|
|
Posvátno a počátky kubismu
Jahnová, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi posvátnem a kubismem Pabla Picassa a Georgese Braquea. Pomocí analýzy obrazů ukazuje, jakým způsobem je posvátno přítomno v hlavních inspiračních zdrojích kubismu, tedy v díle Paula Cézanna a v primitivním umění, a jak se projevuje v rané i pozdějších fázích kubismu. Dále poukazuje na afinitu mezi Husserlovou fenomenologií a kubismem, projevující se především od analytické fáze kubismu dále. Husserlovu fenomenologii chápe v kontextu této práce jako "myšlenku doby". První kapitola se zabývá inspiračními zdroji kubismu, jmenovitě Paulem Cézannem a primitivním uměním. Zkoumá prvky jinakosti a ošklivosti, spjaté převážně s pocitem tremenda. U Cézanna si všímá jeho vztahu ke krajině, který zkoumá v souvislosti s prostorem posvátným. Primitivní umění posloužilo Picassovi jako závorka, díky které dokázal pohlížet na věci nově. Skutečný zlom však nastává se stvořením analytického kubismu, neboť ten je obrazem světa radikálně jiného a nového, světa vycházejícího ze subjektivity svého tvůrce. Kapitola druhá sleduje chronologický vývoj kubismu od analytického období, přes vynález koláže až po období syntetické. Všímá si přitom především afinity mezi kubistickými obrazy a Husserlovou fenomenologií, kterou se snaží dokládat konkrétními příklady. Posvátno je zde zastoupeno...
|
|
|
Saduceové a farizeové na pozadí halachických textů
Sýkorová, Běla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o skupinách farizeů a saduceů. Na základě pramenných textů (Talmud, spisy Josepha Flavia, Nový zákon) zkoumá, nakolik jsou platná následující dvě tvrzení, která v obecném povědomí panují. Prvním je, že farizeové měli při halachických debatách argumentovat tórou psanou i ústní, zatímco saduceové pouze tórou psanou. Druhým je domněnka, že farizeové zastávali volnější výklad Písma, oproti tomu saduceové doslovný. Při analýze pramenných textů práce komentuje rovněž motivaci a záměry autorů textů, jejich historický kontext textů a jejich limity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus
Širl, Radim ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus Anotace: Jako východoevropský chasidismus označujeme náboženské hnutí v judaismu, které vzniká v první polovině osmnáctého století. Cílem této bakalářské práce je porovnat přístupy dvou autorů, Martina Bubera a Gershoma Scholema, k tomuto fenoménu. Nejedná se o podrobný popis všech aspektů jejich přístupů k chasidismu, ale spíše o pokus nalézt jakési jádro těchto dvou interpretací a představit je jako naprosto odlišné. Buberův pohled je označen jako nehistorický, neboť se pohybuje na rovině nábožensko-filosofické a jeho stopa v interpretaci je značná. Scholemův pohled je pak označen jako historický, neboť jeho cílem jsou závěry vyvozené z podrobného studia pramenů a historického kontextu; jedná se také o přístup vědecký. Závěr se pak věnuje motivacím obou autorů a pokouší se o jistou apologii Bubera. Klíčová slova: Východoevropský chasidismus, Martin Buber, Gershom Scholem
|
|
|
Myšlení a dílo Williama Blakea v kontextu evropské spirituality
Křehlíková, Zdeňka ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá myšlením a tvorbou anglického malíre a básníka Williama Blakea ve vztahu k nekterým krestanským i mimokrestanským smerum v rámci evropské spirituality. Text práce je rozclenen na dve cásti, a to na cást historicko-popisnou a cást interpretacní. V první cásti se venuji rozboru Blakeovy vlastní filosofie náboženství a jeho konceptum "náboženství Ježíše" a "náboženství Satana". Tento teoretický popis je následne doplnen interpretací Blakeovy básne Kniha Urizenova, která se zabývá predevším popisem "náboženství Satana." Dále se venuji otázkám po obecných religionistických kategoriích jako magie, náboženství, proroctví a mýtus v kontextu Blakeovy tvorby. V záveru první cásti se pokusím charakterizovat Blakeovu spiritualitu ve vztahu k trem evropským náboženským tradicím: krestanství, smerum západního okultismu a esoterismu a alternativní spiritualite spojené s drogovou scénou. Interpretacní cást vychází z predpokladu, že Blakeovu básen Kniha Urizenova lze nahlížet jako svého druhu mýtus, a proto je možno její príbeh interpretovat z hlediska rozboru mytické struktury. Z tohoto duvodu jsem ve své interpretaci vycházela z teorie amerického strukturalisty T.S. Turnera, která byla puvodne použita k rozboru mýtu o Oidipovi.
