlivých stylů psaní autorů Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, Josepha Jacobse a Oscara Wilda, kteří jsou považovány za hlavní představitele tradiční pohádky, a tak jejich díla umožňují podrobné srovnání. Následně se autorka soustředila na rozbor tradičních pohádek obou literatur. Vedle shodných rysů srovnání ukázalo i řadu rozdílů. Klíčová slova Pohádky, analýza, styl psaní, dětská literatura, analogie, odlišnosti, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Joseph Jacobs, Oscar Wilde, motivy, vyprávění
|
|
| |
|
|
Persuazivní funkce a její znakové naplňování v předvolebních spotech pol. stran, které se ve volbách roku 2010 dostaly do PS PČR
Korandová, Michaela ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se ve volbách roku 2010 probojovalo pět politických stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV). Každá z nich měla svůj předvolební spot, který byl šířen televizním vysíláním a neoddělitelně patřil k politické kampani. Tyto mediální produkty jsou předmětem bádání této práce. Cílem je sémiotická analýza jednotlivých subjektů. Práce usiluje o objektivní popis způsobů přenášení výpovědí a konstruování významu ve sděleních spotů. Zkoumání se zaměřuje především na komplexní komunikát klipů, strukturu narativů a uplatňování persuasivní funkce. Rozbor se týká jednotlivých sémiotických systémů, rozčleněných do tří oblastí - vizuální, auditivní a jazykové. Jejich vzájemná harmonie, dominance a substituce představují důležité hledisko při hodnocení kvality komplexního komunikátu. Problematika je také nahlížena z hlediska narativity spotů, přičemž práce obsahuje popis roviny příběhu i diskursu. Zde jsou zahrnuty konkrétní události, postavy a prostředí, druhy výpovědí a specifikace postavení vypravěčů. Deskripce persuasivních jevů a jejich znakového naplňování pak přímo vychází z výše uvedených kritérií. V závěru je uvedeno shrnutí v rámci aspektů, kterými se práce zaobírala.
|
|
| |
host ::
RSS.