|
|
Případová studie managementu kritických zdrojů servisní organizace pomáhající samoživitelkám v době Covid-19
Voleman, Tereza ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám případem managementu kritických zdrojů servisní organizace pomáhající samoživitelkám v době pandemie Covid-19. Především zde popisuji kritické zdroje, důležité pro plnění cílů vybrané OOS. Přináším porozumění jejich získávání a managementu závislosti na nich. Zásadním vodítkem práce je teorie závislosti na zdrojích. V kontextu pandemické krize doplňuji teoretický rámec o institucionální teorii. Výzkumný design použitý v této práci je holistický design případové studie s jedním případem managementu servisní organizace Klub svobodných matek. Použité metody při získávání dat jsou kvalitativní povahy, tedy polostrukturovaný rozhovor a tematická analýza veřejně dostupných dokumentů a informací digitálních zdrojů. Výsledná zjištění plynoucí z triangulace dat jsou interpretovány v empirické části do tematických kapitol, které se vztahují k nastaveným cílům výzkumu a k výzkumným otázkám. Klíčová slova: Covid-19, management, teorie závislosti na zdrojích, organizace občanské společnosti, vnější prostředí, zdroje.
|
|
|
Mapování kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice
Pecka, Vojtěch ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce používá přístup Actor-network theory k analýze společensko-technologické kontroverze o množství uhlí v Dolech Nástup Tušimice v mediálním prostoru. Teoretická část popisuje zakotvení v sociologické tradici a teoretické předpoklady Actor-network theory. Empirická část analyzuje dynamiku střetu v mediálním prostoru a mobilizované strategie dvou aliancí nad zdánlivě nerozporovatelným faktem. Došel jsem k tomu, kontroverze se odehrává po několika liních, které jsou do jisté míry autonomní. Závěr práce se věnuje některým problematickým oblastem ANT, především její aplikaci na zkoumání kontroverze ve veřejném prostoru, který je v mnohém odlišný od sociologie vědy, kde ANT původně vznikla. Problematickým se zdá především strategie managementu transparence, které využívá aliance firem k udržení jimi prosazované reality. Překážkou pro plodné využití ANT se zdá její důraz na pozorovatelné aspekty kontroverzí, které ovšem mohou opomíjet stěžejní oblasti, ve kterých se kontroverze odehrávají.
|
|
|
Veřejný prostor - místo, kde žijeme?
Janská, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem veřejného prostoru jako konstruktu, který je utvářen v čase a odpovídá dobovým společenským normám. První část práce mapuje historický vývoj tohoto konstruktu a popisuje, jak se proměňoval obsah pojmů, které byly v různých dobách používány v tom smyslu, kterému dnes rozumíme jako veřejný prostor. Představuje dobová teoretická východiska, jejich reflexe ve společnosti a zároveň jejich odraz v žité skutečnosti, a popisuje klíčové vlivy, které formovaly dnešní "modus vivendi" veřejného prostoru. Kromě antické agory se zaměřuje výhradně na české prostředí od 19. století do současnosti. Druhá, výzkumná část práce popisuje v rámci tří případových studií, jakým způsobem se aktuální diskurs veřejného prostoru, reprezentovaný Nadací Via a jejím programem Místo, kde žijeme, přepsal do společenské struktury tří českých obcí, jak se v těchto obcích proměnil veřejný prostor a které prvky z minulosti v této struktuře přetrvaly.
