Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Prosociální výchova v programech dobrovolnických organizací pracujících s dětmi a mládeží
Derflová, Agadise-Jana ; Širl, Radim (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce nabízí vhled do problematiky prosociální výchovy v kontextu dobrovolnických organizací pracujících s dětmi a mládeží. Cílem práce je komparace zařazení prosociálních cílů a hodnot do programů organizací. Teoretická část práce předestírá různá pojetí prosociální výchovy z domácího i zahraničního prostředí, popisuje základní rysy dobrovolnictví a mapuje situaci dobrovolnických organizací v České republice. Komparace šesti organizací ukazuje na rozrůzněnost v rozsahu a propracovanosti prosociálních obsahů v programech pěti organizací, u šesté organizace odhaluje absenci výchovného programu. Poukazuje též na rozdíly v prioritizaci hodnot, ale i na společné cíle. Práce vytváří podklady pro empirické zkoumání zaměřené na praktické naplňování cílů a předávání hodnot v pravidelné činnosti organizací. KLÍČOVÁ SLOVA prosociální výchova, dobrovolnictví, organizace pracující s dětmi a mládeží, Junák - český skaut, Pionýr, Asociace turistických oddílů mládeže, Česká tábornická unie, Duha, YMCA
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus
Širl, Radim ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus Anotace: Jako východoevropský chasidismus označujeme náboženské hnutí v judaismu, které vzniká v první polovině osmnáctého století. Cílem této bakalářské práce je porovnat přístupy dvou autorů, Martina Bubera a Gershoma Scholema, k tomuto fenoménu. Nejedná se o podrobný popis všech aspektů jejich přístupů k chasidismu, ale spíše o pokus nalézt jakési jádro těchto dvou interpretací a představit je jako naprosto odlišné. Buberův pohled je označen jako nehistorický, neboť se pohybuje na rovině nábožensko-filosofické a jeho stopa v interpretaci je značná. Scholemův pohled je pak označen jako historický, neboť jeho cílem jsou závěry vyvozené z podrobného studia pramenů a historického kontextu; jedná se také o přístup vědecký. Závěr se pak věnuje motivacím obou autorů a pokouší se o jistou apologii Bubera. Klíčová slova: Východoevropský chasidismus, Martin Buber, Gershom Scholem
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus
Širl, Radim ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus Anotace: Jako východoevropský chasidismus označujeme náboženské hnutí v judaismu, které vzniká v první polovině osmnáctého století. Cílem této bakalářské práce je porovnat přístupy dvou autorů, Martina Bubera a Gershoma Scholema, k tomuto fenoménu. Nejedná se o podrobný popis všech aspektů jejich přístupů k chasidismu, ale spíše o pokus nalézt jakési jádro těchto dvou interpretací a představit je jako naprosto odlišné. Buberův pohled je označen jako nehistorický, neboť se pohybuje na rovině nábožensko-filosofické a jeho stopa v interpretaci je značná. Scholemův pohled je pak označen jako historický, neboť jeho cílem jsou závěry vyvozené z podrobného studia pramenů a historického kontextu; jedná se také o přístup vědecký. Závěr se pak věnuje motivacím obou autorů a pokouší se o jistou apologii Bubera. Klíčová slova: Východoevropský chasidismus, Martin Buber, Gershom Scholem

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.