Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Havlíková, Darina ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Darina Havlíková Vedoucí práce: lvie Táborská Konzultant práce Jitka Sýkorová Název diplomové práce Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po operaci vestibulárního schwannom diplomové práce Vestibulární schwannom je benigní nádor vestibulokochleárního nervu tvoří asi 8 % všech intrakraniálních tumorů. S incidencí 1 nový pří se řadí vzácná onemocnění které sice dnes umíme úspěšně léčit, ovšem bez včasné diagnózy a léčby může mí zující následky. Mez hlavní projevy schwannomu patří poruchy sluchu, chy rovnováhy a výrazně se může snížit kvalita života. Tato diplomová práce se věnuje převážně rehabilitaci entů acienti nejčastěji do rehabilitačních zařízení přicházejí pro poruchu rovnováhy, postoperační parézu n nebo zhoršenou orientaci v je věnována krétně také rgoterapeutické intervenci teoretické část přiblížena problematika vestibulárních schwannomů obecně sán symptomy a možnosti léčby. Velká část je věnována také rehabilitaci. Dále j práci popsána tvorba a význam klinicky doporučených postupů. Je vytvořen podklad pro návrh linicky doporučeného postupu na téma rehabilitace pacientů po resekci V lední části je přiložen souhrn Tato práce reaguje na jů k ématu vestibulárních schwannomů a obecně u vestibulární rehabilitace a může posloužit jako formační rámec ří se...
Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Havlíková, Darina ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Darina Havlíková Vedoucí práce: lvie Táborská Konzultant práce Jitka Sýkorová Název diplomové práce Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po operaci vestibulárního schwannom diplomové práce Vestibulární schwannom je benigní nádor vestibulokochleárního nervu tvoří asi 8 % všech intrakraniálních tumorů. S incidencí 1 nový pří se řadí vzácná onemocnění které sice dnes umíme úspěšně léčit, ovšem bez včasné diagnózy a léčby může mí zující následky. Mez hlavní projevy schwannomu patří poruchy sluchu, chy rovnováhy a výrazně se může snížit kvalita života. Tato diplomová práce se věnuje převážně rehabilitaci entů acienti nejčastěji do rehabilitačních zařízení přicházejí pro poruchu rovnováhy, postoperační parézu n nebo zhoršenou orientaci v je věnována krétně také rgoterapeutické intervenci teoretické část přiblížena problematika vestibulárních schwannomů obecně sán symptomy a možnosti léčby. Velká část je věnována také rehabilitaci. Dále j práci popsána tvorba a význam klinicky doporučených postupů. Je vytvořen podklad pro návrh linicky doporučeného postupu na téma rehabilitace pacientů po resekci V lední části je přiložen souhrn Tato práce reaguje na jů k ématu vestibulárních schwannomů a obecně u vestibulární rehabilitace a může posloužit jako formační rámec ří se...
Vestibular and postural biomarkers in spinocerebellar ataxias and peripheral vestibular lesions
Danková, Michaela ; Jeřábek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent) ; Sivák, Štefan (oponent)
Vestibulární a posturální biomarkery u spinocerebelárních ataxií a periferních vestibulárních lézí Abstrakt Součástí klinického postižení u degenerativních spinocerebelárních ataxií (SCA) může být porucha vestibulárních funkcí. Ta spolu s mozečkovou symptomatikou přispívá k poruše rovnováhy u těchto pacientů a může vést i k poruše dynamické zrakové ostrosti (DVA). Cílem práce bylo za použití moderních diagnostických metod objektivizovat postižení vestibulo-okulárního reflexu u pacientů s SCA. Inovativní metodu video Head Impulse Test (vHIT) jsme nejdříve zavedli u pacientů po operaci vestibulárních schwannomů, u kterých je přítomno jasně definované vestibulární postižení. U pacientů s SCA jsme objektivizovali postižení DVA, jehož míra byla přímo úměrná poruše vestibulární funkce detekované vyšetřením vHIT. Nejlepší prediktivní hodnoty pro postižení DVA jsme získali použitím modelu, který kombinoval poruchu funkce vestibulo-okulárního reflexu měřenou vHIT a míru klinického mozečkového postižení hodnocenou škálou SARA (scale for assessment and rating of ataxia). Ve svých výzkumech jsem se dále zabývala objektivizací poruch posturální stability u pacientů s SCA pomocí vyšetření posturografie. Standardní posturografické parametry (plocha stabilogramu, délka křivky stabilogramu a střední rychlost pohybu vektoru...
