|
|
Dynamický přístup k pedagogicko-psychologické diagnostice a intervenci v mateřské škole
Krejčová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na identifikaci učebního potenciálu testované osoby, k níž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje schopností daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Výzkumně ověřuje možnosti jeho stávajícího využití zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání a navrhuje některé optimalizační kroky, směřující k vytvoření metodiky, která by sloužila jako efektivní prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky.
|
|
|
K problematice znalosti čtení a psaní v předškolním věku
ŽÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku předčtenářské gramotnosti. Teoretická část se věnuje předškolnímu vzdělávání, předškolnímu dítěti a jeho připravenosti a zralosti pro vstup do základní školy. Pozornost je také věnována hygienickým návykům pro psaní. Praktická část je zaměřena na zjištění úrovně znalosti písma pro čtení a psaní, případně rozvinutější dovednost čtení a na upevňování hygienických návyků u dětí v posledním ročníku mateřské školy. Výzkumné šetření probíhalo formou pozorování a rozhovorů s dětmi a učitelkami mateřských škol.
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
|
Žáci s odkladem povinné školní docházky v prvním ročníku základní školy
Masejtková, Dagmar ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Téma žáci s odkladem školní docházky v prvním ročníku základní školy je velmi aktuální a celá diplomová práce je tedy věnována této problematice. V teoretické části jsou rozebírány základní pojmy a termíny, které popisují a charakterizují školní zralost a připravenost, odklad školní docházky, povinnou předškolní docházku v mateřských školách a přípravných ročníkách základních škol, práci učitele se žáky v přípravném ročníku a v posledním povinném předškolním ročníku mateřské školy. Praktická část rozebírá a analyzuje kvalitu přípravy žáků mateřských škol a přípravných tříd do prvního ročníku. Je zde sledován způsob a metody práce v jednotlivých výchovně- vzdělávacích činnostech. Pro získávání potřebných informací je využita práce s odbornou literaturou, pozorování, rozhovor, analýza výsledků činnosti a praxe v mateřské škole i v přípravném ročníku. Cílem je zjistit a analyzovat připravenost žáků nastupujících do prvního ročníku, průběžné zvládání a celkové zvládnutí prvního ročníku v závislosti na pedagogickou podporu. Záměrem není stavět proti sobě mateřské školy a přípravné ročníky, ale poukázat na kvalitu přípravy žáků do prvních ročníků a případnou nutnost pedagogické podpory na počátku školní docházky. Pro získávání dat a informací z praxe je využito informací, které poskytla ZŠ a MŠ Praha 3,...
|
|
|
Využití portfolia dítěte při zápisech do prvních tříd základní škol
Hotová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu využití dětských portfolií, zejména se zaměřuje na dětská portfolia jakožto na možný diagnostický prostředek při zápisu do základních škol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd a jak nahlížejí učitelé základních škol na možnost využití dětských portfolií při zápisu do prvních ročníků základního vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na témata přechodu dítěte z mateřské školy do základního vzdělávání realizace zápisů do základní školy v minulosti a dnes, dále pak školní zralost a připravenost. Objasňuje pojem dětské portfolio, představuje jeho tvorbu a využití v MŠ, další možnost a způsob využití dětského portfolia i mimo mateřskou školu, zejména pak jako diagnostický prostředek pro určení školní zralosti a připravenosti v procesu zápisu dětí do základního vzdělávání. Empirická část je vedena jako kvantitativní výzkumné šetření s využitím metody dotazníkového šetření s cílem odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: "Jaké jsou možnosti využití dětského portfolia při zápisu do prvních tříd?" K získání odpovědí na výzkumné otázky bylo využito analýzy dat získaných z dotazníkového šetření. Výsledkem diplomové práce je návrh podoby ideálního dětského diagnostického portfolia, které by mohlo...
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje zrakového vnímání u dtí v přípravné třídě ZŠ
Fečková, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Možnosti rozvoje zrakového vnímání u dětí v přípravné přídě základní školy se zabývá tím, jak co největší měrou přispět práci pedagoga v předškolním vzdělávání k připravenosti dětí na vstup do základní školy v oblasti zrakové percepce. Teoretická část obsahuje charakteristiku dítěte předškolního věku, školní zralost a připravenost a oblast vzdělávání dětí v předškolním vzdělávání. Cílem praktické části je zjistit, zda realizace pravidelné stimulace zrakového vnímání vede k jeho rozvoji. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou přípravných třídách základních škol prostřednictvím Testu zrakového vnímání a Souboru pracovních listů pro rozvoj zrakového vnímání (2013). KLÍČOVÁ SLOVA: předškolní věk, přípravná třída, školní zralost a připravenost, zrakové vnímání, stimulace
|
|
|
Možnosti rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů
Miladinovićová, Martina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce je koncipována jako případová studie v rovině kvalitativního šetření a zaměřuje se na hledání možností podpory rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů pro matky či rodiny s dětmi. V teoretické části jsou uvedena východiska k tématu rodina a azylový dům, ke školní zralosti a připravenosti, dále je představena problematika dílčích funkcí, možnosti jejich diagnostiky a rozvoje. Na začátku empirické části jsou popsány metodologické postupy a představen plán výzkumného šetření. Následuje výzkumná zpráva z šetření probíhajícího ve dvanácti azylových domech v Praze. Jedním z jeho cílů bylo navrhnout jednoduchou metodiku pro rozvoj dětí od 3 do 6 let, která by rozšířila možnosti podpory poskytované sociálními pracovníky v azylových domech. Použitými nástroji pro sběr dat byly dotazník a rozhovor, respondenty sociální pracovníci. Dotazníkové šetření pomohlo zmapovat velikost azylových domů, délku pobytu a charakteristiku jejich klientů, přístupy těchto institucí k rozvoji dětí školního i předškolního věku a rovněž postoje sociálních pracovníků k podpoře rozvoje dětí předškolního věku. Volné rozhovory se sociálními pracovníky napomohly k orientaci v problematice rodin využívajících azylové bydlení, polostrukturovaný rozhovor podal zpětnou vazbu z pilotáže navržené...
|
|
|
Diagnostika školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání
Barešová, Eva ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání a její diagnostikou u dětí v posledním roce předškolního vzdělávání. Teoretická část obsahuje charakteristiku vývoje dítěte předškolního věku a současného pojetí preprimárního vzdělávání, jsou zde vymezeny pojmy školní zralost a připravenost, rizikové faktory školní neúspěšnosti, odklad povinné školní docházky, dílčí funkce a deficity dílčích funkcí. Dále pak jsou popsány možnosti diagnostiky fonologické a vizuální percepce a další metody hodnocení funkcí, podmiňujících úspěšné osvojování školních dovedností. Zmíněn je také zápis dítěte do první třídy základní školy. Cílem empirické části je zjistit, je-li možné pravidelnou stimulací dílčích funkcí v oblasti zrakového a sluchového vnímání u dětí předškolního věku přispět k jejich vyzrávání a zlepšit tak připravenost dětí na vstup do základní školy. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou mateřských školách prostřednictvím diagnostického a stimulačního materiálu Předcházíme poruchám učení (Sindelarová, 2016). K šetření byly použity metody a nástroje především kvantitativního charakteru, vč. diagnostických testů.
|
host ::
RSS.