|
|
|
Sursum: posvátno v umění druhé vlny českého symbolismu
Jančíková, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Larvová, Hana (oponent)
Přelom devatenáctého a dvacátého století byl v Čechách obdobím vystřízlivění z nadšení racionalismem. Víra ve všemocný rozum se vytrácí a objevuje se touha po návratu k duchovnu, intuitivní složky vědění znovu nabývají důležitosti. Nastává obrat ke snu a fantasii. Velkou módou se stávají spiritistické seance, mystické a magické spolky. Vzrůstá zájem o orientální a pohanská náboženství, oživení zažívá i katolicismus. V prvním desetiletí dvacátého století vzniká skupina umělců, nazývaná Sursum,1 jejímž cílem bylo naplnit umění duchovním obsahem. Krom zaměření na duchovní tvorbu, neměli ovšem téměř nic společného. Jejich inspirační zdroje i víra byly odlišné. Nevytvořili proto vlastní svébytný umělecký styl, a jsou označováni za pozdní symbolisty, nebo také za druhou vlnu českého symbolismu. V této práci se snažím ukázat, jaké prostředky k zobrazení posvátna si zvolili a pomocí komparace ukázat nakolik byla jejich východiska odlišná. Vycházím přitom nejen z dobové kritiky, ale i zařazuji názor umělců samých a samozřejmě svůj vlastní. S výjimkou Jana Zrzavého, který se stal uznávaným českým malířem, zůstala jména ostatních členů Sursa veřejnosti téměř neznámá. Známi jsou též František Kobliha a Jan Konůpek, ale spíše pro svou grafickou tvorbu, než činnost související se Sursem. Poslední dobou se stal módním...
|
|
| |
|
|
Schleiermacherova všeobecná hermeneutika a stručný nástin jejího vlivu na rozvoj hermeneutiky ve 20. století
Hauzrová, Kateřina ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Práce je rozdělena na dvě poněkud nesourodé části. První část se zabývá Schleiermacherovovým pojetím hermeneutiky. Tato část má spíše interpretativní charakter. Druhou část práce tvoří stručný souhrnný přehled základních směrů hermeneutiky ve 20. století a má pouze naznačit směr vývoje, jakým se ubírala Schleiermacherova myšlenka na vytvoření všeobecné metody interpretace. Druhou část práce chápu jako určitý doplněk k části první, která je stěžejní. Z toho důvodu jsou obě části nestejně dlouhé a hloubka zkoumání dané problematiky je odlišná. Hlavní část práce představuje Schleiermacherovo pojetí interpretace. Podle něj se interpretace nemá zabývat primárně textem, ale řečí. Řeč je podle Schleiermachera totožná s myšlením. Text je pouze jednou z forem řeči. Všeobecné hermeneutice má jít především o hledání porozumění druhému, popř. nalezení smyslu. Dále se Schleiermacher snaží ukázat, že naše vztahování se ke světu se děje skrze tuto řeč a co více, že vlastní řečí (tedy myšlením) svět formujeme. Zejména tento teoretickofilosofický rozměr jeho hermeneutiky (byť Schleiermacher udílí i některé konkrétní rady, jak se má při interpretaci postupovat) je dále rozvíjen moderními mysliteli. Naopak praktickou stránkou interpretace se zabývá moderní biblická hermeneutika. Základní přehled obou větví hermeneutiky je...
|
|
|
Vysvobozený Tantalos: cesta od hladu k nasycení v díle Simony Weilové
Smolen, Štěpán ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Předkládané práce se zabývá myšlením francouzské filosofky Simony Weilové (1909-1943). Na základě výkladu krátkého textu podobenství o Tantalovi obsaženého v autorčiných zápisnících hledá v kontextu jejího vlastního díla odpověď na otázku po možné cestě k hrdinovu vysvobození. V druhém plánu si exegeze zmíněného příběhu klade za cíl osvětlit základy náboženské metafyziky Simony Weilové a takto ukázat, v jakém smyslu se její úvahy nacházejí v dvojím průsečíku mezi křesťanstvím a ateismem, mezi křesťanstvím a náboženským univerzalismem.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Postoje pravoslavných tradicionalistů k církevnímu kalendáři a pokusům o jeho úpravu
Kolář, Vojtěch ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o zbožné oddanosti a úctě, s níž konservativnější část pravoslavných křesťanů lpí na svém církevním kalendář. Sleduje jejich argumentaci v několika rovinách, počínaje historickým výkladem o vzniku kalendáře, kdy se zvlášť zaměřuje na úsilí o stanovení jednotného data Paschy, přes narušení liturgické jednoty křesťanstva v důsledku řehořské reformy v 16. století, až po 20. léta 20. století, kdy se ke změně tradičního kalendáře odhodlaly některé místní pravoslavné církve. Zabývá se námitkami tradicionalistů, již shledávají "nový styl" nevyhovujícím z hlediska církevních kánonů a neodpovídajícím duchu patristické tradice. Zvláštní pozornost bude věnovat narušení liturgického pořádku v důsledku zavedení nového kalendáře i ekumenickým ohledům, které stály v jeho pozadí. Práce se snaží postřehnout, o jaké chápání kalendáře se opírá oposice proti jeho změně, je-li žádoucí jeho astronomická přesnost, je-li nutným výrazem církevní jednoty právě kalendář a dotýká-li se hlouběji duchovního života Církve i jednotlivých věřících.
|
host ::
RSS.