|
|
Analýza českého televizního zpravodajství před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021
Slancová, Markéta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Karel, Kryštof (oponent)
Tato práce zkoumá dodržování normativních požadavků kladených na české televizní vysílatele zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zaměřuje se na požadavek objektivity a jeho dodržování v období před parlamentními volbami. Konkrétně se soustředí na postulát nestrannosti jakožto součást schématu objektivity v pojetí Jörgena Westerstahla z roku 1983. Dílčími cíli práce bylo zjistit, jak velkou pozornost věnují zkoumané televizní stanice jednotlivým kandidujícím subjektům, dále zda byla v promluvách novinářů oddělována fakta (informace zpravodajského charakteru) od názorů (komentářů) a naposled zda promluvy novinářů neobsahovaly explicitní hodnocení. Za tímto účelem byla použita kvantitativní obsahová analýza šesti epizod hlavních zpravodajských relací vysílaných v průběhu tří týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných na podzim roku 2021. Konkrétně se jedná o tři epizody Událostí vysílaných Českou televizí a tři epizody Hlavních zpráv CNN Prima NEWS. Bylo zjištěno, že Česká televize ve zkoumaném předvolebním zpravodajství nevěnovala prostor kandidujícím subjektům dosud stojícím mimo Poslaneckou sněmovnu. Většího prostoru se na obou televizních stanicích dostávalo vládním stranám. Konkrétně promluvy hnutí...
|
|
|
Komparativní analýza komunikace lídrů politických stran v ČR na sociálních sítích v souvislosti s parlamentními volbami v roce 2021
Kopřiva, Jan ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Karel, Kryštof (oponent)
Tato práce se zabývá komunikací lídrů politických stran v ČR na sociálních sítích v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem komunikují jednotliví lídři na vybraných sociálních sítích v předvolebním, volebním a povolebním období. Zvolenou metodou výzkumu je kvantitativní obsahová analýza. Pro účel analýzy bylo vymezeno období jednoho týdne před volbami, týdne, kdy se volby konají, a týdne následujícího. Do výzkumu se dostali lídři, jejichž volební potenciál dle volebního modelu Kantar byl nad hranicí pro zisk mandátu podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Tuto hranici splnilo sedm kandidátů. Analýza sleduje příspěvky na Facebooku, Twitteru a Instagramu například z hlediska četnosti, komunikovaných témat nebo interakce. Analýza jednotlivých profilů a následná komparace výsledků ukázaly výrazné rozdíly v četnosti, délce i zaměření příspěvků jednotlivých lídrů. U šesti ze sedmi sledovaných lídrů v příspěvcích převládala pozitivní prezentace programu a politických názorů nad kritikou jiných politiků nebo politických subjektů. Jen malá část příspěvků se týkala konkrétních resortů. Velmi rozdílná byla i míra, v jaké na příspěvky reagovali uživatelé sociálních sítí sdílením, komentáři nebo tzv. lajky.
|
|
| |
|
|
Analýza diskurzu o koronavirové krizi v názorových rubrikách českých online médií
Karel, Kryštof ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce se zabývá tím, jak česká média, konkrétně názorové rubriky seriózních mainstreamových online deníků, prezentovala jarní vlnu koronavirové pandemie a její přidružené aspekty, a to ve třech třídenních intervalech v průběhu daného období. Vychází primárně z předpokladu, že způsob, jakým média referují o sociální realitě, může tuto realitu významným způsobem utvářet, její teoretická část se tedy vyjma průběhu samotné pandemie a trendů v užívání médií během ní zabývá recipročním vztahem mezi médii a společností, především pak sociální konstrukcí reality a diskurzem. Samotný výzkum byl uskutečněn metodou analýzy diskurzu. Ústřední kapitola diplomové práce prezentuje nabytá zjištění v deseti podkapitolách soustředících se na obecné diskurzní tendence, často se vyskytující jazykové prvky i společenské jevy, na něž je odkazováno. Významně se do zkoumaných textů promítlo spojení koronaviru s vládními opatřeními, ekonomickým vývojem či předpokládaným čínským původem viru, časté byly paralely s jinými nemocemi či historickými událostmi, objevily se metafory, neologismy a rovněž argumentační fauly či reflexe zkoumaného diskurzu. Krátce popsána byla též dynamika diskurzu, který se v různých časových úsecích vyznačoval odlišnými sdílenými narativy. Práce má explorační, kvalitativní charakter, jejím hlavním...
|
|
| |
host ::
RSS.