|
|
Využití biologické zpětné vazby v rehabilitaci pacientů s poruchou posturální stability
Čakrt, Ondřej ; Jeřábek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Hlavačka, František (oponent)
Disertační práce objasňuje význam rehabilitace s biologickou zpětnou vazbou (BZV) u pacientů s poruchami rovnováhy. U prezentovaných souborů pacientů jsme využili rehabilitaci se zpětnou vazbou pomocí vizuální kontroly a elektrotaktilní stimulace jazyka. Práce je zpracována formou monotematicky zaměřeného souboru vědeckých publikací. V úvodní části se práce věnuje problematice kontroly posturální stability a jejímu vyšetření pomocí posturografického vyšetření, dále je zde probrána problematika BZV v neurorehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. V první studii jsme sledovali efekt rehabilitace využívající vizuální zpětnou vazbu u pacientů v časném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu. Získané výsledky prokázaly, že u pacientů, kteří jsou v časném pooperačním období rehabilitováni s pomocí vizuální BZV, dochází k rychlejší úpravě stability ve srovnání s pacienty, kteří rehabilitují bez BZV. V druhém studii jsme vyšetřovali subjektivní zrakovou vertikálu u pacientů s definovanou posturální deformitou - idiopatickou skoliózou (IS). Výsledky ukázaly, že pacienti s idiopatickou skoliózou mají abnormální percepci subjektivní zrakové vertikály proti stejně starým zdravým jedincům. Toto zjištění podporuje hypotézu, že pacienti s IS mohou mít asymetrickou funkci vestibulárního systému. Dvě...
|
|
|
Ttranskraniální magnetická stimulace v léčbě chronického tinnitu
Milerová, Jana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Tinnitus je velmi častý a obtěžující symptom, který lze charakterizovat jako percepci zvuku při absenci jeho zevního zdroje. Tinnitus je obtížně léčitelný a ve své vážné formě narušuje plnohodnotný život postiženého jedince. Zdá se, že tinnitus je výsledkem dysfunkční aktivace neuronální plasticity, která je indukována alterací senzorických a somatosenzorických vstupů. Adaptivní neuroplastické procesy vedou ke změnám rovnováhy mezi excitačními a inhibičními systémy na několika úrovních centrálního auditivního systému. Funkční zobrazovací metody dokumentují u pacientů s tinnitem zvýšenou neuronální aktivitu v oblasti primárního auditivního kortexu (PAC). Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) má schopnost indukovat změny neuronální excitability, které přetrvávají samotnou dobu stimulace. Aplikace nízkofrekvenční rTMS na oblast PAC má schopnost redukovat tuto hyperaktivitu navozením long term depression (LTD) a tím redukovat percepci tinnitu. Hlavním cílem naší studie bylo zkoumat v prospektivní, randomizované, placebem kontrolované studii, zda se výsledné ovlivnění příznaků chronického, farmakorezistentního tinnitu pomocí nízkofrekvenční rTMS lokalizované bezrámovou stereotaxí bude lišit od výsledného efektu placebo rTMS. K hodnocení efektu rTMS terapie byly použity subjektivní...
|
|
|
Změny metabolismu mozku v léčbě psychiatrických onemocnění sledované pomocí kvantitativní encefalografie a pozitronové emisní tomografie
Kohútová, Barbora ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Elektromagnetická mozková tomografie s nízkým rozlišením (Low Resolution Brain Elecromagnetic Tomography, LORETA) je metoda kvantitativní analýzy EEG (QEEG) umožňující aktuální, 3D zobrazení distribuce elektrické aktivity mozku. Pozitronová emisní tomografie (PET) zobrazuje změny metabolizmu a prokrvení jednotlivých mozkových oblastí. Cílem práce bylo hodnocení neurobiologického korelátu změny psychopatologie v průběhu terapie schizofrenie a deprese pomocí metod QEEG a PET, zhodnocení využitelnosti těchto dvou metod ve výzkumu a porovnání mechanismu účinku dvou léčebných intervencí, antipsychotik a nízkofrekvenční repetitivní transkraniální magnetické stimulace (NF-rTMS), z hlediska QEEG. Úvod je tvořen teoretickými informacemi o výše uvedených onemocněních a jejich léčbě a přehledem QEEG a PET nálezů. Empirická část práce je souborem čtyřech původních publikací (Tislerova et al., 2008; Horacek et al., 2007; Kopecek et al., 2011; Kopecek et al., 2008), závěrem je pak společná diskuze a zhodnocení cílů práce. Ve studii 1 byly u schizofrenních pacientů léčených monoterapií olanzapinem nebo klozapinem v porovnání s pacienty dosud neléčenými nalezeny změny v elektrické aktivitě v předním cingulu, ve frontálních a temporo-limbických oblastech. Ve studii 2 došlo u schizofrenních pacientů se sluchovými...
