Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 101 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Oděsa jako text. Topos města v dílech autorů oděské školy
Bognárová, Ester ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
(česky): Tato diplomová práce pojednává o literárním obrazu Oděsy v textech literární generace autorů počátku 20. století označované jako oděská škola. První část práce se zabývá kategorií prostoru v literatuře, zaměřuje se na výzkumy badatelů z okruhu tartuské školy v oblasti petrohradského textu ruské literatury. Přístupy tartuské školy současně představují výchozí metodologický rámec této práce. V návaznosti na koncepci petrohradského textu základní teze této práce předpokládá existenci jednotného oděského textu ruské (příp. ukrajinské) literatury. Jeho shodné znaky a základní rysy jsou vymezeny prostřednictvím analýzy vybraných textů Isaaka Babela, Eduarda Bagrického, Ilji Ilfa, Valentina Katajeva, Jevgenije Petrova, Jurije Oleši a Konstantina Paustovského. Ve snaze poskytnout komplexní vhled na problematiku oděského textu tvoří součást práce kapitoly seznamující s historickým vývojem Oděsy a jejím specifickým postavením v rámci Ruského impéria. Pozornost je věnována také procesu utváření oděského mýtu a charakterizaci poetiky oděské školy. Závěr práce shrnuje nejdůležitější prvky oděského textu, mezi než lze zařadit motivy nostalgie, autobiografičnost, archetyp záporného hrdiny a odkazy na jižní podnebí a krajinu, Černé moře a významné oděské lokality a stavby. Klíčová slova (česky): Isaak...
Spříznění truchlivostí aneb Kafka v (inter)textuálních záhybech díla Winfrieda Georga Sebalda
Prouzová, Mariana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Cílem práce je na příkladu přítomnosti života a díla Franze Kafky v Sebaldově prozaické prvotině Pocity. Závratě analyzovat způsob, jakým W. G. Sebald operuje s intertextualitou a literárním odkazem vybraných spisovatelů. Práce se soustředí jednak na podrobnou analýzu zmíněného románu s ohledem k teorii intertextuality (J. Kristeva, R. Lachmann, R. Barthes, aj.), jednak hodlá prozkoumat Sebaldův specifický literární styl v kontextu jeho vlastního díla (Byt ve venkovském domě, Kafkovské studie), a dále jej srovnat s vybranými romány světové literatury dvacátého století (P. Demetz: 1909: Aeroplány nad Bresciou, J. Barnes: Flaubertův papoušek)
Médium autorské knihy
Chaloupecká, Aneta ; Šebek, Josef (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
(česky) Přítomná diplomová práce si klade za cíl uvést umělecký fenomén autorské knihy do studia literárněvědné komparatistiky. Sestává z výkladové a literárně-analytické části. Teoretická část nastiňuje potenciál autorské knihy coby předmětu studia srovnávací literární vědy, který pramení zejména z její povahy heterogenního uměleckého žánru rozkročeného mezi několika uměleckými obory. Tematizována je obtížná zařaditelnost autorské knihy do uměleckovědeckých kategorií a nesnadná aplikovatelnost tradičních estetických schémat na její různorodé podoby. Dále je uvedena charakteristika autorské knihy s důrazem na její hybriditu, sekvenčnost, procesuálnost a vnitřní provázanost integrovaných významových prvků (text, obraz, materiál, prostor knihy). Po krátké reflexi sociálně-politických a jiných kontextů důležitých pro vhled do problematiky autorské knihy (kurátorství, pedagogika, sociologie) následuje zhodnocení předpokladů literární vědy pro bádání na poli autorské knihy a navrhuje výchozí pozici v průsečíku literárněvědné komparatistiky, intermediálních studií a současném uměnovědném myšlení o autorské knize. Poslední část přítomné práce se pokouší aplikovat probrané koncepty v praxi, přičemž badatelská otázka zní, jaké podoby textu nacházíme v žánru autorské knihy? Na základě rešerší a interpretace...
