|
Nietzsche a jeho výklad u filosofů postmoderny
Chaloupková, Marie ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce)
Když se Nietzsche v Ecce Homo zamýšlí nad čtenářem svého díla, považuje ho za dobrodruha a objevitele, který nebude mít strach vydat se do boje s neuchopitelným a nevyzpytatelným mořem - textem, jehož smysl mu někdy zdánlivě vyvstává před očima jako stříbrná hladina ozářená sluncem. Ve skutečnosti se však nenachází na povrchu, ale je k němu třeba podniknout odvážnou cestu do hlubin mysli samotných čtenářů.
|
|
Prostor a čas v knežských denících českého baroka (příspěvek ke studiu jednoho typu pramene)
Wolf, Jiří ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Svatoš, Martin (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Zdá se mi pochopitelnou radost jednoho z největších historiků 20.století Fernanda Braudela nad těmi rukopisy, které před ním nikdo nebo skoro nikdo nestudoval./1/ Lásku k neprozkoumaným manuskriptům s ním sdílel také jiný velký historik Johann Huizinga, jenž se sice vyznal ze svého okouzelní netištěným pramenným materiálem, neodpustil si však do knihy "Wege der Kulturgeschichte" vložit také varování před nezřízeným pronikáním v málo známé prameny, bez jasné představy toho, co v nich má být vlastně zkoumáno.!2/ Tohoto nebezpečí (které pro mne vždy bylo a stále vskutku je nebezpečím) jsem se snažil vyvarovat důrazem na teoretickou podloženost své práce, ačkoliv lze jen obtížně svazovat teoretické otázky historické vědy s konkrétními prameny. Jde však možná o jednu z cest jak ve vlastním vědomí narušit zažitá schémata vytvořená literaturou, která nemusí směřovat ani k ověřování údajů v primárních pramenech, ani se nezbytně nevyrovnává s noetickými a dalšími teoretickými problémy studia historie a která bez hledání a nezbytného tápání předkládá čtenářům minulost jako factum brutum.
|
|
Změny vegetace příměstských lesů
Kučerová, Tereza ; Hédl, Radim (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
Urbanizace je jedním z největších a nejintenzivnějších faktorů homogenizace vytvářené člověkem. Města produkují životní prostředí, které je důležité jen pro jediný druh a to homo sapiens. Důležitá je i nestabilita prostředí díky čerpání přírodních zdrojů oproti zachování přírodního okolí. Následkem expanze měst po celém světě homogenizace vzrostla, protože se tím rozšířily druhy, které se mohly na tyto podmínky adaptovat. Synantropní druhy adaptované na biotopy s intenzivní stavbou jsou globálními homogenizátory, jež můžeme najít na celém světě, nicméně města i příměstské lesy obsahují i původní druhy, které jsou regionálně rozšířené. Tyto druhy tvoří časně sukcesní rostliny, ale také okrajoví živočichové, jako jsou mesopredátoři a plodožraví ptáci, kteří mohou využít zahrad, lesních fragmentů a ostatních příměstských lokalit. Záměrná i nezáměrná importace druhů do měst produkuje lokální druhovou diverzitu, která je rovna a někdy i vyšší než ta, která je v okolní krajině. Lidská populace většinou obývá kultivované příměstské habitaty s relativně vysokou bohatostí lokální flóry a fauny, aniž by si uvědomovala ničení těchto entit v důsledku urbanizace. Protože je mnoho městských a příměstských druhů rostlin imigrantů, adaptovaných na tyto prostředí, stávají se oddělenými od původních druhů a svého přirozeného...
