Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Big Data a ochrana osobních údajů v době kapitalismu dohledu
Jirásková, Kristýna ; Slavíček, Daniel (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu ochrany osobních údajů v době kapitalismu dohledu, přičemž se opírá o Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR. Představuje v prvé řadě, co si lze představit pod pojmem Big Data, neboť ochrana osobních údajů spočívá v ustavičném shromažďování veškerých dat, mezi nimiž se nacházejí i ony osobní údaje. V souvislosti s danou problematikou budou rozebrána jednotlivá rizika sběru a zpracování dat. Poté je zde pozornost věnována kapitalismu dohledu, tj. nejen definici, ale rovněž tomu, v čem spočívá a jaká úskalí spolu s ním přichází. A především se tato práce snaží zodpovědět na otázku, jakou roli v současné době ve vztahu k ochraně osobních údajů sehrává GDPR, tedy, zdali je úspěšné či nikoli, což se ovšem neobejde bez podrobnější analýzy tohoto právního dokumentu. Za tímto účelem se práce zaměří na vybrané ukázky z praxe, které by měly napomoci k zodpovězení položené otázky. Klíčová slova Surveillance Studies, dohled, Big Data, dohledový kapitalismus, GDPR, ochrana osobních údajů, sociální sítě
Principy internetových memů
Hřib, Matěj ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá internetovými memy a jejich kulturou. Představuje a rozpracovává pět principů memů, kterými jsou reapropriace, multimodalita, kolektivismus, rezonance a šíření. Memy vznikají apropriací již existujících mediálních obsahů, ze kterých "pytlačí" významy i výrazový materiál a brikolážovitě ho využívají. Význam proto vytvářejí intertextuálně a práce na ně aplikuje starší teorie literární intertextuality. Podoba memů je obvykle multimodální, kombinují mody obrazu a textu nebo videa a hudby. Výklad popisuje ustálené designy textových, obrazových a video memů. Kolektivismus se v kultuře memů projevuje v existenci ustálených šablon, ze kterých jsou vytvářeny jednotlivé instance. Znalost šablon a jejich využití může fungovat jako druh subkulturního kapitálu, který uživatelé používají pro vymezení se vůči mainstreamu. Rezonance memů zakládá nejčastěji na humoru a osobní identifikaci se zprávou. Memy nutně nesdělují referenční informace, ale mají afektivní význam. Rezonance a participativní povaha memů napomáhají jejich šíření, které v kultuře memů hraje stejně důležitou roli jako tvorba a recepce. Klíčová slova internetové memy, internetová kultura, multimodalita, intertextualita, remix, participativní kultura, šiřitelná média
Teorie metafor v rámci výzkumů poruch autistického spektra
Procházková, Theresa ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií metafor ve vybraných výzkumech zaměřených na poruchy autistického spektra. V rámci autistické poruchy mají pacienti sníženou schopnost komunikace a obtížně se orientují v běžných sociálních interakcích, což je způsobeno jejich neschopností se vžívat do myšlení a pocitů druhých lidí. Problémy mají i v chápání metafor, ironie, nadsázky apod. Lakoff a Johnson ve své knize Metafory, kterými žijeme, tvrdí, že celý náš jazyk a naše myšlení funguje na základě metafory, tedy abstraktního myšlení. Předpoklad je, že výzkumy zaměřující se na porozumění metaforám lidí s poruchou autistického spektra se co do pojímání metafory a její definice liší. Teorie metafory představená ve zmíněném díle by měla být schopna poskytnout rámce pro jednotné pojímání metafory. Zároveň by měla být schopna ukázat nedostatky a změny mezi jednotlivými výzkumy.
Úloha hry v Peircově sémiotice
Borč, Marek ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato práce se zaměřuje na základní vymezení otázky hry v rámci sémiotiky Ch. S. Peirce. Jejím záměrem je prostřednictvím vybraných Peircových textů a relevantní sekundární literatury vyložit a explikovat úlohu fenoménu hry v rámci Peircovy filozofie, přičemž základním opěrným bodem je pro nás Peircovo pozdní ztotožnění hry s inferenční formou abdukce. Jako taková je hra spojena s Peircovými teoriemi znaku a inference a taktéž s koncepty synechismu, evoluční kosmologie a pragmatismu. Tento poznatek ustanovuje Peircovu teorii inference v rámci kritické logiky jako jedno z klíčových témat práce. V závislosti na tomto poznatku podáváme základní výklad Peircovy faneroskopie a spekulativní gramatiky, který nám v závislosti na Peircově rozdělení věd připravuje půdu pro analýzu hry jako inferenčního procesu a také jako signifikantní funkce. V rámci kritické logiky se věnujeme zejména abdukci, a to především otázce validity abdukce jako formy logického usuzování a taktéž Peircově přechodu od chápání různých forem inference jako samostatných procesů ke spojitému a navzájem závislému celku vědecké metody. Peircovu stručnou koncepci hry rozvíjíme prostřednictvím exkurzu do historicko-deskriptivní analýzy hry Johana Huizingy. Finální kapitola se pak zabývá komparací Peirce a Huizingy a taktéž sémiotickou...