|
|
|
Prostorové poznání v dynamických prostředích
Blahna, Karel ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Souhrn Pro účel studia neurálních mechanismů a modelování kognitivních funkcí se s výhodou využívá přirozeného prostorového chování laboratorních zvfřat. Detailní analýza chování umožňuje lépe pochopit funkce některých zúčastněných mozkových struktur jako je hipokampus, entorhinální či posteriomf parietálnf kůra . Většina behaviorálnrch prostorových úloh probíhá ve stabilnfch prostředích, ačkoliv v přirozených podmínkách se svět dynamicky mění. Pffnosem disertační práce je rozšíření vědomosti o navigačnfch schopnostech potkana v pohyblivém prostředi. Tyto nové poznatky roz!iřujf roz!ířit znalosti o chování laboratornfch zvířat a o zapojeni mozkových struktur, které se podílejí na zpracováni dynamických prostorových informací.
|
|
| |
|
|
Klinická a elektrofyziologická longitudinální studie dětských pacientů s dědičnou neuropatií Charlot-Marie-Tooth typ A
Haberlová, Jana ; Seeman, Pavel (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Ambler, Zdeněk (oponent) ; Vondráček, Petr (oponent)
Dědičná periferní neuropatie neboli choroba Charcot -Marie-Tooth (CMT) je skupinou nejčastějších dědičných nervosvalových onemocnění s incidencí 1:2500.-1:10 000 Typ CMT 1A je jejím nejčastějším typem, spadá do skupiny CMT primárně demyelinizačních motoricko-senzitivních periferních neuropatií. Typickým fenotypem je pomalu progredientní svalová slabost a atrofie distálních svalů končetin s následným rozvojem deformit, hypo až areflexie a akrální hypestezie. Maximum obtíží je vyjádřeno na dolních končetinách. Cílem této práce bylo zjistit a popsat první a nejčastější příznak klinického obrazu CMT1A v první dekádě věku a jeho progresi, dále zhodnotit citlivost a změny CMTNS škály (Charcot-Marie-Tooth neuropaty score) u dětských pacientů v průběhu 2 let. Do studie bylo zařazeno 16 dětí ve věku od 3 do 10 let. Při vyšetření byla vždy odebrána anamnesa, dále bylo provedeno podrobné neurologické vyšetření a elektrofyziologické vyšetření - kondukční studie HK a pacient byl ohodnocen škálou CMTNS. Získané výsledky ukazují, že choroba CMT 1A v první dekádě věku způsobuje jen mírné klinické obtíže. Nejčastějšími prvními příznaky tohoto onemocnění je porucha stoje na patách ( přítomná u15/16, 93%) a hypo až areflexie DK (přítomná 13/16, 81%). Test stoje na patách doporučujeme využít jako jednoduchý screeningový test...
|
|
| |
|
|
Změny sluchové funkce během postnatálního vývoje
Groh, Daniel ; Syka, Josef (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Valvoda, Jaroslav (oponent)
7 SOUHRN 6.1. Experimentální část Mechanismy vzniku poruch sluchu během stárnutí byly studovány u dvou kmenů potkanů. U velmi starých potkanů kmene Long-Evans (stáří 30-36 měsíců) byl zjištěn jen mírný pokles v audiogramu získaném na základě měření vyvolaných sluchových kmenových potenciálů (ABR audiogram), žádné nebo jen malé změny v amplitudách distorzních produktů otoakustických emisí (DPOAE), žádné změny v parametrech tympanometrických měření, minimální změny v klikem evokovaných ABR a malá ztráta vláskových buněk (omezená hlavně na apikální a bazální konce Cortiho orgánu). Potkani kmene Long-Evans jsou proto vhodným experimentálním modelem pro studium mechanismů stárnutí sluchu při dobře zachované sluchové funkci. U rychlestárnoucích potkanů kmene Fischer 344 (F344) (délka života potkanů F344 nepřesahuje výrazně 24 měsíců) jsou věkem podmíněné změny sluchové funkce mnohem více zřetelné. Ztráta sluchu se u nich objevuje na konci prvního roku života a během dalších 12 měsíců se rychle prohlubuje. Během 2. roku života se výrazně zhoršuje sluchový práh (zvláště na vysokých frekvencích), dochází ke značnému poklesu amplitudy DPOAE až k jejich úplné ztrátě a signifikantně se zhoršují parametry přenosu zvuku přes středouší. Výrazné degenerativní změny byly detekovány ve tkáni stria vascularis a u fibroblastů...
|
|
| |
|
|
Vliv hluku na zdraví člověka a životního prostředí
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Syka, Josef
Řešení projektu je zaměřeno na výzkum specifických účinků hluku na sluchový systém pokusných zvířat s možností přenosu výsledků na člověka. Pokusná měření byla prováděna na morčatech a laboratorních potkanech. Kromě experimentálního měření bylo hodnocení vlivu hluku zaměřeno na sluchový systém člověka. Účinky sociálního hluku byly studovány u skupiny dobrovolníků, kteří strávili čtyři hodiny na simulované diskotéce.
|
host ::
RSS.