Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů
Blažková, Kristina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Teorie soudcovského rozhodování se zřetelem k praxi českých soudů Abstrakt Soudní rozhodování ve složitých případech aplikace práva není ospravedlněním řešení nalezeného vlivem jiných než právních faktorů, nýbrž relativně předvídatelným, určitým a spravedlivým procesem, který čerpá legitimitu z racionality právního myšlení a je výrazně ovlivněn snahou soudce dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí vesvětle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představuje pod pojmem práva. Z této základní teze práce vychází. Zkoumá proto, jak se projevuje soudcovo pojetí práva a vnímání vlastní funkce v jeho právní argumentaci a rozhodování ve složitých případech aplikace práva. Popsaný fenomén práce nazývá soudcovskou filozofií. Disertační práce koncept soudcovské filozofie nejprve teoreticky analyzuje a následně teorii testuje na reálné soudní praxi. Hypotézou práce je, že soudci vrcholných soudů mají rozdílné soudcovské filozofie a jejich odlišný pohled na samotné normativní základy práva a vlastní funkci se projevuje při rozhodování složitých případů aplikace práva. Neshodu mezi soudci lze označit za tzv. rozumnou neshodu. V situacích rozumné neshody nelze navzdory perfektně vyargumentovaným stanoviskům na obou stranách sporu a vzájemné snaze o porozumění dojít ke kompromisu, neboť...
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva
Kadlec, Ondřej ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šimíček, Vojtěch (oponent) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tryzna, Jan (oponent)
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva Abstrakt Velké senáty jsou pokládané za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Předkládaná práce tato tvrzení detailně prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech - Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování vrcholných soudů a jakým způsobem tato tělesa svoji roli naplňují? Práce analyzuje tyto otázky z doktrinálního i empirického hlediska. Doktrinálně na všech třech soudech zkoumá kritéria selekce velkosenátních případů, proces vzniku a požadavky na podobu velkosenátního rozhodnutí a teoretický status judikatury velkého senátu v rozhodování soudu. Empiricky práce popisuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a jak s judikaturou velkých senátů následně sám soud argumentuje. Hlavní teze práce je, že rozdílné zapojování velkých senátů vrcholnými soudy ovlivňuje způsob, jak tyto soudy dotváří právo. Jako tři klíčové charakteristiky velkých senátů práce identifikuje (i) odůvodnění autority velkého senátu, (ii) způsob prosazování této autority v rozhodování soudu a (iii) intenzitu prosazování této autority v rozhodování...
Recentní reformy federalismu v německy mluvících zemích
Chmel, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Anotace: Cílem této práce je seznámit čtenáře s průběhem a výsledky recentních reforem federalismu v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Je zajímavé sledovat, že navzdory historické, geografické i kulturní blízkosti vykazují zmíněné federace při vzájemném porovnání výrazné rozdíly, a to jak ve způsobu institucionálního uspořádání, tak i v procesních otázkách při provádění samotných reforem. Součástí práce je rovněž úvaha nad tím, zda jsou poznatky z těchto procesů teoreticky aplikovatelné i na úrovni Evropské unie, protože navzdory obtížnému srovnání EU s federativním modelem uspořádání je možné vypozorovat mnoho shodných prvků fungování, ať už se jedná o výkon sdílených kompetencí nebo způsob přerozdělování finančních prostředků. Aby bylo možné se hlouběji ponořit do těchto úvah a s ohledem na nepříliš rozsáhlou česky psanou literaturu o federalismu a federacích, tvoří kromě historického kontextu součást práce rovněž širší teoretické pojednání.
Problémy legitimity státního a nadnárodního politického systému v teorii a praxi
Belling, Vojtěch ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Simíček, Vojtěch (oponent) ; Kysela, Jan (oponent)
Problematika legitimity a suverenity představuje v kontextu postupující nadnárodní integrace stále důležitější téma vědeckých a politických debat. V zásadě existují dvě základní teoretické pozice: akceptace konceptu legitimity a suverenity ve smyslu odvoditelnosti vší veřejné moci a pozitivního práva z jednoho abstraktního symbolického centra (jejímž předpokladem je odlišování, ačkoliv nikoli oddělování státu a společnosti), nebo jeho odmítnutí ve jménu plurality moci a "mnohoúrovňového" systému politického řádu, který spočívá právě na této pluralitě. Jakkoli se zastánci pluralismu snaží postulovat do středové pozice mezi integracionisty a etatistické suverenity, představuje jejich teorie ve skutečnosti krajní postoj, který stojí ve zřejmém protikladu k tradičním konceptům politické teorie, jež počítají s určitým pevným bodem v systému norem a politiky, a který představuje zpochybnění základů moderního demokratického ústavního systému. V této práci je zastáván názor, že základní pojmy politické teorie, které vycházejí z určitého ústavního řádu, samy formují a konstituují politický a právní systém. V tomto smyslu může být ústava sama považována za pokus o prosaditelné konstituování politické a společenské skutečnosti. Z toho ovšem vyplývá, že základní pojmy, na nichž ústava spočívá, nemohou být...

Viz též: podobná jména autorů
2 Šimíček, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.