|
|
Děti jako šiřitelé mediální gramotnosti v rodině
Říhová, Aneta ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Název práce: Děti jako šiřitelé mediální gramotnosti v rodině Typ práce: Bakalářská práce Autor: Bc. Aneta Říhová Vedoucí práce: Mgr. Radim Wolák Bakalářská práce se zabývá problematikou šíření mediální gramotnosti v rodinách. Konkrétně je pozornost věnována vzájemnému vztahu mezi mediální výchovou zavedenou do školních osnov a skutečností, zda se žáci druhého stupně základních škol v souvislosti s absolvovanou výukou stávají nebo alespoň mohou stávat šiřiteli mediální gramotnosti. V dnešní době je dosahování mediální gramotnosti sice spojováno především se školní mediální výchovou, nicméně je to právě rodinné prostředí, kde je vztah dětí k médiím ustavován již od raného dětství. Samotnému působení dětí v oblasti šíření mediální gramotnosti v rodinách nebyla dosud věnována výrazná pozornost. V teoretické části práce jsou představeny výchozí pojmy a realizovaný výzkum je zasazen do širšího kontextu problematiky mediální výchovy v rodinách. V empirické části práce jsou představeny výsledky z provedeného výzkumného šetření, v rámci kterého byly vedeny čtyři polostrukturované rozhovory ve dvou rodinách - vždy odděleně s rodičem a dítětem navštěvujícím druhý stupeň základní školy, případně odpovídající ročník gymnázia. Práce si neklade za cíl přinést zobecnitelné výsledky, ale pokouší se upozornit na...
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Využití pohádky v rámci volnočasových aktivit ve školní družině
Trkovská, Jana ; Hanzová, Marie (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o využití literárního žánru pohádka ve volnočasových aktivitách ve školní družině. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy: pohádka, dětská literatura, čtenářská gramotnost, charakteristika mladšího školního věku, volnočasové aktivity ve školní družině. V praktické části je popsán projekt ověřený v praxi v oddělení školní družiny. Cílem této práce by mělo být nejen probudit u žáků zájem o četbu, ale i ukázat, že pohádka rozvíjí osobnost dětí, představivost a může nám pomoci i při řešení výchovných problémů.
|
|
| |
|
|
Volný čas a volnočasové aktivity dětí v Dětském domově Ledce
Pinkavová, Renata ; Nováková, Daniela (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem volného času a volnočasových aktivit dětí v Dětském domově Ledce. Teoretická část popisuje funkce a definice volného času, principy výchovy ve volném čase, dále zahrnuje kapitolu o ústavní a ochranné výchově s její charakteristikou. Praktická část seznamuje s historií a charakteristikou samotného domova, s prací vychovatele a života dětí v něm, podává přehled o využívání volného času a volnočasových aktivit dětí v domově. Poslední kapitola se zabývá výzkumným šetřením, jehož cílem je zjistit spokojenost dětí s možnostmi trávení volného času a nabídkou zájmových kroužků, vyvrací nebo potvrzuje stanovené hypotézy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rizika odměn a trestů u dětí mladšího školního věku
Králová, Anežka ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá riziky odměn a trestů u dětí mladšího školního věku. Téma je analyzováno z několika různých směrů. Nejprve poukazuji na odlišnost vnímání odměn a trestů v minulosti a v současnosti, dále jej hodnotím z pohledu tří psychologických směrů, behaviorismu, humanistické psychologie a kognitivní psychologie. Ve stěžejní části práce určuji pomocí syntézy českých i zahraničních zdrojů hlavní rizika, která mohou nastat při odměňování a trestání. Také uvádím důvody, proč je práce zaměřena právě na období mladšího školního věku. Z poznatků této práce vyplývá, že rizika odměn a trestů jsou reálným problémem, o kterém se ale příliš nemluví, a ani není zcela znám jejich význam pro rozvoj osobnosti dítěte, a to i přes to, že výzkumy prokazují, jak mohou být odměny a tresty kontraproduktivní. Práce je určena hlavně rodičům, pedagogům a vychovatelům, kterým může pomoci zamyslet se nad negativními důsledky odměňování a trestání. Klíčová slova odměny, tresty, rizika, hodnocení, výchova, vzdělávání, děti, motivace, mladší školní věk, pochvala, výchovné prostředky
|
|
| |
|
|
Genderové aspekty hry s panenkou
Zborníková, Dana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Téma mé práce souvisí s genderovou socializací a s ní přijímanými stereotypy, které vedou k odlišné výchově a odlišným zájmům děvčátek i chlapců. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat postoje dětí předškolního věku k různým typům panenek a samotná volba hraček. Protože hra je v předškolním věku klíčovou aktivitou, je důležité znát postoje a preference dětí k jednomu z nejvíce používaných typů hraček. Dalším cílem mé práce je zjistit, zda jsou nejstarší děti mateřské školy genderově vyhraněné, a jestli se jejich vyhraněnost projeví při hře s panenkami a v rozhovoru. Prověřovala jsem také, zda děti ve výběru panenek upřednostňují fyzický vzhled, či preferují kulturně dané charakteristiky. Podle vývojových teorií lze očekávat, že děti předškolního věku mají vybudovanou základní genderovou identitu, která je jimi dosud vnímána jako částečně změnitelná. K dosažení cílů jsem zvolila individuální řízený rozhovor a polostrukturované pozorování. Z mého výzkumu vyplývá, že děti měly podobnou představu o hračkách, které jsou určeny chlapcům a které dívkám (panenky, auto, stavebnice, Gormiti). Zajímavostí je, že dívky i chlapci považují panenku za hračku pro obě pohlaví, ačkoli chlapci ji přeci jen považují za spíše feminní.
|
host ::
RSS.