|
|
|
Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie
Nováková, Dora ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie je případovou studií vládní kampaně proti násilí z nenávisti HateFree Culture. Práce se zabývá současným fenoménem islamofobie a zjišťuje, jakým způsobem pracuje iniciativa HateFree Culture s tématem islámu ve snaze zmírnit islamofobní projevy ve společnosti. Zkoumá, nakolik může mít hlavní nástroj této kampaně, jímž je moderovaná facebooková diskuze, efekt na islamofobní projevy a nachází souvislost mezi touto diskuzí a deliberačními online fóry, která vycházejí z teorie deliberativní demokracie. Práce ukazuje, že různé techniky, které jsou v projektu využívány, mohou pozitivně ovlivňovat způsob, jakým je o tématu diskutováno a mohou tak postupně vést ke snížení projevů islamofobie ve společnosti. Tento proces je diskutován ve vztahu s výše zmíněnou teorií deliberativní demokracie, ale také s teorii agonistického pluralismu a z ní vycházejícího agonistického dialogu. Práce zjišťuje, že cílem projektu je osvěta o islámu a muslimech, která by mohla vést k lepšímu vzájemnému pochopení, ale také kultivace konfliktu, který ohledně tématu probíhá za účelem přeměny povahy tohoto konfliktu v méně škodlivý. HateFree Culture je tak ukázáno jako agonistický prostor sloužící k překlenutí společenské polarizace....
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Normativní aspekty neformální péče o seniory
Pfeiferová, Jitka ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jsou normativní předpoklady neformální péče o seniory, tedy jakési prediktory toho, zda by se za příznivých podmínek konkrétní rodiny její členové o své potřebné (obvykle o rodiče či partnera/ku) postarali; jaké jsou specifické projevy normativní solidarity v konkrétních podmínkách a návrh způsobu, jak normativní dimenzi zařadit do modelu solidarity v péči o seniory. Na základě teorie a kvalitativního výzkumu, konkrétně analýzy hloubkových rozhovorů, jsou uvedeny normativní předpoklady i jejich specifické projevy. Následně je navržen způsob, jak by bylo možné zahrnout normativní solidaritu do modelu, obsahující osm bodů týkajících se převážně předchozích zkušeností potenciálního pečujícího a jeho názorů na péči. Ověřit jej nebo ukázat, že tento způsob měření normativní solidarity není možné zobecnit, je úkolem pro další, kvantitativní, výzkum.
|
|
|
Filantropie kultury a umění: Motivace současných českých mecenášů
Chalupová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rostoucímu fenoménu "nové generace" českých mecenášů kultury a umění a jejich motivacím. První teoretická část exponuje pojem filantropie obecně a mecenášství kultury a umění v kontextu jak historickém a současném, tak světovém i českém. Práce také představuje stručný přehled teoretických konceptů vysvětlujících altruistické chování a přehled dosavadních výstupů ze zahraničních výzkumů, které se věnují tomu, kdo jsou filantropové, a jaké jsou jejich motivace k dávání. Autorka se dále věnuje definování českých mecenášů a překážkám, kterým musí v českém prostředí čelit. Klíčovou část práce tvoří zpráva z realizovaného kvalitativního výzkumu, který byl proveden na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedenácti představiteli nových českých mecenášů kultury a umění. Cílem výzkumu je zkoumání postoje k filantropii obecně, k umění a kultuře konkrétně, a dále motivace mecenášů vedoucí k podpoře uměleckých organizací a subjektů. Na základě srovnání s vybranými zahraničními výzkumy autorka zjišťuje, že ve většině oblastí vedou české mecenáše k podpoře (nejen) umění a kultury víceméně stejné motivace jako jejich západní kolegy. Čeští mecenáši kultury a umění jsou ale dosud nejistí v tom, co je skutečně ovlivňuje a motivuje, a skromní v propagaci české filantropie i v debatách...
