|
|
Realizační postupy při natáčení a zpracování zpravodajských příspěvků během první vlny pandemie koronaviru na ČT24
Kloučková, Rozálie ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu proměny rutin redaktora denního zpravodajství na zpravodajské stanici ČT24. Zaměřuje se zejména na změny práce redaktorů a editorů v souvislosti se šířením nákazy nového typu koronaviru v první polovině roku 2020. První část práce představuje základní definici zpravodajství se zaměřením zejména na zpravodajství televizní. Dále se zabývá představením nového typu koronaviru a začátku světové pandemie. Metodologická část se věnuje vymezení cíle práce a výzkumných otázek. Empirická část nabízí charakteristiku zpravodajské stanice ČT24. Popisuje okolnosti jejího vzniku, programového schématu a představuje redaktora denního zpravodajství. Definuje jeho pozici a pracovní postupy během první vlny pandemie koronaviru. K tomu v rámci kvalitativního šetření využívá metodu pozorování a neformálních rozhovorů s devíti pracovníky zpravodajství České televize. Analytická část představuje analýzu obsahu vybraných zpravodajských relacích ve zkoumaném období. Závěrem autorka shrnuje a diskutuje svá zjištění.
|
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Analýza českého televizního zpravodajství před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021
Slancová, Markéta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Karel, Kryštof (oponent)
Tato práce zkoumá dodržování normativních požadavků kladených na české televizní vysílatele zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zaměřuje se na požadavek objektivity a jeho dodržování v období před parlamentními volbami. Konkrétně se soustředí na postulát nestrannosti jakožto součást schématu objektivity v pojetí Jörgena Westerstahla z roku 1983. Dílčími cíli práce bylo zjistit, jak velkou pozornost věnují zkoumané televizní stanice jednotlivým kandidujícím subjektům, dále zda byla v promluvách novinářů oddělována fakta (informace zpravodajského charakteru) od názorů (komentářů) a naposled zda promluvy novinářů neobsahovaly explicitní hodnocení. Za tímto účelem byla použita kvantitativní obsahová analýza šesti epizod hlavních zpravodajských relací vysílaných v průběhu tří týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných na podzim roku 2021. Konkrétně se jedná o tři epizody Událostí vysílaných Českou televizí a tři epizody Hlavních zpráv CNN Prima NEWS. Bylo zjištěno, že Česká televize ve zkoumaném předvolebním zpravodajství nevěnovala prostor kandidujícím subjektům dosud stojícím mimo Poslaneckou sněmovnu. Většího prostoru se na obou televizních stanicích dostávalo vládním stranám. Konkrétně promluvy hnutí...
|
|
|
Grafické prvky ve zpravodajských pořadech českých televizních stanic
Novotný, Jan ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá podobou grafických prvků v hlavních zpravodajských pořadech nejsledovanějších českých stanic. S využitím nástrojů vizuální analýzy zkoumá, jakými způsoby digitálně generované titulky, lišty, jingly, infografiky a další elementy přispívají k efektivní komunikaci denních zpráv. Dále zjišťuje, nakolik se podoba grafických výbav mezi jednotlivými pořady liší. Sémiotická analýza, která v tomto případě kombinuje přístup multimodální sociální sémiotiky a konceptu distinktivních rysů, odhaluje, že české televizní stanice často používají stejné nástroje vizuální komunikace, a grafické zpracování prvků v jednotlivých pořadech je tak v některých ohledech znatelně podobné. Na druhou stranu je v souvislosti s nedávnými aktualizacemi vizuální stránky některých z pořadů vidět i častá snaha odlišit se a vymezit se proti klišé ve formální stránce zpravodajství. V diskuzi praktické části jsou proto naznačeny potenciální výhody i nevýhody obou z těchto přístupů.
|
|
|
Motivace členů platformy participativní žurnalistiky iReportér ve zpravodajství ČT24
Šedivá, Tereza ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma participativní žurnalistiky, která se po nástupu webu 2.0 stala zajímavou součástí světa médií. Koncept, kdy se "lidé z ulice" zapojují do vysílání profesionálních médií, využívají v posledních letech rádia, televize i online média po celém světě. Výjimkou není ani tuzemská televize veřejné služby a její zpravodajský program ČT24. V roce 2015 spustila Česká televize projekt s názvem iReportér. Prostřednictvím aplikace mohou zájemci posílat fotografie nebo videa aktuálního dění, které se po zkontrolování editory mohou objevit ve vysílání, na webu nebo na sociálních sítích ČT. Diplomová práce v teoretické části vysvětlí procesy a jevy nezbytné k pochopení trendu participativní žurnalistiky. Jde mj. o proces konvergence, roli produživatele, charakteristiku webu. 1.0, webu 2.0 a 3.0. Rozebere, co je to participativní žurnalistika, jaké jsou její výhody a jak se liší od občanské žurnalistiky. Pozastaví se nad etickými otázkami, uvede příklady platforem participativní žurnalistiky ve světě a v České republice. Ve výzkumné části představí použité výzkumné metody. Dále zhodnotí data získaná z dotazníkového šetření a z hloubkových rozhovorů týkajících se motivace lidí zapojených do projektu iReportér. Na závěr shrne zjištěné poznatky.
