Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dynamický přístup k pedagogicko-psychologické diagnostice a intervenci v mateřské škole
Krejčová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na identifikaci učebního potenciálu testované osoby, k níž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje schopností daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Výzkumně ověřuje možnosti jeho stávajícího využití zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání a navrhuje některé optimalizační kroky, směřující k vytvoření metodiky, která by sloužila jako efektivní prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky.
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
Školní uniformy pohledem adolescentů
Presová, Karolína ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Oděv je významnou součástí identity jedince, umožňuje mu zdůraznit jeho individualitu a současně zajišťuje i připojení k členům určité sociální skupiny. Jedním typem oděvu je i uniforma. Psychologicky zajímavé je především to, jakým způsobem se adolescent vyrovnává, přemýšlí a zvládá situací, kdy musí obléknout stejnokroj, ačkoli v tomto věkovém období má silnou potřebu se odlišovat a vymezovat také prostřednictvím oděvu. Díky probíhajícím diskusím veřejnosti a mému studijnímu zaměření jsem se rozhodla prozkoumat problematiku školních uniforem z psychologického hlediska. Stanovila jsem si čtyři základní cíle: a) identifikovat historický vývoj uniforem, zvláště pak školních, b) zanalyzovat funkce školních uniforem zmiňované adolescenty v diskusích c) prozkoumat identitní aspekty, které se objevují v průběhu skupinových rozhovorů na téma školních uniforem d) nalézt případné rozdíly mezi těmito aspekty u sledovaných skupin. První cíl jsem naplnila v teoretické části diplomové práce. Historie uniforem sahá až do období starověku, kdy mezi nejstarší spadají mnišské a vojenské stejnokroje. Stejnokroje na univerzitách se začaly vyskytovat ve středověku. Největší rozmach uniforem všeobecně nastal v 17. století, kdy se začínají objevovat vojenské uniformy v pravém slova smyslu, ale i uniformy úředníků a řemeslníků....
Joseph Brodsky and the Czech Republic
Stashevska, Kateryna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce sleduje průnik díla Josifa Brodského do české překladové literatury, komentuje první a pozdější publikace. Zaznamenává všechny překlady do češtiny, tedy básnícké i prozaické (eseje, dramata, rozhovory). Přináší podrobnou analýzu básnicných překladů, vytvořených různými autory od 60. let 20. století po dnešní dobu, charakterizuje stylistické přístupy, metodiku překladu a také tyto české překlady srovnává. Autor popisuje petrohradská setkání Josifa Brodského a Václava Daňka - českého básníka a pozdějšího překladatele Brodského. Na zakladě interview, rozhovorů a vzpomínek současníků je ilustrován vztah Brodského k významným osobnostem české kulturní veřejnosti. Práce rovněž pojednává o ruských překladech Josifa Brodského z češtiny, nabízí básníkův názor na vytváření kvalitního překladu, uvádí i české články a eseje, dílu Josifa Brodského věnované.
Vliv spirituality na postoje ke smrti
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bc. Monika Pavelková 1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl blíže prozkoumat vliv spirituality na postoje ke smrti u osob, které se ocitají v situaci blízkosti smrti. Spirituální složce osobnosti a saturaci spirituálních potřeb je v současnosti věnována stále větší pozornost, neboť spiritualita se ukazuje jako významný faktor působící v procesu vyrovnávání se se smrtí. Spiritualitě rozumíme v širším pojetí jako vztahu k posvátnu, ať už religiózní či nereligiózní povahy. Dalším aspektem se stává způsob, jakým člověk k vlastní spiritualitě přistupuje, zda je intrinsickou (intrinsic) a stává se pro něj cílem celoživotního snažení, nebo zda ji můžeme označit za extrinsickou (extrinsic), poněvadž jeho každodenní realitu neprostupuje. Spirituální orientace člověka se promítá do jeho hodnot a cílů, ovlivňuje také dosahování jeho smyslu života, který vlastní osobu člověka přesahuje. I V. E. Frankl hovoří o dosahování životního smyslu skrze sebe- transcendenci prostřednictvím realizace tvůrčích, zážitkových a postojových hodnot. Výrazný pojící prvek spirituality a postojů ke smrti představuje víra v posmrtný život, ať už hovoříme o víře v doslovném slova smyslu (literal), nebo ji chápeme v pojetí nesmrtelnosti symbolické (symbolic) s odkazem na Teorii řízení hrozeb (Terror Management Theory) či Teorii řízení...
Sebepojetí intelektově nadaných žáků 2. stupně ZŠ a víceletého gymnázia
Čížková, Kristýna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jak se liší struktura sebepojetí specifické žákovské populace - nadaných žáků navštěvujících druhý stupeň běžné ZŠ a víceleté gymnázium. V teoretické části nejdříve krátce vysvětluji termíny sebepojetí a nadání, místo věnuji současnému pohledu na různé aspekty sebepojetí nadaných žáků dle autorů věnujících se tomuto tématu. Empirická část pak obsahuje design výzkumu, analýzu a interpretaci dat. Nadané žáky (studenty) jsem si pro účely práce vymezila jako úspěšné řešitele olympiád v biologii a zeměpisu ve Středočeském kraji umístěné do 10. místa. Vytvořenému vzorku 19 nadaných žáků a studentů jsem zadala dotazník se 4 otázkami, na které žáci volně odpovídali. Analýzou jejich odpovědí jsem např. zjistila, že u obou skupin žáků je častou osobnostní vlastností cílevědomost, nadaní studenti gymnázií jsou více motivováni svým kladným vztahem ke konkrétnímu učivu a nadaní žáci základních škol více zdůrazňují svou sociální pozici ve třídním kolektivu. Zjištěná data jsem interpretovala a konfrontovala k poznatkům uváděným v odborné literatuře o sebepojetí nadaných žáků.
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
Pojetí odpovědnosti u dětí školního věku
Bártová, Ludmila ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato práce staví na výzkumné práci J. Piageta o morálním vývoji. Je zaměřena na vývoj odpovědného chování (resp. pohled dětí různého věku na odpovědné chování) a na výchovu k odpovědnosti. Studie vychází ze strukturovaných rozhovorů s dětmi ve věku 4-13 let. Data jsou zpracována kvalitativně s přihlédnutím na vývojový aspekt odpovědí. Provedeným výzkumem byl zjištěn (příp. upřesněn) vývoj odpovědnosti ve třech oblastech. Odpovědnost vůči pravidlům se vyvíjí od poslušnosti, přes spravedlnost ke slušnosti. Odpovědnost vůči sociálnímu prostředí se vyvíjí od slušnosti ke známým lidem ke slušnosti obecně a od dodržování norem malých skupin k dodržování norem skupin velkých. Odpovědnost ve svém vlastním myšlení se posouvá od černobílého vidění k pohledu na skutečnosti v kontextu. Studie dále polemizuje o výchově pomocí trestu pokáním a trestu reciprocitou. Přínosem této práce je bližší pohled na odpovědnost jako takovou. Z výsledků lze čerpat při uvažování nad výchovou k odpovědnosti. Studie také může být zdrojem pro další výzkumné práce v oblasti morálky. Klíčová slova: odpovědnost, spravedlnost, poslušnost, trest pokáním a trest reciproční, usuzování v kontextu. Abstract This study is based on the research work on moral development written by J. Piaget. It is focused on a development of responsibility...
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.