Analýza prezentace muzeí a expozic českého literárního kánonu v online prostředí
Garbová, Denisa ; Vachková, Iva (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prezentací literárního kánonu na webových stránkách literárních muzeí. Nejprve bylo nutné stanovit kánon autorů pro tuto práci - jako metodu jsme zvolili analýzu školních seznamů četby k maturitě z českého jazyka a literatury pražských veřejných gymnázií. Následně jsme zkoumali, zda je danému autorovi dedikováno muzeum a pokud ano, tak zda má toto muzeum vlastní webové stránky. Tímto způsobem jsme stanovili 16 literárních muzeí pro následnou analýzu. Webové stránky byly analyzovány dle čtyř kritérií: Uspořádání webových stránek, komunikace s návštěvníkem, vizuálního stylu a edukačních programů a edukačního potenciálu. Toto poslední kritérium bylo klíčové pro další část výzkumu v této diplomové práci. Navazovalo na něj dvojí dotazníkové šetření, jedno s respondenty z řad učitelů českého jazyka a literatury na pražských gymnáziích, druhé s respondenty z řad reprezentantů literárních muzeí. Do této části výzkumu se zapojilo 7 muzeí a 7 učitelů. Dotazník pro muzea doplnil zjištění z předchozí analýzy webových stránek muzeí a vyplynulo z něj, že školní skupiny jsou pro muzea významnou návštěvnickou skupinou. Cílem dotazníkového šetření s učiteli jakožto respondenty bylo zjistit, zda učitelé se svými žáky literární muzea navštěvují a jaké jsou jejich motivace pro tyto...
Téma proměny v poetice Daniely Hodrové
Melichová, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poetikou české prozaičky a literární teoretičky Daniely Hodrové se zvláštním zaměřením na poslední tři publikované romány Vyvolávání (Malvern, 2010), Točité věty (Malvern, 2015) a Ta blízkost (Malvern, 2019). Jednotící moment těchto románů je tušen a posléze hledán v aktualizaci mýtu o sestupu do podsvětí. Ten se projevuje už v dřívějších prózách, přičemž nejvýrazněji je tematizován v Thétě (Československý spisovatel, 1992) jako sestup do Dantova Pekla, kterým je u Hodrové myšleno Trýznivé město. Nejnovější autorčiny romány dále rozvíjejí tento motiv v návaznosti na sumerský mýtus Sestup Innany do podsvětí a orfeovský mýtus Ovidiův. Těžištěm práce je zamýšlena naratologická analýza těchto mýtů a jejich smyslu v kontextu autorčina díla. Klíčová slova: naratologická analýza, literární interpretace, Daniela Hodrová, román, proměna, sestup, Ovidius, mýtus, město, podsvětí, peklo, Dante, Vyvolávání, Točité věty, Ta blízkost, Inanna, zasvěcení, smrt
Aspekty krajiny v české a polské duchovně orientované literatuře 20 století.
Matuszkiewicz, Iwona ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent) ; Czajkowska, Agnieszka Maria (oponent)
Disertační práce Aspekty krajiny v polské a české literatuře 20. století: Stanisław Vincenz jako středoevropský spisovatel a česká literatura meziválečného období se věnuje tématu prostoru a krajiny v huculské tetralogii Stanisława Vincenze (1888-1971) Na vysoké polonině. Snaží se rekonstruovat filosofická východiska chápáni krajiny (Platon, Nietzsche, Cassirer, Jung, Bachelard, Heidegger) implicitně přítomná ve Vincenzově díle. Širší spektrum teoretických východisek práce má pomoci při popisu různých aspektů Vincenzova univerzalismu (Vincenzův kosmos), zakotveného v reálné krajině Východních Karpat. Především jde o znakové (myšlenka světového písma), mytické (huculská odysea, slovanská Atlantida), a filosofické (poetika obývání) pojetí krajiny. Koncepty regionalismu a bližší vlasti se pak stávají východiskem k úvahám o spříznění a souvislostech Vincenzova románového cyklu s českou literaturou meziválečného období (Ivan Olbracht, Jaroslav Durych, Jiří Langer, Josef Váchal) v širším středoevropském kontextu.
