Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů
Blažková, Kristina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů Abstrakt Soudní rozhodování ve složitých případech aplikace práva není ospravedlněním řešení nalezeného vlivem jiných než právních faktorů, nýbrž relativně předvídatelným, určitým a spravedlivým procesem, který čerpá legitimitu z racionality právního myšlení a je výrazně ovlivněn snahou soudce dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí vesvětle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představuje pod pojmem práva. Z této základní teze práce vychází. Zkoumá proto, jak se projevuje soudcovo pojetí práva a vnímání vlastní funkce v jeho právní argumentaci a rozhodování ve složitých případech aplikace práva. Popsaný fenomén práce nazývá soudcovskou filozofií. Disertační práce koncept soudcovské filozofie nejprve teoreticky analyzuje a následně teorii testuje na reálné soudní praxi. Hypotézou práce je, že soudci vrcholných soudů mají rozdílné soudcovské filozofie a jejich odlišný pohled na samotné normativní základy práva a vlastní funkci se projevuje při rozhodování složitých případů aplikace práva. Neshodu mezi soudci lze označit za tzv. rozumnou neshodu. V situacích rozumné neshody nelze navzdory perfektně vyargumentovaným stanoviskům na obou stranách sporu a vzájemné snaze o porozumění dojít ke kompromisu, neboť...
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
Čapkovo pojetí pravdy a každodennosti
Černá, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad filozofickým základem Čapkových próz. Nejprve se zabývá osobností Karla Čapka a jeho ovlivněním pragmatismem a poté se snaží rozebrat filozofii pragmatismu teoreticky. Práce se zaměřuje především na prózy Boží muka, Kniha apokryfů, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna, ve kterých hledá Čapkovy stanoviska pravdy a poznání. Působení vlivu pragmatismu na Čapkovu osobnost a jeho vlastní pojetí této filozofie je demonstrováno na ukázkách. Práce rovněž poukazuje na humanistické hodnoty, které Čapek zastával a následně je projektoval do svých próz.
Pojetí role vzdělavatele v americké pragmatické filozofii a teorii edukace
Puk, Michal ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Cílem práce je rozebrat a komentovat obecné a návodné poznatky z pragmatistického přístupu k edukaci pro roli vzdělavatele. V práci jsou shrnuty nejdůležitější myšlenky významných pragmatických filozofů. Poté je představen přístup pragmatismu k edukaci a následuje analýza myšlenek vztahujících se k roli vzdělavatele. Práce nalezla určitou podobnost mezi pojetím role učitele (dětí) a vzdělavatele (dospělých) u Deweye, Lindemana a Mezirowa. Byly popsány rysy ve kterých se tato pojetí shodují či podobají a v čem se naopak různí. Hlavní ambicí práce je, že v dílech pragmatistů identifikuje důležité myšlenky pro činnost a roli vzdělavatele a uvádí je do souvislostí. Klíčová slova: pragmatismus, vzdělávání, vzdělavatel, neopragmatismus, teorie edukace
Pokusnictví v Československu na příkladě škol v Michli, Nuslích a Hostivaři
Svobodová, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce se zabývá pokusnými školami v Praze Michli, Nuslích a Hostivaři. Snaží se objasnit okolnosti vzniku a zániku těchto škol a postihnout jejich základní znaky. Akcent je kladen na sociální rozměr pokusnictví a jeho ukotvenost v prostředí první československé republiky. Opominuta nezůstává jejich inspirace moderními pedagogickými teoriemi. Sledovány jsou osudy některých učitelů. Opírá se nejen o archivní materiál, ale i o sérii rozhovorů s absolventy těchto škol. Na základě komparace písemných a ústních pramenů se snaží vytvořit komplexní obraz pokusného školství v Československu a v době protektorátu. V neposlední řadě se snaží zodpovědět otázku, zda mohou být pokusné školy přínosem i pro současné školství. Klíčová slova: pokusné školy, daltonský plán, pragmatismus, globalizace, individualizace, diferenciace, společenská výchova, koedukace
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
Úloha hry v Peircově sémiotice
Borč, Marek ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato práce se zaměřuje na základní vymezení otázky hry v rámci sémiotiky Ch. S. Peirce. Jejím záměrem je prostřednictvím vybraných Peircových textů a relevantní sekundární literatury vyložit a explikovat úlohu fenoménu hry v rámci Peircovy filozofie, přičemž základním opěrným bodem je pro nás Peircovo pozdní ztotožnění hry s inferenční formou abdukce. Jako taková je hra spojena s Peircovými teoriemi znaku a inference a taktéž s koncepty synechismu, evoluční kosmologie a pragmatismu. Tento poznatek ustanovuje Peircovu teorii inference v rámci kritické logiky jako jedno z klíčových témat práce. V závislosti na tomto poznatku podáváme základní výklad Peircovy faneroskopie a spekulativní gramatiky, který nám v závislosti na Peircově rozdělení věd připravuje půdu pro analýzu hry jako inferenčního procesu a také jako signifikantní funkce. V rámci kritické logiky se věnujeme zejména abdukci, a to především otázce validity abdukce jako formy logického usuzování a taktéž Peircově přechodu od chápání různých forem inference jako samostatných procesů ke spojitému a navzájem závislému celku vědecké metody. Peircovu stručnou koncepci hry rozvíjíme prostřednictvím exkurzu do historicko-deskriptivní analýzy hry Johana Huizingy. Finální kapitola se pak zabývá komparací Peirce a Huizingy a taktéž sémiotickou...
Definice náboženství z hlediska sémiotiky Ch. S. Pierce
Bromková, Petra ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vytyčení základní problematiky definice náboženství z hlediska sémiotiky Charlese Sanderse Peirce. Jejím cílem je na základě vybraných Peircových textů, které jsou pro danou problematiku klíčové, vyložit Peircovu filosofii náboženství, která v sobě zahrnuje pojetí náboženství úzce propojené s Peircovou metafyzikou, faneroskopií, sémiotikou a agapismem. Zaměřuje se především na Peircovu teorii evoluce, představu Boha, způsob pragmatického usuzování, jakým lze k představě Boha dospět, a vztah náboženství a vědy. Interpretací textů Ch. S. Peirce dospívám k závěru, že o přesnou definici náboženství nelze v jeho teorii usilovat. I tak může sémiotické pojetí náboženství přinést nový pohled: náboženství by mohlo stát na stejných principech, kterými se řídí věda. Lze jej rovněž chápat jako komunitu lidí usilujících o ustavičné hledání pravdy. V rámci zkoumání hledá tato komunita lidí odpovědi na otázky týkající se teologických ideálů. Předpokladem víry jednotlivých příslušníků náboženských komunit je zakoušení Boha, který je dokonalým, nejvšeobecnějším znakem a zároveň růstem a semiósis ve vesmíru, které si lidé interpretují. K uctívání Boha dospívá věřící prostřednictvím múzování, zvláštní bezúčelné činnosti, jež je však součástí vědeckého zkoumání podle metody vědy. Hypotéza reality...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.