|
| |
|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
|
|
Crisis and the construction of home: Narrative accounts of the Financial crisis on the Czech housing market
Samec, Tomáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Text prezentuje téma finanční krize (2008) z každodenní perspektivy laického aktéra na českém realitním trhu. V textu je obsažena analýza narativních výpovědí těchto aktérů, kteří měli zkušenost s nákupem nemovitostí v průběhu krize. Teoreticky a konceptuálně text vychází přístupů narativní analýzy. Rozšiřuje tak většinově převládající zkoumání finanční krize o novou dimenzi tím, že vnáší do analýzy koncepty emocí, étosu a symbolických hranic. Text ukazuje, jak se v rámci výpovědí o krizi ukázal jako významný narativ vytváření domova. V textu jsou prezentovány tři hlavní zjištění: a) Krize je vypravěči v narativech využívána jako trope a je nejčastěji chápána jako vnější síla pomocí které je možné vysvětlit určité strukturální podmínky (př. nejistotu na pracovním trhu) b) v narativech se často objevují morální hodnocení, které lze označit jako měšťanskou morálku, a jsou významná pro tvorbu symbolických hranic i expresi identity vypravěče c) v rámci rozhodování o bydlení hrají roli faktory "racionální" a "iracionální" - emoce, morální hodnocení. Interpretace těchto zjištění naznačuje význam narativu vytváření domova pro možnost vyjádření určitých vlastností a schopností: nezávislosti, schopnosti, zodpovědnosti, dospělosti a tedy úspěšnosti. Právě kategorie úspěšnosti na základě toho, že je jedinec a...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi
Sůva, Jiří ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
SŮVA, Jiří. Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi. Praha, 2014. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra občanské výchovy a filosofie. Disertační práce v sobě spojuje analytické pasáže s filosofickými reflexemi v zaměření na teoretické založení etické výchovy příslušníků Policie ČR zejména ve vstupním vzdělávání. Soudobá spíše jen implicitní teoretická báze profesní etické výchovy je zde diagnostikována jako výrazně psychologizující, na úzkou sféru společného mravu zaměřená, kompetenčně limitovaná a hlavně bez-koncepční, tj. nevyjasněná v základních otázkách, jejichž odpovídání může vytvářet celistvé porozumění policejní etice a etické výchově co do jejích možností, cílů, obsahů, prostředků apod. Ve čtyřech kapitolách této práce se setkáváme s pokusem nabídnout do jediného pedagogického modelu integrovatelné možnosti odpovídání na takové otázky. Toto odpovídání přitom tematizuje především rozlišení mravů od morálky a etiky, multidisciplinární povahu etického diskursu, nezajistitelnost výsledků etické výchovy, setkání právního a mravního v Etickém kodexu Policie ČR, ale i souvislosti etické výchovy s postmoderním duchem světověku, a to s jeho silou, ovšem i slabostí. Klíčová slova: etická výchova, policie, etický kodex, mravnost,...
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Pojetí člověka u Jana Amose Komenského
Hoskovcová, Žaneta ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce se věnuje Pojetí člověka u Jana Amose Komenského. Je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá představuje jednu část jeho tvorby. V první kapitole se nachází základní údaje o J. A. Komenském, tedy jeho životopisné údaje a odkaz k dnešnímu světu. Další kapitola pojednává o Jednotě bratrské, která ovlivnila jeho život a působení. Následující kapitola je věnována pedagogickému myšlení, kde je sledován vývoj a pokrok v pedagogice za doby J. A. Komenského. Další kapitoly jsou pak věnovány jeho pojetí filozofie, antropologie, pansofie a teologie. Práce nastiňuje všechny oblasti, ve kterých se Komenský zabývá problematikou člověka.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.