Problematika literárního města jako výhradně ženského prostoru
Hajdíková, Karolína ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá otázkou existence ženského ekvivalentu flanéra, tzv. flâneuse. Analýzou textů z flanérova 19. století a z období o pár desítek let pozdějšího, v nichž prochází ženská hlavní hrdinka ulicemi města, je poukázáno na to, že se ženy ve městech přirozeně vyskytovaly a vyskytují. K tomuto záměru je využito pěti literárních děl, a to konkrétně Paní Bovaryová Gustava Flauberta, Tereza Raquinová Émila Zoly, Paní Dallowayová Virginie Woolfové, Good Morning, Midnight Jean Rhys a Pod skleněným zvonem Sylvie Plathové. Pomocí těchto knih je popsána role žen v městském prostředí a je také upozorněno na potíže, se kterými se zde, na rozdíl od flanéra, musely vypořádávat a které se u většiny analyzovaných flâneuses do určité míry shodují. U prvních třech zmíněných knih provádím komparaci ženského a mužského prostoru, z níž vyplývají jisté nerovnosti v postavení ženy a muže na ulicích města. V případě zbylých dvou knih není možné tuto komparaci provést z důvodu homodiegetického vyprávění, a tedy nedostatečné možnosti zmapovat v nich rovněž mužský prostor. Poslední část práce se věnuje vizuální reprezentaci ženské flanérie prostřednictvím fotografie. Cílem práce je tedy rozšířit hranice pojmu flanéra a zahrnout do něj také další postavy městské scenérie.
Příliv a vliv: Literatura v době bookstagramu a knižních influencerů
Černá, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce se věnuje zejména české instagramové kultuře knižního influencerství. Tvoří ji charakteristika povahy Instagramu jako média a analýza současné situace knižního trhu. Instagram bookstagramu utváří prostor, nutně ho tedy tvaruje. Text zjišťuje, jakým způsobem bookstagram literaturu ovlivňuje, jak působí na současného čtenáře, odkud se bere a jaký je jeho vliv. Přesahuje také do problematiky knižních krizí, sečtělosti a rychlého čtení, knihy jako fotografovaného objektu a estetiky čtenářství. Dále se text zaměřuje na konkrétní instagramové profily knižních influencerů, charakterizuje jejich rétoriku a estetiku a jakým způsobem s literaturou zachází. Hlavní směřování práce tvoří otázka po vlivu zmíněných jevů, jaké změny se v literatuře díky, nebo kvůli nim odehrávají a co pro literaturu a čtenářství fenomén influencera představuje. Práce vychází především z historických přehledů o dějinách čtenářství. V závěru textu jsou nastíněna další související témata, jedním z nich je, zda a jak je možné popularizaci literatury dělat dobře.
Motiv města v prózách Ladislava Fukse
Marková, Tereza ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivem města ve třech prózách Ladislava Fukse, jimiž jsou Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol a Variace pro temnou strunu. Cílem práce je prozkoumat, jakým způsobem prostor města v těchto dílech vystupuje a jaké nese charakteristické rysy. Práce se přitom metodologicky opírá zejména o literárnětopologické studie českých autorů a monografii Citlivé město Daniely Hodrové. Formálně tvoří práci tři části. V první se pojednává o literárním prostoru a nastiňují se možnosti, jimiž lze k němu a jeho konkrétní realizaci, městu, přistupovat. Ve druhé části je přiblížen prostor města ve Fuksových prózách a následně nahlížen z hlediska literární topologie a sémiotiky. Třetí část se zaměřuje na (většinou) společné rysy města uvnitř jednotlivých děl.
Od ohnivé vody k tekutému chlebu aneb Alkohol v současné české próze
Kuželová, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá naratologickou analýzou pěti současných českých prozaických děl krátkého až středně dlouhého charakteru významně pracujících s motivem alkoholu. Věnuje se textům, případně textům ze souborů: Prázdniny (Jan Balabán), O rodičích a dětech (Emil Hakl), Jako pes (Filip Topol), Pálenka (Matěj Hořava) a Tisíce plošin (Sylva Fischerová). V ohledu zkoumaných kategorií se inspiruje teorií skazového vyprávění Borise Ejchenbauma, kterou krátce charakterizuje. Práce zohledňuje jazykovou stránku s ohledem na blízkost mluvené řeči a popisuje funkci motivu alkoholu z hlediska vypravěče, časoprostoru a postav.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 101 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.