|
|
Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá
Pospíšil, Matěj ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Pospíšil_abstrakt v ČJ.txt Resumé Matěj Pospíšil Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá Tato práce je monografickým zpracováním architektury kostela Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře v Teplé s důrazem na původní podobu z počátku 13. století. Klášter byl založen v západních Čechách českým velmožem Hroznatou jako náhrada za účast na křížové výpravě. Klášterní kostel byl budován asi od roku 1193 do roku 1232, kdy byl vysvěcen. Má formu trojlodní haly s transeptem, jedním hlavním chórem a dvěma vedlejšími chórovými kaplemi. Nad západním průčelím je opatřen dvěma věžemi. Jedná se o nejstarší halovou stavbu na území Čech. Halové trojlodí vychází z podoby skupiny bavorských síňových prostorů,věže vykazují ozvuky přicházející gotiky, jak je formulována v Bambergu. Kolem roku 1300 bylo původní řešení hlavního chóru nahrazeno polygonálním závěrem. Interiér kostela prošel v 17. a 18. století barokními úpravami. Jedná se o pozoruhodnou stavbu svědčící o rozmanitosti středoevropské architektonické tvorby svého období. Stránka 1
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Zubková, Aleksandra ; Herczeg, Jiří (oponent) ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce)
Kapitola VIII: Záv r Mezi primární úkoly každého státu pat í ochrana ob an . Z tohoto d vodu si stát musí zajistit prost edky k ochran spole nosti p ed pachateli nejzávažn jších trestních in . Po celá staletí až do nedávné minulosti funkci nejp ísn jší trestní sankce plnil trest smrti. Jeho aplikace však znamenala zásah do elementárního lidského práva - práva na život, a proto byl neslu itelný s požadavkem ochrany lidských práv, který by každá moderní spole nost m la respektovat. P edevším z tohoto, ale i z jiných d vod eské trestní právo vypustilo absolutní trest ze svého systému trestních sankcí a nahradilo ho doživotním trestem. Trest odn tí svobody na doživotí p edstavuje nejp ísn jší trest, který sou astná právní úprava pachateli trestného inu dovoluje uložit. Stejn jako trest smrti, tak i doživotí má adu stoupenc a odp rc , a proto i u doživotního trestu m žeme nalézt ur ité výhody a nevýhody. Argumenty sv d ící v jeho prosp ch i neprosp ch lze shrnout do následujících: - pozitiva doživotního trestu: - respektuje právo na život, - nabízí každému - i t m nejnebezpe n jším delikvent m - možnost nápravy a resocializace, - institut podmín ného propušt ní, který dává odsouzenému nad ji na op tovné za len ní se do spole nosti, - neznamená nenapravitelný právní zásah v p ípad justi ního omylu, - doživotí p...
|
|
Státní dozor nad finanční činností
Řehák, Karel ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
53 c) registrovaná osoba, která byla pozastavena innost pojiš ovacího zprost edkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, neuvedla svoji innost do souladu s tímto zákonem, ve lh t uložené NB, d) fyzická osoba se sídlem nebo právnická osoba s bydlišt m, nebo právnická osoba se sídlem v zahrani í pozbyla v zemí svého bydlišt nebo sídla oprávn ní k innosti pojiš ovacího zprost edkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, e) registrovaná osoba neprovozuje innost pojiš ovacího zprost edkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejmén po dobu 24 po sob jdoucích kalendá ních m síc 83 . Dohled na provozováním innosti pojiš ovacích zprost edkovatel s bydlišt m nebo se sídlem na území R nebo t etího státu a nad inností samostatných likvidátor pojistných událostí vykonává NB podle zákona o pojiš ovnictví, pokud zákon o pojiš ovacích zprost edkovatelích nestanoví jinak Dohled nad provozováním innosti pojiš ovacích zprost edkovatel s domovským státem jiným, než R, vykonává p íslušný orgán dohledu domovského lenského státu pojiš ovacího zprost edkovatele, v sou innosti s NB84 . Pojiš ovací agent a pojiš ovací maklé je povinen do 31. b ezna p edložit NB ro ní výkaz innosti, který bude obsahovat seznam pojiš oven a pojiš ovacích zprost edkovatel , pro které byl v uplynulém...
|
|
Prevence komplikací laserové oční operace LASIK
Kundrátová, Ivana ; Stodůlka, Pavel (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Prevence komplikací laserové oční operace LASIK jsem si vybrala na základě svého zájmu o oční lékařství, zejména o možnosti laserových operací na rohovce. Laserová operační metoda LASIK (Laser in situ keratomileusis) patří k nejmodernějším metodám korekce očních vad v současnosti. Principem je vytvoření tenké vrstvy rohovky zvané lamela, pod níž je laserem změněn tvar rohovky tak, aby byla korigována vada lomivosti optického systému oka. Lamela se vytváří přístrojem zvaným mikrokeratom, který odřezává tenkou vrstvu epitelu a stromatu rohovky oscilujícím kovovým břitem. Nejnovější variantou je LASIK femtosekundovým laserem, tzv. femto-LASIK. Při něm je lamela vytvářena laserem a není již potřeba mechanický mikrokeratom. Laserové operace LASIK a femto-LASIK se využívají ke korekci krátkozrakosti, dalekozrakosti i astigmatismu. Lze je použít v rozsahu přibližně od +6DP do -12DP. Výhodou laserových metod je vysoká bezpečnost, dobrá dozovatelnost a především zachování akomodace. U vysokých myopií, především nad -12D, dochází k podstatné redukci šíře optické zóny, a tím i k problémům např. při řízení automobilu v noci, při oslnění apod.
