|
|
Entezopatie - etiologie a terapie (rešeršní práce s kazuistikou)
Ševčík, Vladislav ; Hojková, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Úvod: Entezopatie postihují enteze, vysoce specializované pojivové tkáně, které tvoří spojovací můstek mezi šlachou a kostí. Společně s přilehlými strukturami tvoří enteze jeden funkční celek. Ten je náchylný k degenerativnímu a zánětlivému poškození při přetěžování enteze nebo při systémovém zánětlivém onemocnění. Cíle a metody: Prvním cílem je zpracovat aktuální přehledovou studii na téma entezopatie s důrazem na etiologii, jednotlivá stádia a efektivní terapie onemocnění bez zaměření na konkrétní lokalitu. Druhým cílem je studii doplnit, podle požadavků kliniky, o kazuistiku jednoho pacienta s chronickou entezopatií loketního kloubu. Práce je napsaná ve formě přehledové studie. Výsledky: Jeden pacient byl ošetřován pro postižení enteze laterálního epikondylu. Pro terapii byly využity zejména FSWT, RPW a cvičení excentrických kontrakcí. Pacientův stav se zlepšil. Je předložena přehledová studie usilující o ucelenější pohled na enteze. Diskuse: V české literatuře je nedostatek aktuálních informací o entezopatiích a jejich léčbě. Stále se používají některé neefektivní terapie a panuje malé povědomí o složitosti enteze a rozmanitých příčinách jejich postižení. Zároveň nejsou využívány novější postupy, zčásti i proto, že je nutné provést více kvalitních studií s přesvědčivými výsledky.
|
|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů poruchou posturální stability
Ševčík, Marek ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy posturální stability vážně narušují kvalitu života. Pády jsou častější v seniorském věku, kde mohou mít velmi závažné následky. Ne vždy se však tato problematika týká pouze seniorů. Tyto poruchy mohou být zapříčiněny řadou důvodů. Diplomová práce se věnuje posturální stabilitě u pacientů s vestibulárními obtížemi. Cílem teoretické části práce je představit ucelené informace o kontrole posturální stability, jejím narušení a o integraci senzorických systémů potřebných pro její zachování. Další kapitoly popisují hodnocení posturální kontroly a možnosti rehabilitace. Cílem experimentální části bylo zjistit efekt vestibulární rehabilitace na posturální kontrolu. Hodnocení proběhlo za pomoci statické stabilometrické plošiny Kistler®. Výzkumné části se účastnilo 9 pacientů s poruchou posturální stability v chronickém stádiu. Celkem 5 mužů a 4 ženy, ve věku od 35 do 78 let, v průměru 59 se SD ± 16let, s periferní (4), centrální (4) či kombinovanou (1) vestibulární poruchou byli vystaveni 3měsíčnímu rehabilitačnímu programu. Před započetím vestibulárního rehabilitačního programu byli pacienti vyšetřeni na statické stabilometrii s využitím testů CTSIB a SLST. Každý měsíc se stabilometrické vyšetření opakovalo spolu s individuální úpravou rehabilitačního programu. Výsledky byly porovnány za pomoci...
|
|
|
Vliv temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy
Veselá, Nikola ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Dysfunkce v temporomandibulárním kloubu se v různém rozsahu objevuje, dle zvolených kritérií, přinejmenším u poloviny světové populace. Pozměněná aferentace z orofaciální oblasti (například v důsledku dysfunkce v temporomandibulárním kloubu) může mít dle výzkumů vliv na postavení hlavy, krční páteře i posturální stabilitu. Avšak problematika vlivu temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy, nebo posturální stabilitu není stále dostatečně probádána a v literatuře se objevují protichůdné názory. Cílem této diplomové práce je odhalit korelaci mezi dysfunkcí v temporomandibulární oblasti a změnami v posturální stabilitě, postavení hlavy a ve vnímání subjektivní zrakové vertikály. V teoretické části budou pomocí rešerše představeny dosavadní poznatky vlivu temporomandibulární oblasti na okolní struktury a držení těla. Cílem praktické části bude zkoumat, jakou měrou a za jaký čas se modulovaná aferentace z orofaciální oblastí projeví na postuře, postavení hlavy a případně i na subjektivním vnímání vertikály. Měření budou probíhat na stabilometrické plošině, pomocí Bucket method a dále pomocí QR kódů a počítačového programu. Výsledky budou statisticky zpracovány, porovnány s výsledky z jiných studií a bude prodiskutováno, zda existuje klinická významnost mezi temporomandibulární dysfunkcí a jejím...