Biologická zpětná vazba pro trénink stability u pacientů s degenerativním onemocněním mozečku
Stránská, Lenka ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy na podkladě poškození mozečku. Podrobněji rozpracovává téma léčby pacientů s degenerativní cerebelární ataxií a využití technologií pro biologickou zpětnou vazbu v léčbě poruch posturální stability. Cílem praktické části bylo zhodnotit účinnost terapie s využitím systému pro biologickou zpětnou vazbu u pacientů s progresivní ataxií na podkladě neurodegenerace mozečku. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů. V rámci dvanáctidenního rehabilitačního programu pacienti podstoupili celkem 18 terapií, jejichž náplní byl trénink stability v různých pozicích při vyloučení zrakové kontroly. Aditivní informaci o výchylkách hlavy poskytoval jedincům přístroj prostřednictvím elektrotaktilní stimulace jazyka. Pro zhodnocení efektu terapie byli pacienti vyšetřeni třikrát: bezprostředně před začátkem programu, bezprostředně po jeho ukončení a po 30-ti dnech od jeho ukončení. Vyšetření zahrnovalo posturografii, funkční klinické testy (BESTest, Dynamic Gait Index) a dotazníky (Activities- specific Balance Confidence Scale, Dizziness Handicap Inventory). Statistická analýza dat prokázala významné zlepšení ve všech sledovaných parametrech. Navíc v odstupu 30-ti dnů od ukončení rehabilitačního programu nedošlo ke ztrátě benefitů. Výsledky studie prokazují, že trénink...
Využití biologické zpětné vazby v rehabilitaci pacientů s poruchou posturální stability
Čakrt, Ondřej ; Jeřábek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Hlavačka, František (oponent)
Disertační práce objasňuje význam rehabilitace s biologickou zpětnou vazbou (BZV) u pacientů s poruchami rovnováhy. U prezentovaných souborů pacientů jsme využili rehabilitaci se zpětnou vazbou pomocí vizuální kontroly a elektrotaktilní stimulace jazyka. Práce je zpracována formou monotematicky zaměřeného souboru vědeckých publikací. V úvodní části se práce věnuje problematice kontroly posturální stability a jejímu vyšetření pomocí posturografického vyšetření, dále je zde probrána problematika BZV v neurorehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. V první studii jsme sledovali efekt rehabilitace využívající vizuální zpětnou vazbu u pacientů v časném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu. Získané výsledky prokázaly, že u pacientů, kteří jsou v časném pooperačním období rehabilitováni s pomocí vizuální BZV, dochází k rychlejší úpravě stability ve srovnání s pacienty, kteří rehabilitují bez BZV. V druhém studii jsme vyšetřovali subjektivní zrakovou vertikálu u pacientů s definovanou posturální deformitou - idiopatickou skoliózou (IS). Výsledky ukázaly, že pacienti s idiopatickou skoliózou mají abnormální percepci subjektivní zrakové vertikály proti stejně starým zdravým jedincům. Toto zjištění podporuje hypotézu, že pacienti s IS mohou mít asymetrickou funkci vestibulárního systému. Dvě...
Hodnocení vývoje excitability mozkové kůry u pacientů po poranění míchy pomocí transkraniální magnetické stimulace
Kříž, Jiří ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Jech, Robert (oponent)
V disertační práci jsme se zaměřili na sledování a hodnocení změn v excitabilitě motorického kortexu v poúrazovém vývoji u pacientů po poranění míchy. Objasnění reakce mozkové kůry na poruchu míšních funkcí by mohlo být využito při různých terapeutických intervencích. Studie se zúčastnilo 17 pacientů ve věku 18-63 let (průměr 30,1 let) po poranění míchy (úroveň léze C4-L3, AIS A-D) a 10 kontrolních subjektů. Neurologické vyšetření a klasifikace byla provedena podle ASIA protokolu, důraz byl kladen na hodnocení motorické funkce sledovaných svalů. Změny excitability primárního motorického kortexu byly studovány pomocí techniky párových pulzů transkraniální magnetické stimulace (p-TMS). Párové pulzy byly aplikovány v mezistimulovém intervalu (ISI) 2 ms a 15 ms a na svalech m. biceps brachii (Bic), m. abductor pollicis brevis (APB) a m. tibialis anterior (TA) byly zaznamenány motorické evokované potenciály (MEP). Všichni pacienti absolvovali 2 vyšetření v průběhu prvních čtyřech měsíců po úraze s odstupem 1 měsíce. 10 pacientů absolvovalo třetí vyšetření za 2-3 roky po úraze. Studie odhalila významné snížení kortikální excitability v prvních týdnech po poranění míchy týkající se postižených svalů i zachovaných svalů nad lézí. U pacientů s motoricky nekompletní lézí na rozdíl od motoricky kompletních byla...