|
|
Informace o tabáku, tabákových výrobcích, vodních dýmkách; způsobech jejich užívání a možnostech omezování jejich užití
Kramařík, Ivo ; Bártová, Jiřina (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Informace o tabáku, tabákových výrobcích, vodních dýmkách; způsobech jejich užívání a možnostech omezování jejich užití jsem si vybral na základě svého již několik let trvajícího zájmu o problematiku návykových látek a jejich působení na lidský organismus. Již ve třetím ročníku magisterského studia 3. LFUK jsem v rámci volitelného kurzu Neurobiologie - terapie a prevence drogové závislosti napsal seminární práci LSD a extáze a jejich využití v terapii. Návykové látky, ať už si to chceme připustit či nikoliv, jsou součástí každodenního života kolem nás. A tak se domnívám, že je třeba před tímto celospolečenským problémem, kterým jistě návykové látky jsou, nezavírat oči a netvářit se, že vlastně o nic nejde. To platí zvláště na poli společensky pozitivněji přijímaných drog, jako jsou alkohol nebo nikotin, kdy se nad podnapilými kouřícími mladistvými dnes už bohužel téměř nikdo nepozastavuje.
|
|
Pravěké nálezy z jeskyně Nad Kačákem
Ernestová, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
"Když J. Kafka o této jeskyni napsal, že v ní docela nic nenašel, jistě ho ani nenapadlo, že právě tato jeskyně má celý poklad nástrojů člověka z doby ledové a to spodní stupeň tak zvaného aurignacienu (dle Aurignac, města ve Francii) a dnes byl by víc než rád překvapen, že Národní Museum dostane odtud tak mnoho toho, co odjinud ještě do těchto sbírek nikdy nepřicházelo, ba: že je toho mnohem a mnohem víc, než se dalo vůbec kdy čekati" (Petrbok 1934). Takto nadšeně psal Jaroslav Petrbok v první verzi svého rukopisu průvodce Českým krasem o nálezech z jeskyně pojmenované podle potoka, v jehož údolí se nachází. Jeskyně Nad Kačákem patří k nejzajímavějším archeologickým lokalitám v Českém krasu. Od konce 19. století zde proběhla řada archeologických výzkumů, jejichž výsledky byly mnohokrát publikovány. Vzhledem k nedostatečné a částečně ztracené dokumentaci se však posouzení kolekce nálezů a interpretace osídlení jeskyně dnes jeví značně obtížným. Cílem této bakalářské práce je shrnutí všech dosavadních poznatků o jeskyni Nad Kačákem a z ní pocházejících nálezů. Těžištěm práce je podrobné zhodnocení kolekce kamenné štípané industrie uložené v depozitáři Oddělení prehistorie Národního muzea v Praze, včetně její kresebné dokumentace a vypracování katalogu. Pro větší přehlednost jsou některé obrázky vloženy přímo...
|
|
Schellingova idea absolutna a odpadnutí ve spisu Filosofie a náboženství
Vilímek, Jan ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá koncepcemi absolutna a odpadnutí v Schellingově spisu Filosofie a náboženství z roku 1804. V 1. kapitole je stručně charakterizována idea absolutna, jak ji nalézáme v autorově předchozím spisu Bruno aneb o božském a přirozeném principu věcí (1802). Schelling se v této fázi svého myšlení zabývá problematikou vycházení konečných věcí z absolutna. Ukazuje se, že identitní filosofie neposkytuje přiměřené prostředky k jejímu zvládnutí. Možné východisko je spatřováno v rozhodnutí obohatit dosavadní koncept identitní filosofie o fenomén svobody. V 2. kapitole je proto podrobněji předestřeno Kantovo pojetí radikálního zla v lidské přirozenosti, aby se - po rozvinutí vlastní ideje absolutna a odpadnutí - ukázalo, že se zde Schelling inspiroval především představou inteligibilního činu jako zakládajícího nečasového aktu svobody. Inteligibilní čin ovšem není uchopen pouze jako sebeurčení konečné lidské vůle, ale jako podmínka existence neabsolutního, empiricky reálně diferencovaného světa konečných relací a struktur. Dochází tu tedy k přenášení pojmů, které původně sloužily k popisu mravních principů lidského jednání, do oblasti ontologie. Třetí kapitola se zabývá strukturou absolutna: jednoduché a nad každou určeností "naprosto ideální" se prostřednictvím "formy" objektivuje v "reálném" (protiobrazu)....
|
host ::