|
|
|
Teorie vs.praxe - současná televizní reportáž na zupravodajských kanálech ČT24 a CNN Prima NEWS se zaměřením na parlamentní volby 2021
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalit, do jaké míry současné podoby politické reportáže v televizním zpravodajství odpovídají definici televizní reportáže, kterou nastoluje teorie. Zároveň také porovnává, zda se její současná podoba zásadně liší mezi dvěma hlavními českými zpravodajskými kanály - ČT24 a CNN Prima NEWS. V teoretické části popíše historický vývoj žánru televizní reportáže, jeho současnou podobu podle teoretiků i "ideální" pracovní postupy reportérů. V praktické části však problematiku nesleduje z tradičního pohledu obsahové analýzy - namísto toho se na ni snaží dívat "zevnitř", optikou novinářů aktivně se pohybujících v praxi. Na vzorku šesti aktivních televizních novinářů (tří z každého kanálu) napříč redakční hierarchií pomocí zakotvené teorie zkoumá, zda jejich pohled na televizní reportáž odpovídá teorii a zda si případné souvislosti uvědomují. Na otázkách jako "Co podle Vás dělá správnou reportáž?" či na popisu jejich průměrného pracovního dne nejenom zkonfrontuje realitu s teorií, zároveň také srovná rozdíly mezi těmito dvěma kanály. Především se zaměří na zkušenosti reportérů s pokrýváním událostí parlamentních voleb 2021.
|
|
|
Vánoční programová nabídka vybraných českých plnoformátových televizních stanic v letech 2016-2020
Blažková, Andrea ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zavřelová, Monika (oponent)
Bakalářská práce odpovídá na otázky o vánočním televizním vysílání plnoformátových stanic v období od 23. do 26. prosince v České republice. Teoretická část popisuje historii a současnost vánočních oslav na území Česka. Ukazuje rozdíly, které vznikaly v průběhu času, mezi tím, jak se Vánoce slavily dříve a co nám z tradic přetrvává dodnes. Dále práce nabízí základní informace o rituálech, výrobě programového schématu a o vysílání celkově. Součástí teoretické části jsou také krátké podkapitoly o historii televizního vysílání na našem území a regulaci televizního vysílání. Analytická část kromě hypotéz a výzkumných otázek přichází také s charakteristikou zkoumaného vzorku, konkrétně tedy s krátkou historií jednotlivých plnoformátových stanic. Analýza poskytuje popis jednotlivých televizních programů ve všech výše uvedených dnech, která většinou probíhala od 6 do 22 hodin. Pro porovnání je do analýzy zařazena jak komerční (Prima, Nova), tak veřejnoprávní (ČT1, ČT2) programová nabídka. Ke konci analytické části je poskytnut výčet opakujících se komedií a pohádek. Kromě jiného bakalářská práce ukazuje rozdíly nejen mezi veřejnoprávními a komerčními stanicemi, ale také rozdíly ve vysílání zpravodajství, rozdíly ve vysílání během dne nebo v jednotlivých dnech vánočních svátků. Na konci práce je kapitola,...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz povinné státní maturity z matematiky ve vybraných médiích
Kalášková, Jana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Odstrčilová, Klára (oponent)
Povinná maturita z matematiky je mezi odbornou ale i laickou populací dlouhodobě diskutované téma. S novelou školského zákona, přikazující povinnou maturitu z matematiky pro všechny studenty středních škol, poprvé přišel bývalý ministr školství Marcel Chládek. Maturita měla být poprvé povinná pro studenty, kteří skládají svou maturitní zkoušku ve školním roce 2020/2021. V červnu roku 2020 prezident České republiky Miloš Zeman povinnou maturitu z matematiky zrušil. Nyní mohou studenti volit mezi cizím jazykem a matematikou. Tématem práce je problematika povinné maturity z matematiky a její mediální obraz v médiích, v mém případě ve zpravodajství televize Nova a České televizi, kde budu zkoumat pokrytí tématu v hlavních večerních zprávách obou médií. Cílem mé práce je zjistit, jak zkoumaná média vyobrazila tuto problematiku v období od června roku 2013 do června roku 2020, kolik reportáží tématu věnovala, jak byly dlouhé, jaké osoby jsou s tématem spojené a jaké strany s k tématu vyjádřily.
|
|
|
Možnosti analýzy latentních tříd: případová studie diváků České televize
Pospíšilová, Petra ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Možnosti analýzy latentních tříd: případová studie diváků České televize" se zabývá analýzou latentních tříd a jejími možnostmi jako segmentační metody. Zkoumány jsou tři odlišné varianty - analýza latentních tříd pro spojená data z šesti vln výzkumu, simultánní analýza latentních tříd pro každou vlnu jednotlivě a analýza latentních tříd pro spojená data převedená do dichotomické podoby. Prostřednictvím sekundární analýzy dat jsou v případové studii zaměřené na postoj diváků k České televizi srovnány výsledky všech tří metod, popsány jejich silné a slabé stránky a je vybráno nejvhodnější řešení. Na základě toho jsou poté interpretovány čtyři nalezené segmenty diváků z hlediska jejich charakteristických vlastností a sociodemografických charakteristik. Oporou práce jsou texty klasických autorů v oblasti analýzy latentních tříd, na jejichž poznatky práce odkazuje.
|
host ::
RSS.