|
|
Metodika ke zpracování archivních materiálů o historickém využívání lesních majetků
Suchánková, Silvie ; Vild, Ondřej ; Szabó, Péter ; Chudomelová, Markéta ; Hédl, Radim
V důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí překotným změnám prostředí, jejichž vyvrcholením jsou kůrovcové kalamity. Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, aby bylo možné zavádět účinná adaptační opatření na měnící se podmínky. Znalost historie umožňuje pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat. Metodika přehledně shrnuje, jak informace o lesní historii získat a využít. Podává úvod do studia archiválií v českých archivech a poskytuje návod pro samostatné studium. Zaměřuje se na popis archivní sítě v České republice, seznamuje s archivními pomůckami a archivní terminologií. Dále uvádí důležité online databáze a radí, jak postupovat při práci v archivu a při práci s historickými prameny. Nakonec představuje příklad využití archivních materiálů na rozsáhlé databázi LONGWOOD, obsahující data o moravských a slezských lesích.
|
|
| |
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
| |
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Změny vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hédl, Radim (oponent)
Tato práce se zabývá studiem změn vegetace vlhkých luk ve Slavkovském lese za uplynulých deset let. Porovnává vegetační data z minulosti se současnými, získaná na 100 trvalých plochách. Pomocí analýz druhové diverzity a druhového složení se snaží objasnit změny, ke kterým za poslední desetiletí došlo. Snaží se rozlišit druhy, které ubývají a přibývají. Velký vliv na druhové složení by měl mít i aplikovaný management, jehož efekt je v rámci této práce také studován. Znalost správného managementu by měla vést k uchování zdejší biodiverzity, a proto je třeba hledat typické druhy sečených i opuštěných luk a sledovat jejich změny v čase. Neméně důležité jsou také abiotické faktory prostředí, které mohou skladbu vegetace rovněž silně ovlivňovat. Tyto faktory byly uvažovány na základě výpočtu průměrných Ellenbergových indikačních hodnot pro druhy obsažené v jednotlivých snímcích. Jejich změny byly porovnávány v čase, a také v čase v kombinaci s managementem. Díky tomu by mělo být možné říci, jak se prostředí za deset let změnilo, a také zda na to má vliv management. Dále se práce zabývá změnou výskytu druhů s různými vlastnostmi v čase. Z výsledků vyplývá, že se druhová diverzita i druhové složení za deset let změnily. Je pravděpodobné, že na to má silný vliv nárůst obsahu živin v půdě a s tím spojená...
|
|
| |
|
|
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Lesní vegetace Českého krasu mezi režimy tradičního hospodaření a novodobou ochranou
Veverková, Alina ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Vegetace bylinného patra temperátních lesů prochází v posledních desetiletích rozsáhlými změnami dokumentovanými z různých oblastí Evropy a Severní Ameriky. V lesích nižších nadmořských výšek dlouhodobě ovlivňovaných člověkem, tzv. nížinných lesích, jsou za hlavní faktory změn považovány změna tradičního hospodaření a depozice dusíkatých sloučenin, v některých územích také vliv zvěře. V této práci byly studovány změny vegetace bylinného patra v polopřirozených lesích Chráněné krajinné oblasti Český kras, kde nejvýraznější změnou prostředí byl přechod od historicky převládajícího pařezinového hospodaření k pěstování vysokého lesa. Od pařezinového způsobu hospodaření se zcela upustilo kolem poloviny 20. století. Výzkum probíhal metodikou opakování fytocenologických snímků na nepřesně lokalizovaných plochách, pocházejících právě z poloviny 20. století. Jako metodická otázka práce bylo posouzení možné chyby ve výsledcích vlivem nepřesné lokalizace opakovaných snímků. Zachycené změny vegetace jsou v mnohém v souladu s jinde pozorovanými trendy. Podmínky prostředí se posunuly směrem k více stinným a živinově bohatším lesům. Složení vegetace se změnilo ve prospěch druhů pozdní sukcese - přibyly stínomilné a nitrofilní druhy rostlin. Pozorován byl mírný pokles celkové diverzity a zvýšení alfa-diverzity na plochách....
|
host ::
RSS.