|
|
|
Vnímání vertikality u pacientů s benigním paroxysmálním polohovým vertigem
Svobodová, Klára ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Vnímání vertikality může být ovlivněno poruchou vestibulárního systému. Jednou z příčin patologie vestibulárního systému je benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV). Naše práce zkoumá změny ve vnímání vertikality u pacientů s BPPV ve srovnání se zdravou populací. K léčbě BPPV se využívá terapeutických polohových manévrů. Pomocí polohového manévru jsou otokonie přemístěny z polokruhovitých kanálků zpět do utriculu. Práce zkoumá vliv terapeutického manévru na změnu vnímání vertikality. Teoretická část pojednává o vnímání vertikality, typech vertikály, patologii ve vnímání vertikality a možnostech jejího měření. Nejvíce se zaměřuje na popis subjektivní vizuální vertikály (SVV). Dále popisuje vestibulární systém a věnuje se problematice BPPV. V praktické části je představen soubor deseti pacientů a kontrolní skupiny. Pomocí statistického zpracování dat je výsledkem zodpovězení hypotéz, zda je rozdíl ve vnímání vertikality u pacientů s BPPV a zdravých jedinců. Věnuje se také otázce, zda terapeutický manévr ovlivní vnímání vertikality u pacientů s BPPV. V obou dvou případech byla vertikála měřena ve statických a dynamických podmínkách. Pro získání dat bylo použito měření SVV pomocí systému Synapsis. Klíčová slova Benigní paroxysmální polohové vertigo, vertikalita, subjektivní vizuální vertikála,...
|
|
|
Otolithic system disorders in patients with positional vertigo.
Jendrichovská, Lucia ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Jednou z funkcií rovnovážneho systému je vnímanie smeru pôsobenia gravitačného vektora. Poškodenie rovnovážneho systému je vyjadrené zmenou vnímania vertikálnej osi. Cieľom práce je zhodnotenie funkcie otolitového systému prostredníctvom vyšetrenia subjektívnej zrakovej vertikály (SVV) u pacientov s benígnym paroxyzmálnym polohovým vertigom (BPPV). Teoretická časť práce sa zaoberá anatómiou a fyziológiou vnútorného ucha, zameriava sa na etiopatogenézu, klinický obraz, vyšetrenie a liečbu polohových závratov. Súčasťou praktickej časti je vyšetrenie 5 pacientov u ktorých bol diagnostikovaný polohový závrat - BPPV. U týchto pacientov sme prevádzali vyšetrenie subjektívnej zrakovej vertikály pomocou digitálneho zariadenia. Sledovali sme optokinematickú rotáciu okolia v statických a dynamických podmienkach. Po vyšetrení a zaznamenaní vstupných údajov bola prevedená liečba repozičným manévrom podľa Epleya. Bezprostredne po vykonaní liečby sme znovu zhodnotili hodnoty SVV. Namerané hodnoty po prevedení repozičného manévru potvrdili zlepšenie hodnôt SVV u všetkých probandov s BPPV.
