|
| |
|
|
Přiřazování učitelů do tříd v základní škole
Nováková, Zuzana ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Práce se věnuje tématice přiřazování učitele do tříd na prvním stupni základní školy. Učitel hraje klíčovou roli ve vzdělávání žáků. V obecném povědomí figuruje pojem "štěstí na učitele", přičemž jednotliví aktéři si takové štěstí mohou představovat jinak. Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, ať už ze strany vedení školy, zřizovatele, žáků, rodičů žáků, případně kolegů. Kvalita výuky závisí mimo jiné na učitelově připravenosti a pracovní zátěži. Málo zkoumaný faktor, který ovlivňuje pracovní zátěž, je právě přiřazování učitele do třídy. Existuje více systémů - tzv. looping (vyučování ve dvou a více ročnících po sobě), dále opakované přidělování učitele do stejného ročníku v následujících letech a přidělování učitele do různých ročníků např. podle personální situace ve škole. Práce se věnuje teoretickému zakotvení přiřazování učitele, obzvlášť konceptu loopingu. O tomto konceptu existuje málo odborné literatury (tuzemské i zahraniční). Studie ovšem vypovídají o benefitech loopingu, o pozitivním vlivu setrvání učitele s žákem. Druhou část práce tvoří výsledky případové studie jedné základní školy. Vedla jsem výzkumné rozhovory o přiřazování učitelů do tříd s vedením školy, učiteli, rodiči žáků a žáky. Respondenti hovořili o výhodách setrvání učitele se třídou více let, většina z nich se ovšem...
|
|
|
Prekoncepty a miskoncepty ve výuce pravděpodobnosti na 2. stupni ZŠ
Jaroušová, Kateřina ; Jančařík, Antonín (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zaměřit se na žákovo pojetí problémových úloh z oblasti pravděpodobnosti na druhém stupni základní školy. Především potom na překážky týkající se intuitivních a mylných představ či domněnek při určování pravděpodobnosti jevů u žáků. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních pojmů, které s danou problematikou souvisí a na propedeutiku pravděpodobnosti. Praktická část je zaměřena na problémové úlohy, které mohou žáci základní školy řešit intuitivně, především potom na Monty Hallův problém. Byla použita metoda dotazníku, zadání problémových úloh, pozorování práce (skupinové práce) a úvah žáků nad problémovými úlohami a rozhovoru s žáky se zaměřením na zachycení pravděpodobnostních fenoménů. Výstupem je analýza sebraných dat a závěrů pozorování se zaměřením na prekoncepty, které žáci v dané oblasti mají, a jejich schopnosti akceptovat reedukaci miskonceptů, které si sami vytvořili. KLÍČOVÁ SLOVA: Prekoncepty, miskoncepty, pravděpodobnost, intuitivní představy, základní škola
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů základních škol a gymnázií v České republice
Zvěřinová, Gabriela ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Adekvátní poskytnutí první pomoci by mělo být jednou ze základních dovedností, kterou občané mají. Tato povinnost vychází i z platných zákonů ČR. Evropská resuscitační rada pravidelně vydává tzv. Guidelines - doporučené postupy, kterými by se poskytování a výuka první pomoci měla řídit (aktuální verze je z roku 2015). Přesto však v populaci přetrvávají nesprávné postupy (miskoncepce) pro poskytování první pomoci. Často se jedná o zastaralé postupy, nepřesnosti či přímo mýty a nepravdy, které však mohou v případě použití zásadním způsobem snížit šanci na rekonvalescenci či dokonce ohrozit život postiženého. Učitelé se v praxi setkávají se stavy žáků, které vyžadují adekvátní ošetření či poskytnutí první pomoci. Měli by tedy být proškoleni v aktuálních postupech první pomoci a tvoří tak vhodnou cílovou skupinu pro zaměření tohoto výzkumu. Cílem této diplomové práce bylo popsat rozšíření miskoncepcí v první pomoci u českých pedagogů základních škol a gymnázií a nalézt nejčastější zdroje, které se podílí na šíření těchto informací. Analyzovány byly primárně dvě skupiny pedagogů - učitelé přírodovědných předmětů a učitelé vybraných ostatních předmětů. Prostřednictvím předložených modelových situací (kazuistik) byla zjišťována úroveň znalostí v oblasti první pomoci (rozšíření miskoncepcí) a také kde...
|
|
|
Mikroskopická praktika pro základní školu
Švajcrová, Lenka ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat přehlednou příručku mikroskopických praktik pro učitele 2. stupně ZŠ. Mikroskopická praktika byla čerpána z běžných učebnic (Fortuna, Fraus, Jinan, Natura, Nová Škola, Prodos, Scientia, SPN) 6. až 9 ročníků pro základní školu a obohacena o zajímavá mikroskopická praktika z internetu. Tato práce se také zabývala postojem žáků k mikroskopování, což jsem zjišťovala pomocí dotazníkového šetření. Ţáci uvedli, že mají kladný vztah k mikroskopování a napomáhá jim k lepšímu pochopení učiva přírodopisu. Také jsem pomocí dotazníkového šetření zjišťovala, jak často žáci ve školách mikroskopují. Ve školách i přes nedostatečné časové dotace v hodinách přírodopisu probíhají mikroskopická praktika převážně jednou za 14 dní. V teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila na stavbu světelného mikroskopu, který se používá ve školách při mikroskopování. Dále jsem se zaměřila na přípravu dočasného a trvalého preparátu, které jsou důležitou součástí příručky pro učitele. Také jsem v teoretické části objasnila význam laboratorních praktik a postoj žáků k těmto praktikům. V neposlední řadě jsem se zabývala přehledem učebnic přírodopisu používaných na základní škole a nižším gymnáziu. Klíčová slova: mikroskop, laboratorní praktika, učebnice, postoje žáků, základní škola
|
|
|
Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem ve vybraných základních školách v Praze
Andrle, Jana ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce přibližuje vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem v České republice. V teoretické rovině vysvětluje obecnější pojmy týkající se migrace, ale i pojmy vztahující se ke vzdělávání žáků cizinců. Dále přibližuje počty žáků cizinců jak na českých základních školách, tak na základních školách na území hlavního města Prahy. Práce popisuje školskou legislativu, týkající se vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, možnosti financování nadstandardní výuky češtiny jako druhého jazyka a také seznamuje s nestátními neziskovými organizacemi, které jsou v tomto směru aktivní. V praktické rovině se práce zaměřuje na různé systémy vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem ve třech základních školách na území hlavního města Prahy. Práce popisuje, jak jednotlivé školy organizují výuku češtiny jako druhého jazyka, jaká poskytují podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, jaké speciální studijní materiály používají a jaké nadstandardní služby pro tyto žáky nabízejí. Text srovnává tyto školy a navrhuje možná zlepšení organizace vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na jednotlivých základních školách. KLÍČOVÁ SLOVA Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem, žák-cizinec, čeština jako druhý jazyk, základní škola, integrace, inkluze, multikulturní výchova,...
|
host ::
RSS.