|
|
|
Obezita ve světle socio-ekonomických nerovností
Bičíková, Kateřina ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obezita je jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů, který v současnosti ohrožuje stále větší část světové populace. Má vážné zdravotní, sociální, psychologické a ekonomické dopady. Její hlavní příčina spočívá v dnešním obezitogenním prostředí, které je charakterizováno pasivním způsobem života, snadnou dostupností energeticky vydatných potravin a nápojů a agresivním marketingem těchto produktů. Kvůli zásadním posunům v produkci a spotřebě nelze epidemii obezity přičítat pouze individuálním rozhodnutím ohledně životního stylu. Důležitým aspektem současného rozšíření obezity je její nerovnoměrná distribuce. Prevalence obezity je mj. determinována vzděláním, příjmem, genderem, rodinným stavem a věkem. Analýza dostupných dat ukázala, že i v České republice výskyt obezity stoupá a lidí s nadváhou a obezitou je již více než těch se zdravou hmotností. Potvrdil se předpoklad o vyšší prevalenci nadváhy mezi muži, ale vyvrátil se očekávaný častější výskyt obezity u žen. Obě pohlaví u nás totiž trpí obezitou stejnou měrou, ale podstatněji narůstá u mužů. Hypotéza o negativní závislosti vzdělání, příjmu a BMI se v České republice potvrdila jen částečně, protože oproti očekávání nejnižší vzdělanostní a příjmové skupiny vykazovaly i nejnižší BMI. To značně narostlo v dalších kategoriích a až poté se opět snižovalo...
|
|
|
Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult
Sedláková, Klára ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou důvody vedoucí studenty (před)posledních ročníků pražských lékařských fakult k rozhodnutí odejít po studiu do Německa. Práce se prostřednictvím kvalitativního výzkumu snaží představit rozhodnutí k migraci a jeho důvody jako přirozené vyústění stávající, pro mladé lékaře poměrně nepříznivé, situace v českém zdravotnictví. Provedený výzkum poukazuje na podstatnou roli faktorů nefinančního charakteru, zejména se v tomto ohledu v práci zaměřujeme na roli sociálního statusu lékařů, zvláště pak prestiže lékařského povolání a s ní souvisejícího nedostatku uznání. Samotné důvody k odchodu jsou v práci nahlíženy optikou teorie tzv. push- a pull-faktorů. Rozhodnutí k odchodu jako zvolenou strategii, předkládáme ve světle teorie Alberta Hirschmana Exit, voice, loyalty. Výzkum je založen na sérii polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty, již deklarovali úmysl odejít přímo po studiu za prací do zahraničí (primárně do Německa). Práce se zabývá důvody k odchodu z perspektivy hlavních aktérů, a představuje tak různorodost jejich přístupů k rozhodnutí migrovat. Hlavním zjištěním práce je zásadní role nedostatku projevovaného uznání v rozhodnutí odejít, která se odráží v několika typech motivačních faktorů k odchodu. Práce také dává konkrétní náplň jednotlivým...
|
|
|
"Je potřeba si to naplánovat." Praktiky omezování plýtvání potravinami v domácnostech
Pešková, Tereza ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
"Je potřeba si to naplánovat." Praktiky omezování plýtvání potravinami v domácnostech Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů. Hlavím cílem bylo zjistit, jak vypadá spotřební chování zvolené cílové skupiny a jaký má vliv na množství vyhazovaných potravin v jejich domácnostech. K výzkumnému problému bylo přistupováno pomocí teorie praxe - tedy zkoumáním konkrétních praktik, které lidé uplatňují při spotřebě potravin. Při tomto přístupu byl kladen důraz jak na činnosti samotné, tak na významovou rovinu, která je s nimi svázána. Výsledky kvalitativního šetření ukazují, že největší vliv má na množství vyhozených potravin v domácnostech nákupní chování daných jedinců, což představuje například pečlivé plánování nákupů s ohledem na reálnou spotřebu. Odlišné praktiky se uplatňují také v situacích, kdy se již v domácnosti nahromadí starší potraviny a je potřeba je zpracovat, aby nedošlo k jejich vyhození. Tyto strategie jsou ovlivňovány různými aspekty - jsou podmíněny prostředím, dostupností nebo zkušenostmi respondentů. V textu jsou dále představeny motivace a bariéry, které ovlivňují, zda se lidé snaží omezovat svoji spotřebu a minimalizovat tak vyhazování potravin ve svých domácnostech.
|
host ::
RSS.