Využití technických prostředků pro posouzení vlivu rehabilitace na pohyb horních končetin
Svozílková, Pavlína ; Hána, Karel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Cílem práce bylo ověřit, zda lze využít inerciální systém pro měření aktivity horní paretické končetiny v rehabilitaci osob po poškození mozku s různým rozsahem funkčního poškození horní končetiny, a prokázat tak předpokládané zvýšení této aktivity. Jedna z možností jak získat objektivní informace o aktivitě horní paretické končetiny je použití inerciálního systému. Měření probíhalo u 21 osob, které docházely na terapie na Kliniku rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Každý z nich utrpěl poškození mozku před více než 1 rokem a zároveň měl narušenou pohyblivost horní končetiny. Chování horní paretické končetiny bylo hodnoceno z hlediska dat získaných z inerciálního systému a z hlediska dat získaných v Jebsen-Taylor testu. Inerciální jednotky byly umístěné na zápěstí levé i pravé končetiny a na levém boku u pasu. Měření inerciálním systémem probíhalo v domácím prostředí cca 12 hodin denně po dobu 4 týdnů, kdy měly osoby za úkol cvičit předepsané cviky. Jebsen-Taylor test probíhal na začátku studie, jako vstupní měření, a po 4 týdnech, jako výstupní měření. Získaná data byla statisticky vyhodnocena pomocí Wilcoxonova párového testu. Porovnáním dat průměrných týdenních aktivit, získaných inerciální jednotkou, lze objektivně určit, zda...
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
Eye Movement Metrics in the Differentiation of Parkinsonian Syndromes.
Bonnet, Cecilia ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Oční pohyby v diferenciaci parkinsonských syndromů MUDr. Cecilia Bonnet Shrnutí dizertační práce pro obhajobu PhD., Univerzita Karlova, Praha 2017 V této práci jsme zkoumali konjugované a dyskonjugované oční pohyby (EM) u Parkinsonovy nemoci (PD) a dalších parkinsonských syndromů s cílem charakterizovat a diferencovat některé aspekty jejich okulomotoriky pomocí infračervené videookulografie (VOG). Nejprve jsme zveřejnili přehledový článek popisující klinické vyšetření očních pohybů a interpretaci hlavních nálezů. Poté jsme zkoumali sakadické a sledovací oční pohyby v horizontálním a vertikálním směru ve velké skupině zdravých subjektů s cílem získat vlastní normy a pomoci okulografickým laboratořím při sestavování vlastních norem. Dospěli jsme k závěru, že věk, ale nikoliv pohlaví nebo vzdělání ovlivňuje metriky EM. Zvyšuje se latence sakád a chybovost antisakád, zatímco rychlost a zisk se s věkem snižují. Ve třetím projektu jsme se zaměřili na časté zrakové obtíže pacientů s PD, zejména rozmazané vidění na blízko a zrakové nepohodlí při čtení. Objektivně jsme poprvé zkoumali vergenční oční pohyby (VEM) u pacientů s PD s použitím VOG. Pacienti vykazují zvýšenou latenci VEM a divergence je pomalá a hypometrická. Intraoperační mikroelektrodový záznam jednotkové neuronální aktivity v bazálních gangliích u...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
15 JEŘÁBEK, Jakub
14 JEŘÁBEK, Jan
8 JEŘÁBEK, Jiří
14 Jerabek, Jan
15 Jeřábek, Jakub
2 Jeřábek, Jakub,
14 Jeřábek, Jan
4 Jeřábek, Jan Lucián
8 Jeřábek, Jiří
1 Jeřábek, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.