|
|
Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá
Pospíšil, Matěj ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Pospíšil_abstrakt v ČJ.txt Resumé Matěj Pospíšil Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá Tato práce je monografickým zpracováním architektury kostela Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře v Teplé s důrazem na původní podobu z počátku 13. století. Klášter byl založen v západních Čechách českým velmožem Hroznatou jako náhrada za účast na křížové výpravě. Klášterní kostel byl budován asi od roku 1193 do roku 1232, kdy byl vysvěcen. Má formu trojlodní haly s transeptem, jedním hlavním chórem a dvěma vedlejšími chórovými kaplemi. Nad západním průčelím je opatřen dvěma věžemi. Jedná se o nejstarší halovou stavbu na území Čech. Halové trojlodí vychází z podoby skupiny bavorských síňových prostorů,věže vykazují ozvuky přicházející gotiky, jak je formulována v Bambergu. Kolem roku 1300 bylo původní řešení hlavního chóru nahrazeno polygonálním závěrem. Interiér kostela prošel v 17. a 18. století barokními úpravami. Jedná se o pozoruhodnou stavbu svědčící o rozmanitosti středoevropské architektonické tvorby svého období. Stránka 1
|
|
|
Produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré na divizi VLS Plumlov (pracoviště Slavkov u Brna)
Pospíšil, Matěj
V mé práci se zabývám získáním prvotních informací o bříze bělokoré. Téma této práce je produkční potenciál a přirozená obnova břízy bělokoré. V první části se zabývám získáním informací z dospělých porostů, kde je proveden základní výzkum a získání informací o porostu, výškové diferenciaci porostu, zásobě hroubí v porostu, zastoupení početnosti druhů a další. Druhá část, o přirozené obnově, se zabývá získáním informací o nárostu nových semenáčků v mladých lesních kulturách, kde je cílovou dřevinou jiná dřevina než bříza bělokorá (Betula pendula), především to jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). Zabývá se měřením hustoty březových semenáčků na hektar lesní plochy, výšková diferenciace těchto nárostů, závislost vzdálenosti březového mateřského porostu a místa zmlazení. Výsledkem práce je zjištění skutečné zásoby porostů, poměr mezi břízou bělokorou a dalšími druhy, které se v těchto hospodářských lesích nacházejí. Dále bylo zjištěno, jakou silou je bříza bělokorá schopná obsadit volné plochy a za jakou dobu dokáže na stanovišti pevně zaujmout pozici v závislosti na vzdálenosti od mateřského porostu.
|
|
|
Zlíchovský oltář a tvorba Mistra IP v Čechách
Pospíšil, Matěj ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Mistra IP, podunajského řezbáře činného v první třetině 16. století. Zaměřuje se především na řezbářská díla dochovaná v Čechách: dva oltářní celky, dochované v podstatě v intaktním stavu v kostele Panny Marie před Týnem a na zámku v Českém Krumlově, reliéfy z kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově, které také původně tvořily oltář, a další tři drobnější práce. Obecněji je shrnuta a zhodnocena i ostatní tvorba, spojovaná a tímto mistrem, s důrazem na tři signované kabinetní reliéfy, kolem kterých celou skupinu uměleckohistorické bádání vytvořilo. Je zde také vyjádřena skepse k úvahám o italské cestě Mistra IP a hypotéze o jeho českém pobytu. V druhé části se autor věnuje detailněji řezbám ze zlíchova a snaží se osvětlit problematiku, která kolem nich vzniká. Jedná se především o původní umístění oltáře, o jeho funkci a identifikaci jeho donátora, přičemž je nabídnuta hypotéza o Zdeňku Lvu z Rožmitálu jako objednavateli. V kapitole, věnující se stylové analýze, se autor snaží zpřesnit podíl mistrovské a dílenské práce v rámci řezeb a věnuje se i jejich stylovým analogiím a východiskům, především v soudobé grafice.
|
|
|
Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá
Pospíšil, Matěj ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Pospíšil_abstrakt v ČJ.txt Resumé Matěj Pospíšil Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá Tato práce je monografickým zpracováním architektury kostela Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře v Teplé s důrazem na původní podobu z počátku 13. století. Klášter byl založen v západních Čechách českým velmožem Hroznatou jako náhrada za účast na křížové výpravě. Klášterní kostel byl budován asi od roku 1193 do roku 1232, kdy byl vysvěcen. Má formu trojlodní haly s transeptem, jedním hlavním chórem a dvěma vedlejšími chórovými kaplemi. Nad západním průčelím je opatřen dvěma věžemi. Jedná se o nejstarší halovou stavbu na území Čech. Halové trojlodí vychází z podoby skupiny bavorských síňových prostorů,věže vykazují ozvuky přicházející gotiky, jak je formulována v Bambergu. Kolem roku 1300 bylo původní řešení hlavního chóru nahrazeno polygonálním závěrem. Interiér kostela prošel v 17. a 18. století barokními úpravami. Jedná se o pozoruhodnou stavbu svědčící o rozmanitosti středoevropské architektonické tvorby svého období. Stránka 1
|
|
|
Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
Pospíšil, Matěj ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické
a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
|
host ::
RSS.