|
|
Definice náboženství z hlediska sémiotiky Ch. S. Pierce
Bromková, Petra ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vytyčení základní problematiky definice náboženství z hlediska sémiotiky Charlese Sanderse Peirce. Jejím cílem je na základě vybraných Peircových textů, které jsou pro danou problematiku klíčové, vyložit Peircovu filosofii náboženství, která v sobě zahrnuje pojetí náboženství úzce propojené s Peircovou metafyzikou, faneroskopií, sémiotikou a agapismem. Zaměřuje se především na Peircovu teorii evoluce, představu Boha, způsob pragmatického usuzování, jakým lze k představě Boha dospět, a vztah náboženství a vědy. Interpretací textů Ch. S. Peirce dospívám k závěru, že o přesnou definici náboženství nelze v jeho teorii usilovat. I tak může sémiotické pojetí náboženství přinést nový pohled: náboženství by mohlo stát na stejných principech, kterými se řídí věda. Lze jej rovněž chápat jako komunitu lidí usilujících o ustavičné hledání pravdy. V rámci zkoumání hledá tato komunita lidí odpovědi na otázky týkající se teologických ideálů. Předpokladem víry jednotlivých příslušníků náboženských komunit je zakoušení Boha, který je dokonalým, nejvšeobecnějším znakem a zároveň růstem a semiósis ve vesmíru, které si lidé interpretují. K uctívání Boha dospívá věřící prostřednictvím múzování, zvláštní bezúčelné činnosti, jež je však součástí vědeckého zkoumání podle metody vědy. Hypotéza reality...
|
|
|
Definice náboženství z hlediska sémiotiky Ch. S. Pierce
Bromková, Petra ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vytyčení základní problematiky definice náboženství z hlediska sémiotiky Charlese Sanderse Peirce. Jejím cílem je na základě vybraných Peircových textů, které jsou pro danou problematiku klíčové, vyložit Peircovu filosofii náboženství, která v sobě zahrnuje pojetí náboženství úzce propojené s Peircovou metafyzikou, faneroskopií, sémiotikou a agapismem. Zaměřuje se především na Peircovu teorii evoluce, představu Boha, způsob pragmatického usuzování, jakým lze k představě Boha dospět, a vztah náboženství a vědy. Interpretací textů Ch. S. Peirce dospívám k závěru, že o přesnou definici náboženství nelze v jeho teorii usilovat. I tak může sémiotické pojetí náboženství přinést nový pohled: náboženství by mohlo stát na stejných principech, kterými se řídí věda. Lze jej rovněž chápat jako komunitu lidí usilujících o ustavičné hledání pravdy. V rámci zkoumání hledá tato komunita lidí odpovědi na otázky týkající se teologických ideálů. Předpokladem víry jednotlivých příslušníků náboženských komunit je zakoušení Boha, který je dokonalým, nejvšeobecnějším znakem a zároveň růstem a semiósis ve vesmíru, které si lidé interpretují. K uctívání Boha dospívá věřící prostřednictvím múzování, zvláštní bezúčelné činnosti, jež je však součástí vědeckého zkoumání podle metody vědy. Hypotéza reality...
|
|
| |
host ::
RSS.