Firemní kultura: diskurz, hodnota a manažerská perspektiva
Bartošová, Karolína ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Práce pojednává o firemní kultuře a jejím uplatňování v rámci korporátního diskurzu. Firemní hodnoty jako jádro firemní kultury, jsou v této práci chápány jako ústřední prvek pro motivaci zaměstnance i sounáležitost s danou firemní kulturou a pomocí diskurzu je tohoto možné docílit. Tyto předpoklady vychází ze strukturálně funkcionalistické teorie, na které je založen celý teoretický rámec. Tato práce se formou kritické diskurzivní analýzy pokouší vysvětlit, jaké konkrétní diskurzivní praktiky používají manažeři firmy při formování její reputace a zdali jsou jejich morální hodnoty v souladu s těmi firemními. Dále jakým konkrétním způsobem se projevují v jejich jednání. Cílem je tedy odhalit roli firemních hodnot v perspektivě manažerů firmy. Výzkum je proveden v nejmenované nadnárodní organizaci se zastoupením v České republice formou polo-strukturovaných rozhovorů s manažery této firmy, právě protože by dle předpokladů měli reprezentovat firemní hodnoty. Výsledky výzkumu potvrzují přítomnost korporátního diskurzu, soulad firemních i manažerských hodnotových orientací i uplatňování firmou proklamovaných hodnot. Klíčová slova: Firemní kultura, hodnoty, strukturální funkcionalismus, diskurz, nadnárodní korporace, manažer
Metaforizace poruch autistického spektra
Tulachová, Kristýna ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje metaforizaci poruch autistického spektra (PAS) a reprezentaci těchto poruch v neodborných online médiích. Cílem bylo prozkoumat aspekty problematiky vztahu metafory a poruch autistického spektra. V teorii metafory vychází práce z kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke konceptuální metafoře. Představuje metafory, které se v souvislosti s poruchami autistického používají nejčastěji, přičemž jsou rozlišovány metafory neurotypické a metafory autistické. Dále se věnuje medializaci poruch autistického spektra a uvádí možnosti kategorizace toho, jak se o PAS píše v neodborných online médiích. V závěru diskutuje celkovou problematiku metaforizace poruch autistického spektra a možnosti změny v oblasti jejich reprezentace.
Bilingualism as a conflicted form of life
Yevdokimova, Anastasiia ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Práce představuje konkurenční diskurzy o bilingvismu, které obklopují kolísající národní identitu na Ukrajině. Používání ukrajinského a ruského jazyka je po dlouhou dobu velmi citlivým tématem, které se opakovaně formuje jako nástroj politických kampaní a zjevné propagandy, a nadále je předmětem debat a napětí. Krymská krize a válka na východě Ukrajiny nejsou jen jasnými výsledky ruské vojenské strategie a agrese. Dlouhodobě nevyřešené jazykové problémy, uměle zavedený jazykový monismus a konfliktní národní identita představovaly rozpornou formu života charakteristickou pro Ukrajinu. Dá se to z velké části přičíst historickému vývoji a matoucímu post-sovětskému dědictví, ale finálně obnoveno prostřednictvím ruské politické propagandy a vynucené ukrajinské vylučujicí politiky. Tato práce zkoumá ukrajinskou národní identitu skrze jazyk, pro získání uceleného pochopení, jak vylučujicí jazykové zakonodarství ovlivňuje kulturně-jazykové prostředí národa. Predložená studie tvrdí, že vývoj jazykové krajiny na Ukrajině vyvrcholil v prostředí de jure monolingvní, přesto de facto bilingvní země: nová jazyková legislativa vyžaduje, aby všichni Ukrajinci přešli na ukrajinštinu. Řešení bylo považováno za účinné v době, kdy krymská krize začala, tedy v březnu 2014, a stalo se tak základním kamenem nové...
Misgendering z perspektivy filosofie jazyka
Fikejzová, Michaela ; Gvoždiak, Vít (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Fenomén misgenderingu je v současné době analyzován především z perspektivy genderových studií, kde je považován za hostilní a morálně spornou praxi. Cílem předkládané práce je analýza misgenderingu z pozice zcela jiné - misgendering je zde považován za problém reference. Takový typ analýzy přináší nové poznatky jak do debat v oblasti genderových studií, tak do debat týkajících se reference jako takové. (Ne)úspěšnost reference a koreference analyzuji v rámci Récanatiho pojetí mentálních složek. Na základě analýzy modelových situací navrhuji dvoustupňovou typologii misgenderingu. První stupeň je na úrovni percepční, kdy mluvčí referuje pouze v rámci svého myšlení, druhý stupeň se týká interpersonální reference. Na druhé úrovni rozlišuji tři typy misgenderingu - neintencionální misgendering, intencionální vstřícný misgendering a intencionální hostilní misgendering. V textu rozporuji pojetí misgenderingu jako pouze závadné praxe, jelikož je z referenčního hlediska v určitých situacích nevyhnutelný či dokonce žádoucí. Klíčová slova: misgendering, reference, mentální složky, filosofie jazyka, způsoby prezentace, singularismus, genderová studia, gender, François Récanati, Judith Butler
Deleuzova asignifikantní sémiotika
Charvát, Martin ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent) ; Michalovič, Peter (oponent)
Mgr. Martin Charvát Deleuzova asignifikantní sémiotika Disertační práce Abstrakt Hypotéza předložené práce zní, že filosofii Gillesa Deleuze nelze myslet bez toho, aniž bychom vzali do úvahy jeho velmi specifický přístup k problematice znaků. Východiskem práce je analýza figury filosofie jako symptomatologie, která otevírá pole bytostně sémiotické. Pokud totiž chápeme znaky jako symptomy způsobů života, víry či našich přesvědčení, je nutné dále určit, jaký je charakter těchto symptomů ze sémiotického hlediska. Prvotní chápání znaku jakožto symptomu je dále neoddělitelně spojeno s problematikou povrchu, s problematikou roviny výrazu; respektive s tím, jak je povrch jako takový konstituován. Proto analýzy konceptu symptomatologie a jejích důsledků jsou následovány problémem geneze. Místem geneze se ukazuje být čistá diference, kdy kolem tohoto pojmu se orientuje celé Deleuzovo myšlení o znacích. Klíčová slova: Deleuze, Gilles - znaky - sémiotika - geneze - diference

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.