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí
Kačerová, Veronika ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Závratě jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Jejich častou příčinou je periferní vestibulární léze. V poslední době se objevuje stále více důkazů ohledně efektu vestibulární rehabilitace u těchto pacientů. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled informací o periferní vestibulární lézi s důrazem na možnosti fyzioterapeutické intervence. V práci byly podrobně popsány jednotlivé periferní vestibulární léze, vestibulární rehabilitace, principy jejího fungování a mechanismy nápravy vestibulárních funkcí. Hlavním cílem experimentální části této práce bylo zhodnotit efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí. Hodnocena byla stabilita stoje a chůze a subjektivní vnímání obtíží pacientem. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 31 pacientů (22 žen a 9 mužů). Věkový průměr pacientů byl 60 let (SD ± 13 let). Průměrná doba trvání obtíží byla 30 měsíců (SD ± 52 měsíců). Pro objektivizaci byl proveden: modifikovaný Clinical Test of Sensory Interaction on Balance (mCTSIB), Dynamic Gait Index (DGI) a Vestibular Rehabilitation Benefit Questionnaire (VRBQ). Měření proběhlo před započetím rehabilitačního programu a po jeho skončení. Každý pacient absolvoval rehabilitace 4 - 6x v průběhu 2 - 3 měsíců. Celkové dílčí výsledky testů byly zaznamenány...
|
|
| |
|
|
Interindividuální variabilita při vyšetření na přístroji Balance Master
Oršulíková, Radka ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Interindividuální variabilita při vyšetření na přístroji Balance Master®" se zabývá řešením problematiky posturální stability v souvislosti s věkem testovaných osob a s působením zevních faktorů, jako je denní doba, fyzická aktivita či únava, na tyto testované osoby. Tato práce měla za úkol shrnout poznatky o posturální stabilitě, mechanismech jejího řízení a udržování, o možnostech testování posturálních schopností zejména pomocí přístroje Balance Master. Cílem výzkumu bylo ověřit, zda při vyšetření na stabilometrické plošině Balance Master® budou zaznamenány rozdíly v kvalitě stabilizačních funkcí ve skupině zdravých jedinců a ve skupině zdravých seniorů a zda se kvalita stabilizačních funkcí ve skupině zdravých jedinců a ve skupině zdravých seniorů mění v závislosti na denní době, únavě a předchozí zátěži. Vyšetřili jsme následujících 6 testů: Weight Bearing/Squat (WBS), Modified Clinical Test of Sensory Interaction on Balance (mCTSIB), Limits of Stability (LOS), Rhytmic Weight Shift (RWS), Step Up/Over (SUO) a Forward Lunge (FL). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biologická zpětná vazba pro trénink stability u pacientů s degenerativním onemocněním mozečku
Stránská, Lenka ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy na podkladě poškození mozečku. Podrobněji rozpracovává téma léčby pacientů s degenerativní cerebelární ataxií a využití technologií pro biologickou zpětnou vazbu v léčbě poruch posturální stability. Cílem praktické části bylo zhodnotit účinnost terapie s využitím systému pro biologickou zpětnou vazbu u pacientů s progresivní ataxií na podkladě neurodegenerace mozečku. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů. V rámci dvanáctidenního rehabilitačního programu pacienti podstoupili celkem 18 terapií, jejichž náplní byl trénink stability v různých pozicích při vyloučení zrakové kontroly. Aditivní informaci o výchylkách hlavy poskytoval jedincům přístroj prostřednictvím elektrotaktilní stimulace jazyka. Pro zhodnocení efektu terapie byli pacienti vyšetřeni třikrát: bezprostředně před začátkem programu, bezprostředně po jeho ukončení a po 30-ti dnech od jeho ukončení. Vyšetření zahrnovalo posturografii, funkční klinické testy (BESTest, Dynamic Gait Index) a dotazníky (Activities- specific Balance Confidence Scale, Dizziness Handicap Inventory). Statistická analýza dat prokázala významné zlepšení ve všech sledovaných parametrech. Navíc v odstupu 30-ti dnů od ukončení rehabilitačního programu nedošlo ke ztrátě benefitů. Výsledky studie prokazují, že trénink...
|
host ::
RSS.